Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JIŘÍ DAVID, Minulé léto, obrazy

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 10. 07. - 31. 08. 2002

Jiří David (*1956) se první samostatnou výstavou se představuje v Mariánských Lázních v roce 1974 (s Antonínem Střížkem. Na českou výtvarnou scénu ale nastupuje podstatnějším zůsobem defacto až v druhé polovině 80.let, když došlo k jeho významnějším prezentacím a to už v rámci generačního kontextu na svárovských Konfrontacích I-VI. v letech 1984-1986. Zde se projevil nejen jeho umělecký názor nesený duchem neoexpresionismu (ovlivněn formálně německou malbou "Neue Wilde" a italskou transavantgardou), aktuální generační snahou vymanit se z přežívání stávajících forem, a hledáním nových způsobů výtvarné komunikace. Svárov byl pro řadu autorů novou možností tyto názory vyslovit a teprve z odstupem času je zřejmé nakolik byly "Konfrontace" významné. Neodehrály by se bez přímé a tak podstatné iniciativy umělců jako byl právě Jiří David nebo Stanislav Diviš. Také ne náhodou se později (1987) oba podílí na sestavení nejvýrazněji tehdy koncipovaného programu umělecké skupiny Tvrdohlaví obsahujícího všechno to, oč většina jejich generace usiluje.
Ve svých začátcích se věnuje Jiří David výhradně malbě, teprve postupem času aplikuje své názory i do jiných uměleckých disciplín jako instalace, fotografie, video, objekty, případně jejich kombinací. V malbě dospěl Davidův počáteční neoxpresionismus poměrně brzy k postmodernímu užívání symbolů a historizujících archetypů, odkazů ke starší kulturní tradici. Sem patří bezpochyby jedny z jeho nejlepších cyklů Černá série a Bílá série z poloviny 80.let, kombinace grafických znaků s malbou jednoduchých tvarů.
Přes neustálé naplňování obrazové plochy grafickými symboly a znaky, právě z této doby (1988) pochází Davidův text "Totální distance v období sociální vybledlosti" osobní manifest, obsahující požadavek odmítnutí symbolického jazyka, alegorie i psychologizace díla. Pro ilustraci krátký výňatek: "Díla vzniklá v intencích sociální vybledlosti se nepohybují v podobenstvích, neskrývají v sobě jiné významy než ty, které lze přímo spatřit." Oč působí znění textu v jeho celistvosti lehce sofistikovaně, o to zřetelnější jsou předchozí výroky umělce adresované k obrazům do roku 1986: "Lidský smutek, utrpení i touhy se mísí ….. s možností vykoupení, nic není marné. Rys naděje je pro mé obrazy jeden z nejdůležitějších. Nikdy mi nešlo o osobní trauma či zoufalství."
To co je u Jiřího Davida zřejmé od začátku, koncipovat tvorbu obecně na zásadách srozumitelnosti kulturního obsahu pro co možná nejširší sociální skupinu, prochází všemi vývojovými etapami jeho práce. Je sice těžké zcela pochopit autorovo dílo bez znalosti širšího kontextu, nicméně ve výseči z malířské tvorby roku 2001 nazvané příznačně Minulé léto nacházíme logické pokračování autorovy identity. Tedy nejen kontinuitu z hlediska obsahu, ale i formy - např. kombinace malby a spraye se u něj objevuje již v roce 1994 (ve starším cyklu Laskavost). Kromě spraye se v nových pracích setkáme výhradně s akrylovou barvou, která vystřídala v polovině devadesátých let u Davida olej.
V obsahovém rozpětí daného roku 2001 se formuluje několik tématických cyklů. První z nich jsou plátna nabízející určité hodnocení názoru na sexuální determinaci ženy a její roli ve společnosti. Ne náhodou se v epose zcela volného vyjadřování verbálního i vizuálního dostává tomuto tématu takové pozornosti ze strany nekonformní umělecké části veřejnosti. V případě Jiřího Davida je sexuální symbol ženství volen jako významový prvek v obrazech Pláč (ústa hlavy) nebo Perlový náhrdelník (figura). Na plátně Víření už je dokonce převeden v lineární verzi do polohy dekoru. V malbě Výkřik mezi medvídky sice změní tvar na kruh, ale obklopen piktogramy spermií a dětských hraček se mu dostává schematického významu a potvrzení funkce.
Dalším cyklem jsou práce navazující na zájem Jiřího Davida o krajinomalbu, která se v jeho pojetí několikrát měnila. Od zdánlivě reálné, kýčovité polohy, jejímž smyslem bylo záměrné zpochybnění hodnoty uměleckého díla po expresivní stylizovanou krajinu plnou napětí a mýtického tajemna, nebo prostě jen v náznaku horizontu a mračen, jako stafáže významové složky díla. Jako je tomu nyní ve zcela volné stříkané formě na sociálně vyznívajícím plátně Hejno s ležící nereálně nehmotnou figurou nad jejímž středem se vznáší vír netopýrů, nebo na scifi práci K nebi, kde je ústředním motivem dvojice "turbojednorožců" uváděná do pohybu tryskajícími plameny a emanující k obloze obří světelný kužel.
Třetí okruh představovaný sprayovými zátišími Bílé ovoce, Ovoce -B, aj. doplňuje cyklus citující konvenční obrazy myšáka Mickeyho a jiných postav animovaného filmu (Úsměv, Údiv, Trnová koruna). Začleňování těchto naivních citací do jiného vizuálního kontextu přináší nejen významový posun, ale je kupodivu současně i nositelem srozumitelnosti, což je i smyslem jejich začlenění do struktury díla.

 

Pláč, akryl, 220x180 cm  Výkřik mezi medvídky, akryl, 60x50 cm K nebi, 2001; 60x50 cm  Úsměv, akryl, 60x50 cm Víření, 2001; 165x140 cm

Jiří David
*28. 8. 1956 v Rumburku
1982 - 1987 studium na AVU Praha
1987 - 1991 člen umělecké skupiny Tvrdohlaví
od 1995 - vedoucí ateliéru vizuální komunikace na AVU Praha
žije a pracuje v Praze

Seznam vystavených prací
Údiv II., 2001; 140x115 cm
Trnová kopretina, 2001;165x140 cm
Na vlnách, 2001; 40x50 cm
Hejno, 2001; 220x180 cm
Nad mraky, 2001; 50x40 cm
K nebi, 2001; 60x50 cm
Tygr I., 2001; 50x40 cm
Tygr II., 2002; 60x60 cm
Ženský osud, 2001; 50x35 cm
Výkřik mezi medvídky, 2001; 60x50 cm
V noci na louce, 2001; 140x115 cm
Černá srdce, 2001; 80x100 cm
Perlový náhrdelník, 2001; 220x180 cm
Víření, 2001; 165x140 cm
Rána a mouchy, 2001; 140x115 cm
Pláč, 2001; 220x180 cm
Ovoce I., 2002; 100x100 cm
Diamantové rány, 2001; 60x50 cm
Ovoce -B-, 2001; 60x55 cm
Proslov, 2001-2002; 220x180 cm
Úsměv, 2001; 60x50 cm
Bílé ovoce, 2001; 55x50 cm
Bastard credit, 2001-2002; 220x180 cm

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO