Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JAKUB ŠPAŇHEL - Sejdeme se na hřbitově
obrazy GFJ Kutná Hora

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 03.03.- 30.04.2005

JAKUB ŠPAŇHEL

Růže, 2000S dílem Jakuba Špaňhela se návštěvníci Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory mohli setkat poprvé v roce 1996, kdy zde proběhla výstava ateliéru malby AVU "Jiří David / Stanislav Diviš a jejich žáci". Podruhé se tak stalo v srpnu 2003, kdy zde byly prezentovány tvůrčí výsledky účastníků III. ročníku sympozia současného výtvarného umění JENEWEIN - Kutná Hora. Existenciální vazby v jeho tvorbě, korespondující s hlavním tématem sympozia, byly zřejmým důvodem, proč byl vyzván k účasti na tomto workshopu. Ve sbírkách Jeneweinovy galerie se díky tomu ocitlo plátno Hrob (2003), které Špaňhel vytvořil na základě přímé empirie s kutnohorským prostředím. Předlohou se mu stal náhrobník malíře Felixe Jeneweina od architekta Pavla Janáka na hřbitově Všech svatých v Kutné Hoře. Plátno Hrob tak navázalo obsahově na dvě menší Špaňhelovy malby Olšanské hřbitovy I a Olšanské hřbitovy II (1996), které byly zakoupeny o šest let dříve do kutnohorské sbírky z výstavy Mrtvé duše v Nové síni v Praze. Těchto několik souvislostí předznamenalo spolupráci autora a galerie, která vedla k rozhodnutí uspořádat jeho samostatnou výstavu.

Krajina se hřbitovem, 2002Název výstavy "Sejdeme se na hřbitově" je možno chápat coby určitý predikát podstaty Špaňhelovy malby jako takové. Omezení lidského druhu v jeho konečnosti fyzické existence jednotlivce a vědomí tohoto faktu, představuje jasný prvek vyjádření určité rovnosti. Rovnosti nejen ve zmíněném trvání, ale především rovnosti v základních pocitech a schopnosti jejich vnímání, které jsou vlastní každé osobnosti. Špaňhel bytostný melancholik, vsadil od počátku na témata, která jsou vyjádřením tak osobních pocitů, podaných s brilantní malířskou formou, jednoduchou ne příliš komplikovanou v narativnosti a popisném zřeteli, ale v podstatě velmi přístupnou vstupu subjektivní imaginace vnímatele. Velmi rychle jsme schopni se zapojit do komunikace s dílem a ponořit se do vlastních vzpomínek a to velmi velmi osobních, které nevysloveny jsou přesto zasuty v hloubi každého z nás. Z podvědomí nám vystupují konkrétní asociace detailů z dětství jako jsou poličky s knihami na stěně, detaily předmětů spojených s vánocemi. věci a předměty tak zdánlivě nepodstatné.

Krematorium v Plzni, 2003Myšlenka oné rovnosti pocitů se rozvíjí dále i v tématech funerálních exteriérů a krajin. Cyklus rozměrných monochromatických pláten z let 2001-2003 věnovaných sakrálním interiérům, patří stále k tomu nejpodstatnějšímu úseku Špaňhelovy malby. Souvisí se schopností autora vyhledat to nejdůležitější z původní zobrazované reality, eliminovat složitost barokního architektonického tvarosloví do ploch, objemů a nepopisných ale výstižných detailů svým vlastním druhem malby. Špaňhel omezil záměrně barevnost na vyjádření myšlenky a podstaty konkrétného prostoru. Přesný záznam reality zprostředkovaný fotografií či reprodukcí v knize, sloužící mu jako předloha, převádí do vlastní řeči - rozmáchlých linií, ploch, stékajících lazur, pastózních detailů světelných kontur barokních akantů, boltců a figur. Vertikalita prostoru gotického mu sama nabízí své stoupající linie, jako jednoduché prvky dělící plochu. Špaňhel využívá přirozeně jejich idolační znakovost a jejich spínání a protínání v horní části plochy, aby vyvážil světelné děje expresivní malby tam, kde musí naznačit hloubku a monumentalitu katedrálního prostoru.

Krajina s půllitry, 2004Špaňhelova forma je a není uzavřená. Uzavřená je v tom, že až na několik málo excesů kombinace tisku s podmalbou (např. Sto květináčů, 2001; Krajina s patníky II, 2004) si zachovává věrnost své volnosti, rozevlátosti a gestičnosti. Otevřená je naopak novým vjemům a tématům, která do ní vstupují. Od prvních Jakubových pláten s fosilními imaginárními krajinami s podivnými ději (potápěč v batyskafu u jezera, zátiší s volně nahozenými pozůstatky jakéhosi tvora - tapíra, s důrazem na detaily v jediné části plochy v tlumených hnědavě-šedých tónech), přes "poličková" zátiší k dívčím figurálním portrétům, florálních maleb (Jedna růže, 2000; Dvě růže, 2004; Čtyři růže, 2004) se přimyká opět střídavě ke krajině, k městu (Berlín, 2003; Špilberk, 2004; Mánes, 2004, Amsterdam, 2004 ), k sakrálnímu interiéru (Oltář, 2004), kde opět sleduje prostorové vazby subjektivní pocitovosti.

Oltář, 2004Špaňhel využívá a střídá prvky, které podstata barevné materie nabízí. Barva v ploše stéká, tvoří lavírované plochy propojené s doteky a tahy štětce, vznikají náhodné efekty a jsou vzápětí organicky začleněny do tématu. V poslední době se prosazuje v autorově díle i zlatá. Pronikla do Špaňhelovy malby poprvé v roce 2002 jako asociační vyjádření historického prostoru a zhruba od roku 2003 je kombinována s temnými černými, hnědými nebo modrými tóny vyjadřujícími temnotu noci. Ať už nahrazuje záři slunce (Reichstag, 2003; Karlův most, 2003) nebo plamenů ohně (Krematorium v Plzni, 2003) nebo ji vidíme čistě jen jako příbuznou žluté či okru (Špilberk, 2004) zachovává si svůj zvláštní účinek a výjimečnost.
Doména Jakuba Špaňhela, tj. velký formát, logicky odpovídá velikosti zobrazovaného prostoru, ať už liturgického nebo profánního. Přes volnost formy je výsledkem obraz skutečnosti natolik abstrahované, že se stává znakem. A to nejenom znakem reality ale i znakem Špaňhelovy malby vyznačující se akcelerací formálního provedení, nicméně schopné postihnout charakter a identitu prostoru s jeho příznačnou prosvětleností, hmotností i skrytou dramatičností a tušenými příběhy.

Výstava v Kutné Hoře představila výběr pětadvaceti autorových obrazů z posledních tří let a jejich obsah byl volen vzhledem k tématu celé výstavy naznačeného názvem i ke koncepci výstavního programu Sankturinovského domu zaměřeného na současné české umění.

JAKUB ŠPAŇHEL
narozen: 7. 11. 1976, Karviná
studium: AVU Praha, J. David, M. Knížák

samostatné výstavy:

2005 - Jonáš Czesaný, Jakub Špaňhel, Veletržní palác, Národní galerie v Praze;
2004 - Okénko, Výstavní síň Synagoga, Městské muzeum, Hranice na Moravě; Galerie 8, Cheb;
2003 - Galerie hlavního města Prahy, 2. patro, Praha; Obrazy, Galerie Erasmus, Mělník;
2002 - Kytky, portréty a květináče, Městský dům kultury, Karviná; Bělásek zelný, Galerie Nibiru, Ostrava;
2001 - Galerie Arte, Klagenfurt, Rakousko; Sto květináčů, Galerie - Knihkupectví Řehoře Samsy, Praha; Obrazy, Galerie MXM, Praha, (s Petrem Pastrňákem); Obrazy, Galerie Apart, Praha; Bank Austria Creditanstalt, Praha (s Petrem Pastrnákem);
2000 - Uklízečka, Galerie Jelení, Praha;
1999 - Jean Marais, Galerie C.I.G.I., Ostrava (s Petrem Pastrnákem); Smutek políbených, Galerie 761, Ostrava;
1998 - Jakub 19-21, Antikvariát Černý pavouk, Ostrava;
1995 - Lurche und Schafe, Antikvariát Černý pavouk, Ostrava; Klub Atlantik, Ostrava (s Davidem Kalikou);
1994 - Galerie Platan, Ostrava.

společné výstavy:

2004 - Perfect Tense, Jízdárna Pražského hradu, Praha; AVU Praha - HFBK Dresden, Kunstforum Ostdeutschegalerie, Regensburg; Malíři 03, Dům U Jonáše, Východočeská galerie v Pardubicích;

2003 - 3.Sympozium současného výtvarného umění JENEWEIN-Kutná Hora, Sankturinovský dům, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory;

2002 - Projekt, HVB Czech republic, Revoluční ul., Praha; Výstava diplomantů AVU 2002, Veletržní palác, Praha; Rytmy, HVB Czech republic, Praha - Valdek; Kytky, HVB Czech republic, Praha - Valdek; Variace 02, Divadlo Novanta, Mělník;

2001 - První a poslední - ateliér Jiřího Davida 1994-2001, Galerie Václava Špály, Praha; Machův šachový kroužek aneb Knížák vystavuje taky, Galerie Vincence Kramáře, Praha; Retro kresby, Galerie AVU, Praha; Klasika, Důl Michal, Ostrava; Výstava AVU, Lima, Peru; Klasika, Muzeum umění, Olomouc; Hračky, Jízdárna, Pražský hrad, Praha; výstava AVU, Mánes, Praha; Z krabice ven, České Budějovice;

1999 - Mail art, Galerie Student, Ostravská univerzita, Ostrava; Bezhlavý jezdec, Luxsus, Kamera skura, Čimelice; Trezory, Galerie AVU, Praha; O lásce, Richterova vila, Praha; Laškování s cizinci, České centrum, Londýn;

1998 - Sport Gallery, Strahov, Praha; To snad není možný, Galerie MXM, Praha; Luxsus, Divadlo hudby, Olomouc; Ostrava umjeni ..?, Dům umění, Ostrava; Ostrava umjeni ..?, Mánes, Praha; Harmonie 98, Galerie Václava Špály, Praha; Snížený rozpočet, Mánes, Praha; Luxus, Galerie U dobrého pastýře, Brno; Zelená, Galerie AVU, Praha; Na vlastní oči, Die Aktualitat des Schönen..., Liberec; Výstava ze sbírky grafických listů Galerie 761, Galerie 761, Ostrava;

1997 - Galerie Zdravé Město, Slezská univerzita, Karviná; Common space - Spole - Spoločný priestor 2, Zámocký park, Pezinok; Mrtvé duše, Nová síň, Praha; Luxsus, Galerie 761, Ostrava; Luxus, Galerie Fiducia, Ostrava; Dům, Bořivojova 106 - Žižkov, Praha; Luxus, Galerie MXM, Praha; Výstava AVU, Mánes, Praha;

1996 - Konfrontace V, Svárov u Prahy; Autosalón, Černá louka, Ostrava; Jiří David, Stanislav Diviš a jejich žáci, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Kutná Hora; Luxus, Galerie AVU, Praha; Dopětatřiceti podruhé, Nová síň, Ostrava

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO