Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JANLADROU (Francie)
obrazy / peintures

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 05.05. - 30.06.2005

Tato výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Středočeského kraje

Tato výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Středočeského kraje
Sous l'appui financiére du Ministere de la culture de la République tchéque et du Département de la Boheme centrale.

Tels que nous sommes, 1999Tvorba Janladrua (*1935) se zcela jasně přiklání k hnutí, jehož zakladatelem byl v roce 1946 básník Isidore Isou (*1928, Rumunsko). Toto hnutí pojmenoval tehdy jako lettrismus. Ve svých počátcích bylo reakcí na diktaturu surealismu Andre Bretona a na to, že surrealistické hnutí opustilo svůj původní dadaistický koncept směrem k mysticismu. Lettrismus pracuje od počátku výhradně s písmem ve snaze o vytvoření experimentálního jazyka. V šedesátých letech vešlo toto hnutí a jím ovlivněná díla do širokého povědomí zejména ve Francii a stal se uměním, které ovládlo plakáty, barikády a oblečení v revolučním pokusu roku 1968.Suite en Jaune, Opus 2, 2000 Ačkoliv se jevil v poválečném období jako vysoce samoobsažné umění, s příchodem roku 1968 se zapojil do společensko-politických změn mnohem hlouběji než jiná hnutí jako byly existencionalismus nebo surrealismus. Lettrismus brzy po svém vzniku pronikal tedy i do výtvarného umění a to nejen francouzského. U nás se mu věnovala i řada významných českých výtvarných umělců (E.Ovčáček, J.Kubíček, J.Balcar, Z.Sklenář, aj.). Je třeba ale zmínit, že písmo jako prvek výtvarného díla se objevuje již počátkem 20.století například v dílech kubistických (1911, Georges Braque; 1912, Pablo Picasso) s tím, že proniká i do děl italského (1912, Umberto Boccioni; 1912, Gino Severini) a ruského futurismu (1909, Michail Larionov). Obecně vůbec k prvním znakům s funkcí písma či znakového záznamu spadajích do oblasti historie výtvarného umění patří grafické znaky na stěnách paleolitických jeskynních příbytků.

A Johannes, 2001Na přelomu století je zřejmé, že písmo a znak jako prostředek komunikace si v dějinách lidského druhu získalo své trvalé místo a je neodmyslitelně spojeno s naší civilizací jako prostředek záznamu řeči a veškerých produktů duševní činnosti lidstva. Jeho sdělovací schopnosti se uplatňují ve výtvarném umění, jak bylo řečeno, již dlouhá léta. Janladrou (*1935) patří k těm současným francouzským umělcům, kteří kombinují a začleňují znak a písmo do obrazové plochy nebo jím přímo animují barvu. Znak, slovo, sousloví ovšem není u Janladroua projevem čistého lettrismu, přechází často i do konceptu jako významová konotace právě k užívané konkrétní barvě. Poprvé se v českém prostředí jeho tvorba prezentovala v roce 1997 v Českých Budějovicích a následně o rok později v Památníku národního písemnictví v Praze ("Signe de vie").

Janladrou je autodidakt. Jeho první výtvarné vzdělání probíhalo samostudiem ale zásadní význam pro něj mělo asi setkání s dílem Jacksona Pollocka v roce 1966. Janladrouovy malby ze sedmdesátých let se pak naprosto přiklání k abstraktně expresionistickému názoru (Semés aux marges de l'espaces, 1970). Teprve pozdější obrazy tohoto období jsou hledáním přímočařejšího výrazu a jednoduchosti. Barevné plochy dostávají geometrické formy, jsou kombinovány s liniemi a znaky (L'E muet, 1977). Do tvorby Janladroua nastupuje písmo. Zpočátku ještě ne v takovém eklekticismu jako dnes. Obrazová plocha je místem zápisu imaginárních poznámek psaných vlastním systémem fiktivního či reálného písma, které tvoří jakýsi významový podtext v součinnosti s barevným rozložením a kompozicí prostoru, kde se sdělení odehrává. Osmdesátá léta znamenají ale už jiný přístup. Janladrou čerpá i z jiných kulturních a historických rovin vývoje písma. Písmo a znak je simulací původního zapomenutého písma a z jeho děl vane magie času a staré civilizace sumerské, sinajské, chetitské a další. Znaky abecedy féničanů, germánské minuskule, náklon latinské kurzívy i klasická latinka současného informačního systému. Umělecká tvorba Janaladroua je projevem zkušenosti a dokladem jedné ze složek vývoje civilizace.Mouvements d'Hiver 1 et 2, 2003 Je nutné jí rozumět? Je nutné ji číst abychom pochopili? Abstrakce dokázala, že pouhý náznak, barva, linie nebo čistý tvar je schopen evokovat a spustit řetězec imaginací mnohem jednodušeji než tomu bylo při styku s konkrétní malbou v duchu realismu. Naopak je odraz díla v našem myšlení pak mnohem svobodnější nesvázaný vodícími linkami námětu, postav, prostředí či náladou. Stejný princip aplikujeme při "četbě" Janladrouva díla. Znaky, písmo, barva jsou stále reálné, jsou z našeho světa, známe je, patří nám a jsme s nimi denně. Jsou schopné nás oslovit vlastní estetikou.

A la Recherche, 14iéme partie, 2004Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory představuje nyní výběr z tvorby Janladroua z let 1998-2004, které jsou konglomerátem prakticky všech vývojových fází, kterými umělec prošel - abstrakce, konceptu, postmoderny, lettrismu. Zdá se, že názvy děl poskytují vodítko čistě klasifikační. Povaha písma, která je především vždy shlukem znaků, dovedla autora logicky k seriálnosti. Skládá své obrazy do řad a celků, diptychů, triptychů, cyklů.

Jeho obrazy z posledních let preferují zcela vědomě barvu v její autonomní optické hodnotě, spějí k monochromatičnosti a odkazují se tak vědomě i k výsledkům výtvarné tradice impresionismu. Ostatně jsou zcela zaujaty výzkumem jediného znaku, písmene "a", které vykazuje četné konotace. "a" jako počátek. Počátek alfabetického systému, "a" jako symbolický počátek všeho. Preference jež přisoudil jediné barvě - žluté, vedly zde k vytvoření samostatného expozičního prostoru připomínajícího malířskou instalaci.

V rámci výstavní koncepce GFJ je po delší době (2002, Thorbjoern Lausten) tato výstava opět dalším projektem zaměřeným na současné zahraniční umění, tentokrát dokumentující jednu z cest současného francouzského umění.

JANLADROU

Biografie / Biographie
narozen/ né: 10.12.1935, Saint-Lô (Manche),
autodidakt / formation solitaire
Žije a pracuje v Gavray (Manche) / Vit et travaille a Gavray (Manche)

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY / EXPOSITIONS PERSONNELLES:

1969 - Théatre Saint-Lô; 1970 - Théatre Coutances; 1972 - Théatre Coutances; Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Galerie Monte a Regret, Caen; 1974 - Abbaye, Hambye; Maison de Normandie, Brionne; 1975 - Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Ecole Normale, Coutances; 1977 - Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; 1978 - Galerie Le Fil, Cherbourg - Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; 1979 - Palais des Congres, Tregastel; Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; 1980 - Moulin, Beauchamps; Hópital, Avranches; Galerie Regard, C.E.S. Villedieu; C.F.A. Caen; 1981 - Galerie L'Hermitte, Coutances; 1983 - Galerie L'Hermitte, Coutances; Galerie Mixage, Caen; 1985 - Centre Culturel, Cherbourg; 1986 - Galerie L'Hermitte, Coutances; 1988 - Autodafé en public, Gavray; Musée des Beaux-Arts, Coutances; Galerie "9", Coutances; 1991 - Prieuré, Saint-Gabriel-Brécy; 1992 - C.E.S. Canisy; 1993-1994 - Lycée,Carentan; "Itinéraire 70-93", Musée des Beaux-Arts, Saint-Lô; 1994 - Espace "Le Phare", Reims - "La Halle", Bréhal; 1995 - Galerie ď Art, Orly Sud; Grand Théatre, Reims; 1996 - Galerie "Junior", C.E.S. Lavalley, Saint-Lô; Galerie de la Butte, Octeville; 1997 - Francouzské dny, Radnice, České Budějovice; Galerie Mémoranda, Caen; 1998 - Památník národního písemnictví, Strahovský klášter, Praha.

ÚČAST NA VÝSTAVÁCH / EXPOSITIONS COLLECTIVES:

1968 - F.O.L. Granville; Musée, Avranches; 1969 - Salle A. Noel, Valognes; Théatre Coutances; Surindépendants, Paris; 1970 - Biennale, Saint-Brieuc; Surindépendants, Paris; 1971 - F.O.L. Saint-Lô; Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Surindépendants, Paris; Biennale, Cherbourg ; Salon, Ernée; 1972 - Biennale, Saint-Brieuc; Surindépendants, Paris; Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Biennale, Bordeaux ; Salon, Caen; Baronnie, Douvres-la-Délivrande Manoir, Quinéville; Galerie La Manche Libre, Saint-Lô; Galerie Monte a Regret, Caen; Salon, Ernée; 1974 - Galerie L'Hermitte, Saint-Lo; 1975 - Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Chateau, Torigni-sur-Vire; 1976 - Salon U.F.O.L.E.A. Brest; Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; 1977 - Musée des Beaux-Arts, Coutances; Chilteau, Torigni-surVire; "Rapport-Apport", Galerie L'Hermitte, Saint-Lô; Galerie Le Fi1, Cherbourg; 1978 - "Les Creches", Galérie L'Hermitte, Saint-Lô; Salon, Cherbourg; 1979 - Galerie L'Hermitte, Saint-Lô, Coutances; 1980 - Salon U.F.O.L.E.A. Lorient; Galerie L'Hermitte, Coutances; 1981 - Théatre, Caen; Galerie L'Hermitte, Coutances; Salon, Brécey; 1982 - Fondation Boris Vian, Paris; "Travaux 20 x 20", Galerie L'Hermitte , Coutances; Dorfuss, Koetzingue; 1984 - C.E.S. Percy; 1985 - C.E.S. Gavray; 1987 - C.E.S. Querqueville; 1988 - "Régard sur la création contemporaine", Centre William Harvey, Périers; 1990 - Salon ď Art Contemporain, Lisieux ; "Lieu de juillet", Barneville; Exposition Groupe O.D.A.C. Manche; 1992 - "Art, Culture et Psychiatrie", Centre Culturel, Saint-Lô; C.E.S. Gavray; "A la lettre", Hotel de Ville, Avranches et Chilteau de Torigni-sur-Vire; Salon ď Art Contemporain, Saint-Grégoire, Rennes; 1993 - "L'Ecriture dans les Arts Plastiques", Théatre de la Butte, Octeville; "Livres Délivrés", Médiathéque, Nancy; BNP, Gavray; La Petite Galerie, SaintVaast-La-Hougue; 1994 - "Les Visiteurs du Noir", Granville; "Sur les traces de la Reine Morte" (calligraphie), Lisbonne, Paris, Caen; 1995 - "Passages de l'Écriture", Université, Rennes 2; "Les Visiteurs du Noir", Granville; "18 x 24/100", Haulchin; "Sur les traces de la Reine Morte", Cherbourg; 1996 - "Les Visiteurs du Noir", Granville; "18 x 24/100", Mairie du Vieux-Lille, Saint-Amand-Les-Eaux, Abville, Wallers, Sallaumines; "The Carted Picture Show", Galerie de l'École des Beaux-Arts, Cherbourg; Lycée, Bayeux; 1997 - Salon, Bricquebec; Intersalon, České Budějovice; Galerie WAM, Caen; "Les Visiteurs du Noir", Granville; 1998 - Galerie Panský dům, Uherský Brod.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO