Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

VI. SYMPOZIUM JENEWEIN – KUTNÁ HORA
workshop, výstava: 03.08.-31.08.2006

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 03.07. - 17.07.2006

Sekularizace jako proces postupné ztráty významu náboženského přesvědčení

Roman Šafránek - Podivní ptáci I., 2006, kvaš na papíře, 54x70cmSekularizace jako proces postupné ztráty významu náboženského přesvědčení, praktik a institucí v moderní společnosti je umožněna rozvojem vědy jako alternativního výkladového aparátu. Člověk má pocit, že kontroluje svůj osud, přestává mít potřebu o něco se opřít. Souvisí i s projevy pluralismu nejčitelnějšího v souvislosti s rozvojem tzv. moderní společnosti 20.století. Jeneweinovo dílo zakotvené plně v systému náboženské eschatologie, opírající se o jednoznačný výklad postavení člověka ve společnosti skrze paradigma křesťanství, resp. katolicismu, je dnes vnímáno s odstupem. Víme jaká byla jeho východiska, obsahová i formální, jsou známy i faktory osobnostní - psychologické a vývojové, které měly vliv na jeho utváření. Nic z toho neposkytuje ale základ pro to, co se odehrává po přelomu století 20. a 21. v současném výtvarném umění.

Naše současná kultura nese ale stále určité znaky, které poskytují dostatečný obecný základ pro současná vyjádření témat snesoucích označení jako komparativní. Mám tím na mysli obecně příkladné a výstižné označení kultury smrti, v kontextu s jejím masovým a mediálním zvýrazňováním. Paradoxně ale tabuizované, pokud jsme jí osobně dotčeni. Naše kultura je ale zároveň smrtí neodvratně přitahována a fascinována. Krev a symboly smrti zaplavily film, literaturu, denní zprávy. Životní stadia předcházející zániku jedince jsou přitom vnímána ale jako nepřístojná a odtažitá. Aktivní věk člověka je na rozdíl od stáří v popředí pozornosti a nevyvolává odpor. Mediálně využívaný mýtus mládí, předstírání existence jen esteticky příjemných vizuálních vjemů, nazírání na hodnoty osobnosti jen z hlediska vnějšího “image” jedince, jeho vzhledu, jsou důsledky rozpadu starého hodnotového systému, který si uvědomujeme, ale už jsme natolik svázáni konvencí toho, co je přístojné a co ne, že jeho morální kvality musíme sami v sobě hledat jen při hlubší introspekci.

Umění je jedním z prostředků, které má schopnost nejcitlivější reakce nejen na pozitivní společenské jevy ale i ty negativní. Jeneweinovské sympozium v Kutné Hoře není uzavřeným laboratorním experimentem týkajícím se jen zkoumání vazeb mezi jednou z osobností českého výtvarného umění a vzorkem současné výtvarné scény. Z předchozích pěti ročníků Sympozia současného výtvarného umění JENEWEIN – KUTNÁ HORA i letošního šestého je čím dál víc zřejmé, že právě ony stále platné humanistické vazby a významy, které často už jen zápasí o svůj život v současné společnosti, jsou schopny se odrazit v současném umění s novou citlivostí. Je to jen další potvrzení toho, že Jenewein vyznívající retrográdně a anachronicky v situaci přelomu 19.a 20.století, vystoupil s něčím, co bylo schopno přesáhnout jeho dobu a bude ji přesahovat i do budoucna. S něčím, co přetrvává, dokud bude tato společnost vůbec schopna hodnoty humanismu (a křesťanství potažmo) akceptovat.

Témata vypsaná každoročně pro účastníky sympozia - náboženský historismus a exaltovanost, mortalita, religiozita a její morální a duchovní potence, existencionalismus, byla letos přehodnocována a zpracovávána čtyřmi pozvanými umělci - Davidem Pešatem, Romanem Šafránkem, Katarínou Szanyiovou-Hudečkovou a Ivanou Štenclovou. Výběr autorů byl volen vzhledem k jejich přirozené příchylnosti k figurální tvorbě, popřípadě k portrétní, což bylo patrné z jejich dosavadní volné tvorby, snad jen s výjimkou Katariny Szanyiové-Hudečkové.

Student 5.ročníku malbyDavid Pešat - Čas, 2006, email na dřevě, 110x113cm na pražské AVU David Pešat (*1980) se obvykle snaží využívat formálně bohatý rejstřík technik. Definitivní vyjádření se odehrávaly během jeho účasti na workshopu převážně v technice olejomalby. Viditelné a odpozorované se snaží harmonizovat s vnitřním, cítěným. Zabýval se zobrazováním krajních okamžiků překvapení i tichého šoku, zobrazováním atmosférického prostoru a lidské přítomností v nekonečném vesmíru. Plátna jím vytvořená lapidární volnou gestickou malbou se zjednodušenou popisností se vyznačují koncentrovaností na nejhlubší smysl Jeneweinovského obsahu. Větší obrazy Cesta I a Cesta II používají tvar rakví jako práh či odrazový můstek do jiného světa. Smrt je zde pevnou součástí života. Je okamžikem osamocení a silně prožívané individuality. Mírný nádech aktualizace nalézáme v komornějších malbách Čekání I a Čekání II. Telekomunikační technika v podobě mobilu vloženého do rakve zemřelého, jako osobní předmět, průvodce na cestu ze života, připomene nesmyslnost toho, co často považujeme za důležité aneb “..prach jsi a v prach se obrátíš.” .” Téměř dobovým vyznáním symbolistické malbě, vyjádřením soliternosti individua ve společnosti, umístěním vztyčené bílé postavy v noční osamělé krajině, je skvělá Pešatova malba Čas. Formálně je Pešatova malba schopna svojí barevnou svěžestí, odloučením od nepodstatných detailů, expresivitou podání, velmi dobře schopna nejen obstát ve srovnání s kontextem současně výtvarným, ale udržet si, a to velmi kvalitně, vlastní výrazové možnosti.

Katarína Szanyiová-HudečkováKatarína Szanyiová - Dým jako oblaka (Kouř), 2006, sprej na plátně, 70x80cm (*1974) vystudovala malbu v ateliéru Daniela Balabána katedry výtvarné tvorby na ostravské univerzitě. Patří mezi aktivní příslušníky ostravské mladé umělecké generace. V Kutné Hoře se vydala cestou prověřování konkrétních detailů Jeneweinových kreseb (viz Felix Jenewein: Pohřeb sebevraha, 1901 - kouř vycházející z dýmky hrobníka) a okrajově i lokálního architektonického tvarosloví (Sv.Barbora ve větru; Ve větru). Sprayové kresby na papírové či plátěné podložce jsou sympatické svojí čistotou a monochromatičností a minimálně tím odkazují na svůj inspirační původ v černobílých studiích Jeneweinových variant. Z prostorových důvodů nebylo možné vystavit veškeré výsledky autorčiny produkce. Její úsilí vysledovat podstatné se bezděky odrazilo i v kvantitě provedených kreseb. Z formálního simplicismu malířky vytušíme velmi dobře Balabánovo školení. Jakkoliv se zdá být obsah abstraktní odráží se od reálného základu předlohy. Díla Dým jako oblaka, Kouř se projevují i jasný důraz autorky na vyvážené kompoziční členění plochy.

Roman ŠafránekRoman Šafránek - Šašek, 2006, olej na plátně, 80x70cm (*1970) prošel výtvarným studiem pražské akademie dvou ateliérů. Figurální malbou u prof. Jiřího Načeradského a monumentální tvorby prof.Aleše Veselého. Stejně jako David Pešat je i on čistým malířem. Zcela samozřejmě vytušil základy Jeneweinovy symboličnosti a ve volných dílech, směsích s existenciální náladou, zde vytvořených použil siluety havranů, slunečních kotoučů (Felix Jenewein: Bílá hora, 1902). Šafránkova malba je ve srovnání s Pešatovou hutnější a bez pejorativního smyslu řečeno, více se blížící úmornosti a klopotnosti malby 19. století, takřka stylově. Jak se opírá o bezpečný kresebný základ vypovídá účelově vytvořený soubor svižných kopistických studií, výsečí Jeneweinových děl (viz Felix Jenewein: Šašek, 1989; Felix Jenewein: Bílá hora, 1902). Roman Šafránek navazuje sice na předlohu nicméně doplňuje ji vlastním způsobem volné malby. Přiznává barvě její monumentální charakter nejenom silnými jistými tahy štětce, ale i složením kompozice, volbou zpracovávaného úseku a motivu. Přesto, že sám nejvíce pozornosti věnoval větším formátům Po bitvě na Bílé Hoře, Oblaka Jakuba Demla; Pozadí k Pokušení, se jako nejednoznačnější vydělují jeho práce Podivní ptáci I, Podivní ptáci II a Menšinový pták, kde se navzájem propojily jak autenticita autorská, tak i snaha o transformaci témat sympozia, v kompaktnější celek.

Ivana ŠtenclováIvana Štenclová - Marek, 2006, mirelon na sololitu, 100x70cm (*1980) formovaná školením ateliéru kresby prof.Jitky Svobodové na AVU se ve své volné tvorbě zabývá především kresbou, malbou a digitální fotografií. Stěžejním prvkem jejích obrazů se stává práce s figurálními motivy, jež často korespondují se vztahem k rodině a blízkým lidem. Pracuje s mísením výtvarných médií (kresba-foto-malba-tisk), materiálů a technik. Na sympoziu vytvořila cyklus studijních kreseb podle Jeneweinových děl a větší volné práce portrétní, které oscilují mezi asambláží a reliéfem, doplněné zásahy barvou. Využila barevných hodnot mirelonové fólie, jejího vrstvení. Časově náročným postupem vykrajování, vrstvením a lepením dílů, z nichž jsou složeny portréty evangelistů Marek a Jan došla k věrnému přepisu Jeneweinovy předlohy (Evangelista Marek, 1896; Evangelista Jan, 1896) a dobové přesmyčce, který označila jako portrét portrétu. Obecně je v konceptu současného umění snaha o využívání nových syntetických materiálů. Kromě mirelonové folie se u Štenclové setkáme i s epoxydovou strukturální vrstvou na sololitu a kombinací záměrně subtilních detailů hmoty samotné s jemnou figurální kresbou (Velký pátek; Bez komentáře). Je zde vcelku zřejmé ztotožnění s Jeneweinovým chápáním významu kresby jako neochvějného základu pro jakoukoliv výtvarnou činnost.

Po pěti letech existence sympozia JENEWEIN-KUTNÁ HORA je to evidentně poprvé, kdy se ve větší míře projevila snaha účastníků workshopu o vytvoření vlastních volných děl na základě prvotní detailní identifikace s Jeneweinovými studiemi, které jsou každoročně vystaveny během letní sezóny a záměrně zpřístupněny veřejnosti. Letošní složení účastníků se na druhé straně, z pohledu galerie, ne zcela projevilo jako příznivé pro úmysl, nabídnout účastníkům, aby se v hojnější míře zabývali Jeneweinovým figuralismem. Nicméně výsledky sympozia jsou jako obvykle překvapivé a k výzkumu o aktualizaci Jeneweinova díla přispívající.

        

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO