Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JIŘÍ SURŮVKA, Umění pro malé i velké, obrazy a tisky

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 10. 01. - 28. 02. 2001

Jiří Surůvka (*1961) se po ukončení studia ocitl v nezáviděníhodné situaci. Jako absolvent pedagogické fakulty ostravské univerzity mohl být považován většinou svých současníků umělců za outsidera, který se vtírá na výtvarnou scénu bez speciální umělecké průpravy, kterou poskytuje pražská akademie nebo vysoká škola uměleckoprůmyslová. Přesto brzy osvědčil takovou míru talentu a tvůrčí agresivity, že se spíše dá uvažovat obráceně o tom, kdo se kam vetřel, posuzujeme-li někdy dnešní tvorbu těch, kteří oním výlučným školením již prošli a jsou o své vlastní výlučnosti tak neochvějně přesvědčeni. Surůvka není jen malířem, jeho povaha ho předurčuje do role drsně kritického satirika performera. Dovedu si ho spíš představit ne jak citlivě přitiskne prst na tepnu doby, ale jak škrtí ukazováčkem ránu v téže tepně a občas povolí a křičí: "Hula, hula, to to stříká!", vždycky když se jakýsi trup objektivní reality (odporné slovo) trochu ještě pohne. Těmi výstřiky není zkažená krev kadávru, ale Surůvkovy akce, digitální tisky a performace, či představení jeho dada scény.
První prezentace Surůvkových prací probíhaly již od roku 1983 v rámci nejrůznějších společných undergroundových výstav na půdách, chodbách, v bytech, podchodech, vybydlených domech, haldách, rockfestech a podobně, i když první samostatnou výstavu uspořádal až v roce 1992. V období 1983-1998 realizoval i desítky performancí, samostatných nebo ve skupině. Roku 1988 je zakládajícím členem performance skupiny "Předkapela Lozinski" s jiným dnes již také známým ostravským malířem a performerem Petrem Lysáčkem. Byl též zakládajícím členem výtvarné skupiny Přirození, sestávající z mladých ostravských umělců, činné v letech 1988 až 1992 (jejímiž členy krom jiných byli i v Galerii Felixe Jeneweina již představení Pavel Šmíd a Daniel Balabán). Jiří Surůvka se bezesporu v krátké době stal jedním z hlavních protagonistů ostravské umělecké scény, přesahujícím její region. Jeho díla bylo možné vidět nejen u nás ale i v zahraničí. Nejtalentovanějším českým umělcům poskytuje grant Sorosova centra současného umění možnost studijního pobytu v San Francisku ve Spojených státech, v roce 1998 byl udělen také Jiřímu Surůvkovi. Jiným dokladem významu Surůvkových děl je i to, že byly v roce 1995 zařazeny do expozice současného umění Národní galerie ve Veletržním paláci v Praze. Mimo Prahu je zastoupen ve sbírkách Státní galerie výtvarného umění ve Zlíně a v četných soukromých sbírkách. V současné době jeho nejvýznamnějším oceněním v mezinárodním měřítku je fakt, že bude v letošním roce reprezentovat českou republiku na bienále současného umění v Benátkách.

Hodní kluci

Surůvkova tvorba se neuzavírá sama sobě, naopak je svým charakterem velmi otevřená, sdělná a nepůsobí nikterak sofistikovaně. Čerpá velmi hojně z obecně známých jevů, pracuje s důvěrně známými historickými a vizuálními symboly. Možná právě to je také zdrojem její obecné přijatelnosti všem, kteří jinak těžko posuzují nuance hodnot aktuálních uměleckých tendencí. Úžasná přiblblost reklamy nabízí a sama uvolňuje Surůvkovi svůj formální potenciál - písmo, barvu, nové tiskové techniky, počítačové efekty. Její muška se otáčí proti ní samé a Surůvka se jako chameleón promění v Betmana, Brouka Pytlíka, Miki Volka, hajlujícího fašouna, nebo wehrmachťáka s dřevěným samopalem či vánočního koledníka. Prostřednictvím jiných nejrůznějších kontroverzí nás vytrvale provádí různými historickými úseky a upomíná na jednotlivé jejich momenty a přitom znejisťuje tu nehybnost a solidnost předkládané mety, heroismus a ostatní zářící symboly a záchytné body, jejich vlastní zábavností.

Od roku 1996 se souběžně s autorovou expresivní malbou s jasným zájmem o čistotu barvy a figuru, začíná odvíjet sled jeho digitálních obrazů. Tato díla vznikají prakticky jako počítačové koláže a kombinace různých pozadí, použitých fotografických předloh a výsečí, které jsou upravovány do finální podoby ještě ve své digitální podobě a posléze vytištěny na velký formát syntetického plátna. Nástroje počítače umožňují libovolnou úpravu obrazu, barvy, velikosti, rastrování, řezání, vkládání, apod. V těchto dílech malbě příslušná rukodělnost mizí, co zůstává je čistá vizualizace. Parafrázování vyúsťuje mnohdy ve dvojice obrazů jako jsou Dvojčata (1997), Good Boys a Bad Girls (1998), Ruské hokejové mužstvo 1936 a Německé hokejové mužstvo 1936 (1998), Volá vedoucí (1998) nebo Ve vybrané společnosti (1998). Případně se kontroverzní princip rozhojňuje do většího celku jako v cyklu jiných digitálních tisků Postavy kabaretu Návrat Mistrů zábavy (1998). Kombinacím známého i nového přitom zůstává schopnost zaujmout vtipností i razancí sdělení.

Zlý holky

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO