Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MIROSLAV ŠTOLFA, malby, kresby

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 09. 05. - 30. 06. 2001

"V době kdy se již zcela cíleně rozhlížel ve světě umění a hledal základní směřování své tvorby, nebylo ještě postavení obrazu ve výtvarném umění zásadně zpochybněno i když meziválečné avantgardy přinesly již první signály koroze dosavadního rozvrhu pojmů tvorba výtvarné umění či dílo. Prostředí v němž se tehdy Miroslav Štolfa pohyboval, zcela respektovalo tradiční obraz a, odmyslíme-li mocenskopolitické tlaky totalitních představ o úkolech umění během 50.let, tradice moderny první poloviny století. Její podstatnou složkou je i zájem o proměny moderní civilizace charakterizované především technikou a novými technologiemi. Ve čtyřicátých letech takový zájem výtvarného umění u nás reprezentoval především program Skupiny 42, jejíž vliv vyzařoval hluboko do našich let. Obzvláště srozumitelný musel být v prostředí Brna, věhlasného svou funkcionalistickou architekturou, města se silným, stále se rozrůstajícím průmyslovým zázemím a v neposlední řadě se světově proslulým závodním okruhem. V atmosféře průmyslem prostupovaného města se Štolfův malířský zájem postupně obracel od civilizační krajiny města a jeho továrních periferií k samotným technickým zařízením a k jejich produktům - strojům. Především k těm, které jsou synonymem atributu moderní doby, rychlého pohybu, k automobilům a motocyklům. Jejich tvary vyjadřovaly dynamiku technické civilizace, byly lidskou formou síly a nakonec i prostředkem soustředění energie nalezené člověkem v řádu přírody do něhož nahlíží lidský duch. To přivádí tvorbu Miroslava Štolfy od fascinace tvarovou bohatostí stroje racionálně konstruovaného člověkem k malířskému pátrání po silách a energiích, které jsou u kořene všech moderních technologií."
Ivan Neumann výňatek z katalogu výstavy M.Štolfy výstavní sín Synagoga, Hranice na Moravě

Miroslav ŠTOLFA (*11.8.1930 Brno), r.1953 ukončil studia výtvarné výchovy na Masarykově univerzitě (prof. E.Milén, B.S.Urban, V.Makovský) Vystavuje od roku 1955, svoje práce prezentoval na mnoha samostatných a společných výstavách (více ne 40 z nich v zahraničí). V letech 1963-1983 působil jako výtvarný pedagog (malba) na univerzitách v Olomouci a v Brně. Po založení Fakulty výtvarných umění VUT v Brně vedl její malířský ateliér. Zde působil do roku 1993. Žije v Brně.

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY
1961 Kabinet umění, Brno
1965 Dům umění, Hodonín
1969 Galerie Cypriána Majerníka, Bratislava
1977 Galerie výtvarného umění, Olomouc
1979 Galerie Jaroslava Krále, Brno
1980 Galerie Československý spisovatel, Praha
1980 Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
Kapoty,1996, uhel na papíře., 61x86cm 1981 Malá galerie VÚVEL
1983 Ústav makromolekulární chemie, Praha
1986 Galerie Artica, Cuxhaven
1986 Galerie v předsálí, Blansko
1987 Galerie výtvarného umění, Olomouc
1987 Galerie Malinův dům, Havlíčkův Brod
1989 Galerie Stavoprojektu, Brno
1991 Sovinec
1991 Dům umění, Brno
1994 Galerie Caesar, Olomouc
1995 Galerie z ruky, Křížovice
1996 Galerie K-PRO, Brno
1997 Alšova jihočeská galerie, České Budějovice
Nová příroda I99, olej na papíře 1997 Galerie Aspekt, Brno
1998 Galerie města Blanska, Blansko
1998 Galerie malovaný dům, Třebíč
1999 Národní technické muzeum, Praha
2000 Muzeum města Brna, Brno
2000 Městské muzeum a galerie v Hranicích na Moravě

ZASTOUPEN VE SBÍRKÁCH
Národní galerie v Praze; Moravská galerie v Brně, Ministerstvo kultury ČR Praha; Muzeum města Brna; Alšova jihočeská galerie v Hluboké n.Vltavou; Horácká galerie v Novém městě nad Moravou; Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Muzeum umění v Olomouci; Státní galerie ve Zlíně; Galerie výtvarného umění v Hodoníně; Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě; Albertina Vídeň; Museum Bochum; Landesmuseum Niederösterreich; Print Consortium San José; Česká Národní banka Praha; Bank Austria Brno, aj.

Miroslav Štolfa (1930) se už více než čtyřicet let věnuje intenzívně malířskému umění. Řekla bych, umění s velkým U, protože malby, uprostřed nichž dnes stojíme, svědčí o hluboké malířské zkušenosti, o rafinované vytříbenosti i o fajnové práci koloristy, což jsou všechno znaky, které dělají dílo umělce velikým. Všichni ti, jež sledují jeho tvorbu od počátku 60.let, se stali svědky bohatého malířského procesu, vyvíjejícího se v logice a tvůrčí kontinuitě. Umělec vstoupil do povědomí současné české malby počátkem 80.let cyklem obrazů Nová příroda. Pro ty, jež znali malířovy práce předcházejících období, bylo jeho nové výtvarné pojetí značným překvapením. Pastózní expresívní malbu, kterou řada historiků umění dávala do souvislosti s informelním projevem, vystřídala malba hladká, skrumáže divokých barev pak plochy čistých tónů. Od začátku se v jeho pracích snoubí dvě zdánlivě protichůdné tendence.. Jsou to temperament malíře - koloristy a zájem muže o svět techniky, o hlavní atributy naší civilizace. V Nové přírodě rozvinul Štolfa naplno pro něj charakteristický a nezaměnitelný malířský styl a rukopis, jehož známkou jsou smysl pro monumentální kompozici, abstrahována odvážně pojata skladba, odvozená z vizuální zkušenosti světa aut a kapotáží a použití ploch čistých komplementárních barev nebo monochromů. Štolfa svou malířskou tvorbu od počátku doplňuje intenzivně kresbou. Můžeme říci, že kresba se stala autonomní součástí jeho díla a podobně jako v malbě i zde převládá námětově zkušenost ze světa aut a motorů. Strojové součástky, výfuky a části kapotáží ztvárnil umělec ve velkoryse pojatých kompozicích, kde dynamizmus světa techniky vyjadřují kontrasty mezi černou a bílou, nebo nuance tónů uhlových kreseb na strukturovaných papírech. Svět techniky je pro Štolfu pouze prvotním impulsem, který rozehrává jeho tvůrčí invenci do abstrahovaných svébytných děl, jež mají jen málo společného s viděnou zkušeností.
Naše výstava bilancuje umělcovu tvorbu 90.let. Vedle Nové přírody se v tomto období malíř věnoval dalšímu tématu, v němž zhodnotil svůj vztah k průmyslové krajině brněnského předměstí, k níž ho pojí jednak vzpomínky z dětství, ale i léta strávená v ateliéru v Husovicích. Horizonty - krajiny vzešlé z reminiscencí zasunutých roky v podvědomí malíře, jsou jako zpřítomněné a zrealizované vidiny, jako vizuální rozvzpomínání se na industriální brněnské prostředí. Zcela vzácně se v nich objevují "reálné" prvky jako červené body evokující světla v noční krajině nebo monstrózní bytosti - lidé stroje. Figuru, kterou ve svém díle zobrazuje sporadicky, pojímá spíše jako symbol či memento hrozby civilizace. Horizonty, které vnímáme jednou jako klidné obzory, jindy jako krajiny plné dynamických vzruchů, nám představují nový posun v práci umělce směrem k zdůraznění konstruktivních elementů skladby obrazu, ale také změnu jeho palety. Vedle čistých jasných tónů užívá Štolfa v Horizontech tlumené neutrální barvy - šedé, hnědé a zejména černou. Paleta je bohatší, ale výsledný výraz tlumenější. Práce posledních tří let, jež v naší bilanci převažují, pak svědčí o tom, že se umělec vrací k měkké modelaci objemů. Rukopis jeho malby místy pracuje se skvrnou, bohaté podmalby pak hrají důležitou úlohu při výsledném barevném provedení.
V poslední době začal malíř pracovat na novém tématu, jež můžeme obecně shrnout pod název Vertikály. Nové téma se stává symbolem hned několika významů. Prvotní inspirace Vertikál vzešla z pohledů na kmeny stromů při pravidelných procházkách soběšickým lesem malířova bydliště. Tohle první schéma lze pak posunout do obecné roviny jako zobrazení určitých objemů v prostoru. Vertikální rovina před temným prostorem se může pojmout jako "osudová zeď" vypovídající o existenciálním dramatu evokující myšlenku "postavit ke zdi". Zdá se, že nové téma přináší nové možnosti i přísliby v tvorbě umělce do budoucna.
Je potěšitelné, vyvíjí-li se dílo malíře v tak vzácné kontinuitě a vyrovnané kvalitě jako je tomu u Miroslava Štolfy. Malíř, i když se zájmem celý život sleduje dění ve výtvarném umění jak na domácí scéně tak ve světě, nepodléhá vábení nových médií a zůstává malířem - klasikem par excellence, jenž jednou provždy za mládí podlehl kouzlu alchymie barev a již nikdy na této skutečnosti nic nezměnil. Drsná lyrika jeho obrazů nastavuje zrcadlo naší době, ale zároveň vypovídá o duchovním a kulturním klimatu středoevropského regionu. Štolfovo malířské a kreslířské dílo aktuálně reflektující svět techniky jej řadí k nejvýznamnějším současným umělcům, kteří se vyjadřují k problémům naší civilizace a člověka.

Marcela Macharáčková

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO