Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

THORBJØRN LAUSTEN, Světelné umění, Instalace

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 09. 01. - 28. 02. 2002

Wired 5 , 2002, 170 x 210 x 900 Dvacáté století vytvořilo nejen nové technologie, které následně umožnily přímo či nepřímo vytvoření nových uměleckých forem jako bylo právě světelné umění či kinetismus, vytvořilo de facto i nový typ umělce. Totiž typ osobnosti schopné provozovat nejen "estetickou praxi, osobnosti s uměleckým nadáním, ale zároveň člověka racionálního, obdařeného technickým typem intelektu.
Světelné umění využívá světlo podobně jako malba pracuje se štětcem, barvou, plátnem, papírem nebo sochařství s hlínou, sádrou a bronzem. Světlo je stejným prostředkem poskytujícím možnost uměleckého vyjádření myšlenky, představy nebo principu. Jako jiná média, nabízí svá specifika, lze pracovat s jeho intenzitou, barvou, rytmem, kombinováním kvality i kvantity. Vzniká abstraktně-geometrický světelný obraz. Ať už vytvářený pomocí šablon, řízeným světelným proudem žárovky či laseru, a to od nejprostší linie ke složitým holografickým obrazcům a tvarům, které pak jako obrazy nové reality existují v prostoru samostatně nebo jsou propojeny do vzájemných fyzikálních i estetických vazeb. Díky zájmu o světelné médium často vznikají autentická díla skutečně zcela nová jako výsledky experimentů s ještě ne úplně známými a či vůbec nevyužitými technologiemi. Jsou pak natolik složitá, že se umělec při jejich tvorbě neobejde bez podpory počítačového systému. Počátky světelného umění jsou již v nedohlednu a dnešní umělec již nepracuje pouze se světlem vyvíjeným pomocí žárovky či lampy, ale i s laserovým paprskem.

Wired 1, 1999, 75 x 100 x 445Thorbjorn Lausten (1945) patří k významným dánským umělcům, jeho díla byla vystavena v Dánsku, Německu, Velké Británii a Spojených státech. Prezentoval se na mnoha samostatných výstavách doma i v zahraničí a od roku 1966 se účastnil velkých skupinových výstav nejen ve větších dánských městech ale také v Německu, Holandsku, latinské Americe. V roce 1986 se zúčastnil tvůrčího pobytu v Millayově kolonii umění v Austerlitzu (NY), od roku.1987-1988 byl asistentem na massachusettské Colege of Art v Bostonu, následujícího roku 1989 pokračoval díky Djerassiho Nadaci jeho umělecký pobyt v kalifornském Woodside a v roce 1988-1989 získal též vědecké stipendium Střediska pro pokročilá vizuální studia na Institutu technologie v Massachusetts, známého podporou výzkumů v oblasti spolupráce vědy a umění.
To, čím se Lausten ve svém díle zabývá, je vizualizace energie. Jak napsal v roce 1992 Colin Bailey v katalogu výstavy v Edinburghu, Laustenovo užití světla je metaforou lidského porozumění. Světlo literárně "prosvětluje", uděluje světu jeho význam a smysl. Lausten sám formuluje své postoje takto: "K čemu je realita? Existuje ještě? Tradičně chápeme realitu jako něco, co vnímáme přímo - tady a teď. Ale naše nové digitální smysly toto mění."
Wired 1, 1999, 75 x 100 x 445 K nejčasnějším jeho dílům patří kinetická práce z roku 1970 uváděná do pohybu ještě manuálně, o dva roky později produkuje elektronickou skulpturu Pointany-X vyznačující se již kromě pohybu řízeného elektromotorem i využitím světla a předznamenávající řadu dalších plastik s prvky konstruktivismu a abstraktní geometrie.
Základní charakterový rys světla spočívá v jeho obsažení prostoru, celkem logicky se z prvotních samostatných skulptur staly nadále instalace, díla korespondující významově s každým svým prvkem, naplňující celý určený prostor a která jsou jednou velkou světelně-prostorovou kompozicí. Počátky devadesátých let byly u Laustena spojeny s variacemi barevných světelných projekcí nevyžadujícími (Light Figure, 1991) těžkopádný inventář železných konstrukcí reálných geometrických forem, konstruktivistických maleb či kreseb instalovaných na stěny. V té době ještě přetrvává sice autorův zájem o interaktivní instalace umožňující divákovi změnu situace (intenzita, rytmus a druh světla, proměny stínů konstrukcí na stěnách prostoru), ale současně se již Lausten zaměřuje na díla používající konstrukční prvek, jako určité zdvojení prostoru. Do prostoru instalace vkládá symbol kvadratického prostoru - hranol, krychle, jehlan - vymezený jednoduchou ocelovou konstrukcí a skleněné tabule, odrážející či lomící účin a průnik světla, jehož zdrojem jsou žárovky, lampy a neonové trubice. Vkládání konstrukce do prostoru sice užíval již dříve, ale v mnohem komplikovanějších vazbách a vztahu k dalším složkám instalace
Wired 5 , 2002, 170 x 210 x 900 Na konci devadesátých let Lausten experimentuje s lineárním vyjádřením energie. Neonové trubice zavěšené vertikálně, horizontálně i diagonálně na napnutých ocelových lankách zakotvených ve zdi zastupují úsečky a průsečíky barevných (bílá, červená) světelných paprsků procházejících prostorem. Světelné akcenty barevných linií neonových trubic září vždy v předem připraveném a určeném postavení. Sestavy jsou určeny na základě koncepčních kresebných cyklů, studií, konstrukčních náčrtů a přesných technických kalkulací, hledajících optimální kompoziční vyvážení konkrétního prostoru. Tyto koncepty se pak stávají jakýmsi explicitním prvkem instalace. Ať už jsou v podobě schémat a konstrukčních náčrtů na hranici minimalismu nebo se jedná o volné expresivní kresby. Jejich jasný lineární charakter pak předurčuje výraz celé instalace a odpovídá záměru autora. Výsledky tohoto úsilí bychom mohli zaznamenat v cyklu instalací Wired, z nichž tři máme možnost vidět na této kutnohorské výstavě ( Wired 3, 2000; Wired I, 1999; Wired 5, 2002). Světelné umění od počátku navazovalo na novodobé tendence sochařství, tj.hledání nového výrazu v práci s prostorem a novým způsobem jeho postižení. Dělo se tak souběžně v malých formách, ale především v těch, které jsou bezprostředně spjaty s architekturou a veřejnými realizacemi. Nejinak je tomu v případě Laustenově. Výsledky své práce uplatnil i on ve veřejných realizacích pro industriální architekturu. Jmenujme díla jako jsou světelná plastika tvořící dnes dominantu vrcholu budovy Electrum v Hamburku (1983) nebo práce v industriálním interiéru hanzovní haly v Wired 3, 2000, 168 x 150 x 525 Lübecku (1995), pak dílo Tranzistor - 54 metrů dlouhá barevná sestava neonových trubic v dánském Soro na průčelí trafostanice (1996) a realizace na sídle Hudební konzervatoře Vestjysk v Esbjergu (1998), zatím poslední z nich pak najdeme na Stadionu Hvidovne v Kodani (2001).
Na samý závěr by se patřilo zmínit, že u nás položil základy konstruktivních a kinetických tendencí ve 20. letech kutnohorský rodák, Zdeněk Pešánek (1896-1965). Pešánkovo prvenství spatřujeme dnes i v tom, že zpracoval všechny známé i neznámé aspekty světelně-kinetického umění komplexně a do důsledků teoreticky. Jeho myšlenka využít světla jako výtvarného prostředku byla vlastně radikálním přehodnocením problému nastoleného na počátku století tzv. impresionismem. Podobně k němu přistupovala ve stejné době i evropská avantgarda. Tak jako pronikalo toto nové umění do českých zemí setkávalo se s ohlasem v celé Evropě. Zlatý věk světelného umění zaznamenává umění i v Dánsku a Thorbjorn Lausten, jako jiní pozdější dánští umělci, mohl navázat na tradice kontextu domácího i světového a přispět k utváření nových estetických hodnot tohoto ryze současného výtvarného média odrážejícího s takovou samozřejmostí status quo. Civilizace ve stádiu vyspělé technologie jíž jsme dosáhli obsahuje mimo naší obyčejné reality i realitu digitálního světa a je to právě jeho existence, která nutí další a další umělce vyjádřit své postoje tak, abychom si uvědomili, že jsme součástí světa, který jsme sami vytvořili, v jeho kladech i záporech.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO