Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MARIUS KOTRBA - sochy, kresby

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 06.05. - 30.06.2004

Tato výstava se koná za finančního přispění Ministerstva kultury a Středočeského kraje

Tato výstava se koná za finančního přispění Ministerstva kultury a Středočeského kraje

DřepícíMarius Kotrba patří ke generaci českých výtvarných umělců, která vyšla z Akademie výtvarných umění v Praze v 80.letech. Pro mnohé z nich přelom let 80. a 90. byl příležitostí, aby se jejich jména začala veřejně prosazovat a to způsobem, který již jasně naznačoval názorové rozvrstvení generace a naznačil i pozice, které budou konkrétní autoři zaujímat. V Kotrbově případě to byly nejen pověstné Konfrontace I-IV (1984-86, Praha - Svárov), ale i další společné prezentace jako Mladí pražští sochaři k jubileu Hany Wichterlové (1988, Nová síň, Praha), Mladí Janu Bauchovi (1989, Galerie Václava Špály, Praha) nebo výstava volného uskupení K'ROK 90 (1990, Lidový dům, Praha-Vysočany).

Marius Kotrba absolvoval pražskou akademii v ateliéru monumentálního sochařství u prof. Miloše Axmana (a prof. Stanislava Hanzíka). Jeho tvorba prošla po ukončení odborného školení vývojem, bez něhož by se neukotvila v 90.letech do podoby jasného zájmu o figuru. V Kotrbových sochách, znamenajících po formální stránce jasnou figurální redukci, se setkáme s projevem klasicky sochařským navazujícím na tradice domácí i evropské. Míra objemové stylizace těla upomíná na formální změny v přístupu k pojetí figury v české malbě období 20. let 20.století - nejprve kubismu a především sociálního civilismu. S úsilím o podobné vyjádření člověka a jeho postavení, znázornění jeho trvalé úlohy i údělu se setkáme v robustnosti a tomu odpovídajícímu krácení proporcí u Josefa Čapka, Rudolfa Kremlička, Františka Muziky, Jana Kojana ad. Tyto přístupy se projevily v uvedeném vývojovém období českého umění pochopitelně i v sochařství (Oto Gutfreund, Otakar Švec, Jan Lauda).

Ježek, 1998, bronz, 16x31cmZmíněné souvztažnosti popisují nikoliv prokazatelné vlivy na vývoj Kotrbova díla, spíše sledují příbuznosti chronologické, respektive kontextové. V popředí zájmu již není téma civilně-sociální, nicméně důvody pro hledání nového vyjádření zůstávají. Na přelomu století si uvědomujeme, že jsme obětí sebe sama. Civilizace, kterou jsme stvořili, již není třeba oslavovat a kolektivita nabývá jiných forem, postavení člověka vůči okolnímu světu se mění. Kotrbovy sochy nabývají jasnějších významů jako symboly zápasu jedince s čímkoliv, osamělosti individua, ztráty totožnosti, subjektivního vědomí.

V rejstříku sochařských materiálů, s nimiž Marius Kotrba pracuje, se objevuje hlína, kámen, dřevo, sádra, bronz nebo i beton. Každý z těchto materiálů nabízí autorovi své vlastní možnosti, klady, omezení, popřípadě hodnoty (povrch, barvu), přesto si jeho sochy uchovávají jako jednotný rys určitou archetypálnost. Napětí a dramatičnosti díla napomáhá volba znázorněného gesta nebo situace (Potopa, 1993-96). Platí to o soliterních postavách (Velký okamžik, 1992), dvojicích (Kašna, 1992; Kryštof, 1993) či skupinách figur (Koridor, 1992; Růžoví nabíječi, 1992; Matrace, 1993; Ve žlabu, 1994).

Spirála, 1999, sádra, výška 53cmPřes poměrně jasný modul - trup, končetiny - identifikující figuru, vstupuje do Kotrbových soch někdy větší snaha o stylizaci tvaru a geometrii. Pracuje s motivem kruhu (Do kruhu I, 1992; Kolíbka, 1994; Spirála, 1999), čtverce, kostky (Kostka, 1992) či koule (Koule, 1999), aj.. Funkčnost těchto geometrických tvarů se projevuje buď utilitárně, v latentní schopnosti propojit dílo s architekturou nebo dobově, když aktualizují dílo formálně a kontextově jako prvek technicistně časový. Jejich smysl v kombinaci s figurou je i symbolický, navozují-li vizuálně vztahy - člověk a svět, duch a hmota, ...

Spící rodina, 1994, uhel, 60x42cmNa konci devadesátých let k těmto základním tvarům přistupuje i válec a kvádr (Kvádr, 1998; Válec, 1998; Vlnoválec, 1998; Ježek, 1998). Kotrbův princip animace tubusovité tělesné schránky však zůstává takřka beze změn, zvláště u soch v definitivním materiálu, bronzu. S uvolněností povrchovou se tehdy setkáme, jen vyžádala-li si to povaha jiného materiálu.

Vyhraněné lapidárnosti Kotrbovy sochařské tvorby odpovídá i práce v dalších výtvarných oborech jako je malba a kresba. Doplňuje trojrozměrný autorův projev se stejným citem pro vyhledávání objemů, figurální typizace a navození situace a vztahů konfrontačních, či čistě situačních sdělení. Kresby i malby mají variantní, cyklický charakter, v jednotlivých kresbách se obměňují pozice figury. K vyjádření abstrakce tvarové slouží prostá linie uhlové kresby vypovídající o autorově smyslu pro kompozici a anatomii.

Kostka, 1992, bronz, 50x57cm  kašna2  Ve žlabu, 1994, aluminium cement, 90x60x35cm  Koule, 1999, sádra, výška 53cm

Biografie

Marius KOTRBA
* 30. 9. 1959 v Čeladné

STUDIUM:
1974-78 SUPŠ Uherské Hradiště, obor kamenosochařství, ved. pedagog ak. soch. Jan Habarta; 1981-87 AVU Praha, monumentální sochařství (prof. Stanislav Hanzík, prof. Miloš Axman).

V letech 1990-93 odborný asistent v ateliéru sochařství u prof. Huga Demartiniho na AVU Praha. - Z toho zimní semestr v roce 1993 na Akademii Minerva v Groninghenu, Holandsko. Učil figurální kresbu a sochařství. - 1994-95 vyučoval večerní kresbu na ZUŠ v Rožnově p. Radhoštěm, v roce 1995 - modelování a figurální kreslení na katedře výtvarné výchovy PdF Ostravské univerzity Ostrava. - Od roku 1996 vede ateliér sochařství na katedře výtvarné tvorby PdF Ostravské univerzity. - Od roku 1999 docentem. Věnuje se sochařství, kresbě i malbě.

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY:
1991 - Galerie mladých, Brno; 1992 - Kulturní dům, Rožnov p. Radhoštěm; 1994 - Archa, zámek Zlín; 1994 - Galerie Caesar, Olomouc; 1997 - Galerie JNJ, Praha; 1997 - Galerie 761, Ostrava; 1998 - Kostel Povýšení sv. kříže, Moravský Beroun; 1999 - Dům umění, Ostrava; 1999 - Galerie JNJ, Praha; 1999 - Galerie Kaple, Bruntál; 1999 - Dům umění, Brno; 2000 - Galerie Stará Radnice,Vsetín; 2000 - Gymnázium Slavičín - kresby; 2000 - OVM Vsetín, Muzeum Valašské Meziříčí; 2000 - Galerie Ikaros, Strážnice; 2001 - Galerie MK, Rožnov p/Radh.; 2002 - Galerie Langův dům, Frýdek Místek; 2002 - Gamin - Praha - Kresby; 2002 - Galerie Sokolská 26, Ostrava; 2002 - Dům umění, Zlín; 2002 - Dům umění, Opava; 2003 - Galerie U bílého jednorožce, Klatovy; 2003 - Sochy, kresby, Oblastní galerie Náchod; 2003 - Sochy, kresby, obrazy, vlastní ateliér v Rožnově p. Radhoštěm; 2003 - Obrazy, Galerie Panacea Valašské Meziříčí; 2003 - Obrazy, Knihkupectví a kavárna Archa Zlín; 2004 - Obrazy, Galerie Půda Český Těšín.

SPOLEČNÉ VÝSTAVY:
1994 - Galerie bratří Čapků, Praha (s P. Kuklíkem); 1994 - Manus Evropae, Nadace Š. Axmann, Brno; 1995 - Armutidis - obrazy, Kotrba - sochy, Nadace Chantal Poullaine, Brno; 1996 - I. nový zlínský salon, Dům umění, Zlín; 1996 - Pedagogové KVT k 5. výročí OU, Ostravská univerzita a MMO, Ostrava, Nová radnice; 1997 - Pedagogové KVT OU, CKV, Sokolská 26, Ostrava; 1998 - Central Moravian Art, Voorburg, Holandsko; 1998 - Ostrava umjeni?, Mánes, Praha; 1998 - Ostrava umjeni?, Dům umění, Ostrava; 1998 - Langův dům, Frýdek-Místek; 1999 - II. nový zlínský salon, Dům umění Zlín; 2000 - Památkový ústav Ostrava, Důl Michal, Ostrava; 2000 - Gansova muzejní a vlastivědná společnost, Moravský Beroun; 2000 - Fakulta architektury ČVUT v Praze a správa Hradu, Praha - hrad; 2000 - Moravská galerie Brno - Refigurace; 2000 - Muzeum Zámek Kinských,Valašské Meziříčí - salon; 2002 - III. Nový zlínský salon, Dům umění Zlín; 2002 - Kozí sympozium, Muzeum - Břeclav; 2003 - Sochaři zlínského kraje I., Městské muzeum, Kroměříž; 2003 - Ejhle světlo, Moravská galerie Brno.

SYMPOZIA:
1995 - Široký dvůr, Vlna (kamenina); 1995 - Galerie Caesar, Olomouc, Sloup (dřevo); 1996 - Hořice v Podkrkonoší, Milenci (pískovec); 1997/98 - Rožnov p. Radhoštěm, Loď (pískovec); 1998 - Košice (travertin);
2001 - Široký Dvůr, Tři grácie (kamenina); 2002 - Děkanát přírodovědecké fak. MU - Brno, Kroužkování (bronz)
2002 - Přední Kopanina (opuka)

REALIZACE:
1990 - T.G.Masaryk, Zubří, (zubřanský pískovec); 1995 - Reliéfní stěna v Rodinné škole, Valašské Meziříčí (kamenina); 1997 - Socha Oldřicha Nového, Pardubice, figura, místo umístění neznámo (bronz); 1999 - Člověk, Obchodní soud Ostrava-Poruba, atrium, sochy do čtyř átrií, (hořický pískovec); 1999 - Svatá Hedvika, Biskupský úřad Ostrava, (hořický pískovec); 1999 - Pomník Ludvíku Daňkovi, Valašské muzeum v přírodě Rožnov p/Radh. (hořický pískovec); 2000 - Beránek Boží, reliéf, Kaple sv. Ducha, Staré Zubří; 2000 - Sedící, Praha-Troja, (hořický pískovec); 2001 - Stojící, Lozorno - Slovensko, (hořický pískovec); 2002 - Socha pro Ostravu k novému století; 2002 - Dřepící, Topoľčany - Slovensko (hořický pískovec); 2002 - Sv. Elizabeth, Busech - Lepper Mühle, Německo; 2003 - hlava lva (bronz), Lepper Mühle, Německo; 2003 - pomník malíři M. Adámkovi, hřbitov Vsetín.

OCENĚNÍ:
2000 - Cena za sochařství, Nadace Lux et Lapis

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO