Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JIŘÍ HŮLA - Číslo a počet, serigrafie a xeroxy

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 09. 01. - 28. 02. 2003

5 x10 českých sportovců 2003Jiří Hůla výtvarník? Většině naší veřejnosti je bohužel dosud znám spíše jako publicista, v lepším případě výtvarný kritik, pro její menší část je aktivním organizátorem alternativní kultury v 80.letech, nebo neúnavným dokumentátorem domácí výtvarné scény. Někým chválen, někým proklínán. Fakta jsou asi taková - v roce 1983 zakládá v Kostelci n.Č.lesy se svým bratrem malířem Zdenkem Hůlou (soukromou!) Galerii H v upravené stodole přilehlé k jejich rodinnému domu, patrně první soukromou galerii v totalitním systému. Tento neoficiální výstavní prostor se stal brzy místem mnoha desítek výtvarných konfrontací, setkání, přednášek, performancí, divadelních představení. Tuto aktivní dobu (1983-1988) připomene dnes na tomto místě, kromě zachovaných samizdatových výstavních katalogů, plakátů a pozvánek, také řada výtvarných realizací - uměleckých děl, která zde vytvořili pro prostor Galerie H mnozí z předních českých umělců 7x19 indických studentů a studentek 2003 (J.Beránek, aj.). Další pravdou je, že o rok později v r. 1984 zakládá studijní archív Galerie H jako nevýběrový soubor materiálů a shromažďuje jakýkoliv doklad o všech možných výstavách výtvarného umění českého i slovenského, sbírá pozvánky, shání katalogy, texty, fotografie, třídí materiály, články, diapozitivy, ad. Tento archív sahá až do roku 1939 a představuje bezesporu největší privátní specializovaný archív současného výtvarného umění. Jako výtvarný publicista je autorem stovek komentářů domácí výtvarné scény, na stránkách odborných periodik (Ateliér, Profil súčasného umenia, Umění a řemesla) i běžného denního tisku (Český rozhlas, Lidové noviny, Mladá fronta dnes, Poštovní kurýr, Respekt, Technický magazín, Denní telegraf, ad.).
Možná proto je Jiří Hůla výtvarník posedlý informací - vizuální i verbální, jVelká metafora, studie 2001ejí proměnlivostí i konstantností. Jeho výtvarná praxe je odrazem vlastní životní zkušenosti, Hůla vidí umění jako systém. Neprošel klasickým výtvarným školením, je autodidakt. V letech 1961-1966 vystudoval obor matematika na olomoucké univerzitě. Je něco jiného lepším základem pro analytické myšlení? Slova či vizuální obrazy fungují odděleně nebo ve vazbách. Proměnlivost je znakem systému - jazykového či vizuálního. Tak jako se mění význam verbálního sdělení změnou kontextu, mění se význam vizuální informace rozkladem jejích částí, dekompozicí. Rozmetá-li tiskař litery sazby, zůstanou jednotlivé znaky a jsou opět připraveny složit nový význam.
Hůla hledá jiná spojení, jiné vazby. Jeho výtvarná řeč používá metaforu. Nikoliv ve smyslu absolutního doteku, a významové determinace jako je tomu snad u Boštíka. Hůlovi je metafora aproximací, pouhým Kružnice detail 2001 přiblížením, náznakem, její smysl je mnohoznačný a otevřený. Jeho dílo je určeno spíše těm, kdo jsou ochotni riskovat, že to co našli je ten správný momentální výklad. Ale stejně, jak  víme, že to co právě čteme, otevřeme-li noviny, je skutečně to, co jsme se tam dočíst měli? Nebude za vteřinu…, zítra …, pozítří …, za rok …, to samé znamenat vždy něco jiného?
I když Hůla inklinuje takto spíše informačním teoriím, pohybujeme se v oblasti výtvarného umění a tak je zde informační tok přece jen podmíněn vizuální estetikou. Vystavené práce představují výběr z let 1999-2003 a pro většinu z nich poskytuje formální základ Hůlou prověřená technika kresby skalpelem. Novinová reprodukce je otočena lícem k bílé ploše papíru a ostří skalpelu z rubové strany prořezává rovnoběžně s vlasovými odstupy reprodukci tak, že část polygrafické barvy se zachycuje ve slabém řezu přiloženého podkladového papíru. Na jeho líci pak vzniká jakýsi šrafovaný přepis obrazu, nebo jeho části s výrazně grafickým charakterem. Autor zachovává takto vzniklý originál "kresby" s nímž dále pracuje zvětšováním, kopírováním,  překrýváním, prolínáním nebo barevnými kombinacemi v technice sítotisku (Velká metafora (černá), 2001). Symboly auta, Svastika foto 2002 kola, ženy - ať už anonymní dívčí tváře nebo Merilyn Monroe, letadla, firemních znaků, písmen zůstávají symbolem doby, jsou její metaforou (Velká metafora,  2001; Malý třesk, 2001; Šachovnice metafor, 2001; Kružnice, 2001; Dvě úhlopříčky, 2001; Velká úhlopříčka, 2002). Vzájemné překrývání a křížení rastrů, jejich spojování, kalkuluje s vizuálním efektem. Různé motivy zastoupené v obrazové ploše sublimují na povrch v závislosti na naší koncentraci, význam jednoho vystupuje a druhého se ztrácí. Jiří Hůla v souvislosti s tímto procesem používá termín tzv. reversibilního obrazu.
Kontakt s jiným kulturním prostředím během autorovy dvouměsíční cesty do Indie přinesl zvrat do Hůlovy tvorby v podobě humanistického konceptu. Téma redukce osobnosti a lidské individuality se objevuje ve třech posledních dílech 5 x 10 českých sportovců (2003), 7x19 indických studentů a studentek (2003), 7x7 zmizelých Kašmířanů (2003). Spokojené tváře úspěšných osobností českého sportu ztratila jména a stala  se pouhými čísly. Míra společenského a ekonomického úspěchu je měřítkem humanity současné společnosti. Podobně absurdní je další dílo 7x7 zmizelých Kašmířanů 2003 inspirované opět reálným podkladem z tisku. Rastr složený ze 133 fotografií indických studentů ukrývá svastiku - indický symbol štěstí. Pro Evropana symbol neblaze proklamativní. Neboli slovy Goethovými: "Des einigen  Tot ist den anderen Brot." Jiným odkazem k aktuální literární zkušenosti jsou xeroxové zvětšeniny tváří zmizelých Kašmířanů. Devětačtyřicet banálních černobílých obdélníků nabývá dramatičnosti, zjistíme-li, že navazují bezprostředně na informaci Zahira-ud-Dina, politického analytika a komentátora deníku Greater Kashmir o nedobrovolném zmizení více než 4.000 lidí ve věku od 8 do 80 let, kteří se beze stopy ztratili v oblasti Kašmíru po roce 1989. Naše vlastní citlivost, k jejímuž obnovení přispěla jistě i nedávná tragédie národní živelné pohromy, je možná dnes více náchylnější přijmout umělecké výpovědi tohoto druhu.
Jiří Hůla se od konce 70.let prezentoval na více jak stovce samostatných i společných výstav, je zastoupen v národních veřejných sbírkách doma i v zahraničí. Jeho jméno je dnes pevně spjato s pojmem české kultury ať už ji ovlivňuje jakkoliv, coby publicista nebo umělec.

SEZNAM VYSTAVENÝCH PRACÍ

  1. 7X7 ZMIZELÝCH KAŠMÍŘANŮ, 2003, xerox na dřevotřísce, 187x187cm
  2. 7X19 INDICKÝCH STUDENTŮ A STUDENTEK, 2003, xerox na dřevotřísce, 222x435cm
  3. 5 X 10 ČESKÝCH SPORTOVCŮ, 2003, xerox na dřevotřísce, 177x228cm
  4. ZTRATIL SE TATÍNEK, 2003, inzerát
  5. ZMIZELI JAKO PÁRA, 2003, objekt
  6. UZEL (VELKÁ METAFORA ), 2001, serigrafie, 100x70cm
  7. SVASTIKA, 2002, fotografie, 100x150cm
  8. VELKÁ METAFORA (ČERNÁ), 2001, serigrafie, 100x70cm
  9. HLEDÁNÍ TVARU 1-4, 1999, serigrafie, 4x(100x70 cm)
  10. 5X44, 1999, serigrafie, 5x(100x70 cm)
  11. MALÝ TŘESK, 2001, xerox na dřevotřísce, 3x(36x24 cm)
  12. VELKÁ ÚHLOPŘÍČKA, 2002, xerox na dřevotřísce, 8x(159x106 cm)
  13. ŠACHOVNICE METAFOR, 2001, xerox a koláž na dřevotřísce, 60x60 cm
  14. KRUŽNICE, 2001, xerox a koláž na dřevotřísce, 6x(36x24 cm)
  15. DVĚ ÚHLOPŘÍČKY, 2001, xerox a koláž na dřevotřísce, 16x(24x24 cm)
  16. SLAVNOST V ORČE, 2003, asambláž, 25x25cm

O autorovi

Hůla, Jiří, 7.6.1944 Praha. Výtvarník a publicista. Autodidakt. Studium: PF UP v Olomouci (1961-1966, obor matematika a tělesná výchova), 1967-73 pobýval v Ostravě. Žije a pracuje v Kostelci nad Černými lesy. Člen Výtvarné společnosti Kruh.
Realizace: 1977 Bohatství země, kamenná mozaika, Praha, Vysoká škola ekonomická (se Z.Hůlou); 1980 Stavebnice H, variabilní plastika; 1983 Galerie H.
Samostatné výstavy: 1980 Grafika a obrazy. Muzeum M.Koperníka, Frombork, Polsko; Grafika a obrazy. Galerie Omega, Toruň, Polsko (se Z.Hůlou); 1981 Výtvarné práce. Muzeum středočeského hrnčířství a keramiky, Kostelec n.Č.l.; 1986 Přeuspořádání jednotek vizuálních informací. Galerie v předsálí, Blansko; 1987 Art Space, Nishinomiya, Japonsko; Strojopisy a grafika, Divadlo hudby, Olomouc; 1988 Transformace, Junior klub Na chmelnici, Praha (se Z.Hůlou); Bratři Hůlové, Salon Mina, Litvínov; 1989 Přeuspořádání apod. Artotéka, Praha; Sbírky. Ústav makromolekulární chemie, Praha; 1990 Zdenek a Jiří Hůla. Regionální muzeum, Kolín.
Kolektivní výstavy: 1980 Člověk. Městské kulturní středisko, Dobříš; 1983-1988 Kostelec n.Č.l.; 1986 Gallery H Circle. Art Space, Nishinomiya, Japonsko; 1988 4. Miedzynarodowe Triennale Rysunku, Wroclaw, Polsko; Geometrie v současném výtvarném umění. Salon Mina, Litvínov; ...Igorovi Kalnému, Ústav aplikovanej kybernetiky, Bratislava; 1992 Minisalon. Nová síň, Praha; Setkání-kruh, Galerie H, Kostelec n.Č.l.; Světlo v tmách. Považská galeria umenia, Žilina.
Literatura: P.Kamenický, Jméno do slovníku, Pól, 1990, č. 2. - Katalogy výstav (1986 ad.).

(viz Nová Encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995)

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO