Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JENEWEIN - KUTNÁ HORA, Sympozium současného výtvarného umění - 1.ročník, R.FRANTA, I.KORPACZEWSKI, J.PETRBOK, O.PLACHT, J.SURŮVKA, R.TRABURA

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 09. 08. - 31. 08. 2000

Jiří Surůvka- Kontesa z morového sloupu Sympozium současného výtvarného umění JENEWEIN - KUTNÁ HORA bylo uspořádáno z iniciativy Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory ve spolupráci s městem Kutná Hora. Jeho první ročník se konal na téma Reflexe Jeneweinova díla v současném výtvarném umění s následujícími podtématy - náboženský historismus a exaltovanost, mortalita, religiozita a její morální a duchovní potence, existencionalismus ve výtvarných disciplínách kresba a malba.
Smyslem sympozia a cílem pořadatele je vytvořit periodicky opakovanou tvůrčí dílnu, která by poskytovala možnost současným výtvarným umělcům reagovat přímo v historickém prostředí města Kutné Hory na výlučnost introvertního malířského a kresebného díla Felixe Jeneweina (1857-1905), jež zde na sklonku 19. století s přesahem do století 20. vznikalo. Účastníkům sympozia, tj. umělcům, kteří byli k účasti pozváni pořadatelem a zároveň byli ochotni přijmout podmínky sympozia, se tak nabídla možnost tvořit pod vlivem genia loci, přispívajícího v minulosti přímo či nepřímo k výlučnosti Jeneweinovy tvorby. Z pohledu pořadatele je pak neméně zajímavá i možnost průzkumu umělecké aktuálnosti závažných témat zpracovávaných Jeneweinem a životnosti či přitažlivosti rysů obsažených v jeho díle před sto lety, a to právě dnes na přelomu 20.a 21.století.
Pro město Kutná Hora jakožto subjekt vlastnící největší uměleckou sbírku Jeneweinova díla v České republice představuje sympozium jednu z možností jak získat do svých uměleckých sbírek nové přírůstky současných autorů, jejichž tvorba, nebo alespoň její část, je v relaci právě s dílem Felixe Jeneweina, který má pro Kutnou Horu stálý význam jako jeden z jejích nejvý-znamnějších umělců. Krom toho právě vznikající nová kolekce prací kvalitních autorů s výlučným tématickým zaměřením bude v budoucnu představovat jistě cenný a nezanedbatelný kulturně-historický materiál.

V drtivé většině účastníci I.ročníku sympozia zpracovávali téma mortality. Roman Franta (1962), který se ve své malířské tvorbě takřka od počátku 90.let koncentruje především na práci s detailem, jehož měřítko spolurozhodovalo i o realistické popisné formě jíž se vyjadřuje. Navzdory tomu, že tato forma je zaužívána obvykle ve spojení s literárností obsahu jeho malby jsou záměrně zbavovány jakékoliv dějovosti, plošné kumulace jednotlivostí získávají plasticitu výhradně pomocí barvy. Zhruba od roku 1996 se celá plocha obrazu skládá z dekorativních entomologických shromáždění, nepřehledná masa identických těl brouků poskytují jakýsi podklad pro abstraktní barevnou kompozici odehrávající se výhradně změnami tónů na krovkách jednotlivých exemplářů. Jako hlavní zdroj inspirace Frantovi sloužil v Kutné Hoře Jeneweinův cyklus Mor. Pro všechny účastníky sympozia bylo silným zážitkem prostředí sedlecké kostnice a ovlivnilo většinu výsledků sympozia. Na předchozí tvorbu navázal Roman Franta v díle z cyklu Mor, kde se plocha brouků diagonálně rozestoupila a odkrývá oranžovou podmalbu detailu lebky. Výjimkou z obvyklého konceptu malby autora je společná práce s Jiřím Petrbokem Brož, kde brouci rámují obrys lebky a Jeneweinův portrét s letícími havrany.
Igor Korpaczewski (1959) byl jedním z těch, kteří se nemusí přemáhat ve své niterné příchylnosti k jeneweinovské tématice. Existencionalismus vstoupil do jeho díla v 90.letech, kdy v poměrně souvislé řadě zpracovává téma smrti. Jakousi významovou přesmyčkou je obraz Rozchod je malá smrt, malba sprayem a prsty, poznamenaný autobiografickým pocitem osobní trýzně a osamocenosti individua. Směs svitu luny na temněmodré noční obloze a záření televizní obrazovky, působí i jako kombinace symbolů nostalgie staré a nové doby. Se symbolem jako barvou pracuje Korpaczewski i v díle Černá sprcha. Pod plastovou deskou prosvítá figura nahé dívky bezstarostně se nastavující proudu vody. Černá plocha vykrajující tvar těla a sprchy zastupuje ale vlastně všudypřítomnou smrt a konec bytí.
Jiří Petrbok (1962), výrazný figuralista byl bezpochyby pohlcen Jeneweinovou znalostí anatomie a tak s obzvláštní pílí vytvořil početný cyklus postav na sololitovém podkladu a metodou asambláže zakomponoval do malby různé materiály - gumu, textil, hliníkový plech. Figury jsou ohraničeny stříbrnou plochou spreyové barvy. Ve srovnání s Jeneweinem je mu jako současnému umělci vlastní nové téma eskalující otevřenosti sexuality tohoto věku. Figurální cyklus doplnil rozměrnými malbami na papíře havrana a lebky s frotáží autentického nápisu z Jeneweinovy hrobky.
Otto Placht- recepce Otto Placht (1962) je svázán s neobvyklou barevností jihoamerické kultury, se kterou měl možnost se denně střetávat v posledních několika letech. Charakteristický kolorit i typická expresívní forma tak jak ji známe i z novější grafické produkce této kultury navazuje na její tradici a odpovídá jejímu naturelu. Tím zajímavější je pro nás navíc ve spojení s dílem Jeneweinovým. Neobvykle jihoamericky vyznívá Jeneweinovo téma v Plachtově cyklu tří interiérových kreseb pastelem na tmavofialovém papíře. Fiktivní prostor podivně obscénních hotelových recepcí je "oživen" podivně zakomponovanými postavami bez výjimky vybraných z Jeneweinova Moru. Dalších šest kreseb se na Jeneweinovy předlohy neupíná. Stejně jako je vzdálen jim, působí zde odtažitě i prostředí zcela jiného kontinentu. Snad s výjimkou dvou větších monochromatických abstrakcí, uhlových kreseb na hnědém podkladě, kde alespoň prokazatelněji jedna z nich.by mohla být spojována s mexickým kultem smrti jako výrazem zvláštní transformace křesťanského náboženství v jižní Americe, jak pronikal do výtvarného umění ve formě dřevorytových listů José Guadelupa Possady.
Drsná satira Jiřího Surůvky (1961) reaguje vždy na zcela konkrétní podnět, ať už to je vstupní billboard do Kutné Hory se sedící figurou v obleku, jejíž konvenční úsměv má tentokrát smrtka s kosou třímající kosiště v národních barvách v díle Vítejte, popřípadě setkání s efemérní servírkou v kutnohorské vinárně U morového sloupu použité v malbě Komtesa z Morového sloupu. Ústřední dívčí postava je zde obklopena vířením Jeneweinových figur z cyklu Mor, k němuž evidentní vazbu nalezneme také v jakýchsi votivních malbách menšího formátu, jejichž adresát je vyjádřen nápisem - na stuze lebky ležícího kadávru přejatého z Jeneweinovy malby Pokání z cyklu Mor (Starosta) nebo přímo na lebce (Mamince). Surůvkova tvůrčí energie se vždy vypořádává se stejnou razancí způsobem expresívní malby opírající se v mnoha případech o fotografickou předlohu není li přímo dílo samo digitálním tiskem z takové předlohy doplněné o zvláštní významové prvky metodou koláže jako u aktuální Surůvkovy umělecké produkce.
Malby na papíře Romana Trabury (1960) obsáhly obě polohy jeho současné tvorby, starší a původnější z nich, figurální s erotickým obsahem je představována obrazem pekelníků South Park častující své okolí lascivními výkřiky v angličtině, inspirovaným stejnojmenným filmem a na starší cykly kresen vavazuje i malba na papíře Pavouk, kde se hmyzí predátor blíží k bezmocné oběti. K novější Traburově poloze patří čtyři volné, mírně lettristické kompozice s typickou barevností kde se to hemží symbolickými detaily a nápisy computerových souborů a povelů, jejichž význam souvisí bezprostředně s dokumentací zážitků autora v období sympozia nebo jsou širšího existencionálního smyslu a zároveň obecnou reakci na chaos civilizační přemíry informací. Obrazy dostávají svůj konkrétní význam až po odečtení obsahu těchto spouštěcích povelů.
Lze konstatovat, že s výjimkou Romana Trabury se všichni účastníci I.ročníku sympozia obraceli výhradně k Jeneweinovu Moru, a jako hlavní téma byla spíše kombinace existecionalismu a mortality než všechna ostatní témata, která setkání s Jeneweinovým dílem nabízí. Ryze náboženský charakter jeho díla je pro současné umělce zcela zřejmě něčím velmi odtažitým a pokud se zde objevila nějaká taková rezonance, zazněla spíše bezděčně a neúmyslně nebo z úplně jiného důvodu.

Podmínky účasti na I.ročníku sympozia "JENEWEIN" - KUTNÁ HORA:

1) Sympozia se mohou účastnit aktivní výtvarní umělci od 20 let (včetně studentů VŠ výtvarného zaměření) bez omezení věku a národní příslušnosti na základě pozvání pořadatele;
2) vyzvaní účastníci jsou povinni respektovat dané téma;
3) alespoň 1 dílo každého ze zúčastněných autorů z celkového počtu jím vytvořených prací po dobu sympozia se stává majetkem města Kutné Hory a součástí uměleckých sbírek města Kutné Hory ve správě Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory. O výběru popřípadě počtu děl rozhodne pořadatel po dohodě s autorem;
4) pořadatel zajistí účastníkům sympozia ubytování a pracovní prostory a hradí náklady na výtvarný materiál použitý při práci na dílech vznikajících během sympozia do výše 15.000,- Kč na jednoho účastníka;
5) zahraničním účastníkům hradí pořadatel cestovní náklady do výše 5.500,- Kč;
6) Účastníci se zavazují umožnit pořadateli v jeho prostorách vystavení veškerých děl vytvořených v době trvání sympozia po jeho oficiálním ukončení a jejich neomezené publikování v souvislosti s propagací sympozia a galerie.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO