Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JAN MERTA, Obrazy

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 07. 06. - 31. 07. 2000

Jan Merta - HorolezcůmJan Merta (1952) studoval na pražské akademii výtvarných umění v letech 1981-1987 v ateliéru prof. O.Oplta a J.Ptáčka. Vystavuje samostatně od konce osmdesátých let a brzy poté se začlenil do okruhu autorů jejichž hlavním protagonistou se stala po jistou dobu pražská Galerie MXM. Věnuje se trvale malbě i kresbě (okrajově i drobné plastice), jeho drobné autonomní kresby se v mnohém případě staly předstupněm k rozměrným plátnům přejímajícím tentýž variující motiv, popřípadě obdobný. Případná malba i kresba odvolávající se k témuž reálnému námětu je přitom vždy autonomním dílem a jako takové je i autorem chápáno. Jan Merta je bytostným malířem "abstrahujícím realistou". Jeho vyjádření osciluje mezi snahou o popisnou realitu a abstrakcí tvarovou a barevnou. Výběr reálného předmětu coby předlohy k dílu není vždy závazný pro konečný titul díla, název je určován autorem tak, aby podporoval jeho fiktivní příběhovost. Přes zdůrazňovanou vazbu dílo a jeho název je dílo samo vždy nezávislé volně chápané malířské vyjádření určitého pocitu, je výsledkem hledání záchytného bodu, jistoty a klidu, hledání přímo charakteristického pro celý vývoj Mertovy kontemplativní malby. Autor vždy analyzuje povahu celku pomocí detailu (Tyrkysový tlumič, 1999; Náušnice, 1993-99). Tato koncentrace na detail s výrazně významovou funkcí vlastně cituje obecný charakter lidského vnímání, schopnost vnímání celku skrze jeho části. Detailu věnuje pozornost i z hlediska barvy, pro okolní prostor - plochu obrazu, obvykle v tlumené barevnosti, je orientačním bodem. Někdy se stává detail ústředním motivem (Žhavé téma, 1992-98), jindy je předmět ponecháván v tvarové volnosti zbaven podružných detailů, ohraničen jen opalizující linií (Řez, 1997; Velký nákup II, 1993-97). Merta abstrahuje, promalovává se obsahem obrazu, směřuje od vnější povahy předmětů k jejich ryzí podstatě. Tak vznikají díla plná náznakovosti tvarové i barevné. Původní motiv se osvobozuje, oprošťuje až tušenému tvaru. Z původního motivu v plné jeho bohatosti zůstává jen obrys (Tři okraje, 1992-97) z lidské tváře naplněné psychologií jen barevný tvar (Klidný mladší zahleděný člověk, 1994-97; Domácký horizont, 1996-97).
Pozoruhodnými Mertovými pracemi je sled jeho kreseb kávou z let 1992 - 1996. Na bílém podkladě papíru, plátna či dřeva jsou předměty a děje zaznamenávány v jemných valérech hnědé, lavírovanými kávovými skvrnami (Průvodce, 1992-96; Charitas, 1993-96; Zpěvačka, 1995) s vlastní intimitou a citlivostí. Vedle příjemné barevnosti jsou spojeny komorností formátu. Monumentální Mertovy práce jako Marina (Marina se skloněnou šíjí, 1995), Řez, Důstojník a slunce, Chatová oblast, aj., však upoutávají pozornost nejsnáze. Ať už je Marina dívčí jméno nebo jen marína - obraz s mořským námětem, zobrazuje podivnou krajinu, jejíž ústřední motiv, hlava dívky je ustálena vodní či ledovou masou, v níž je ponořen nebo skryt zbytek postavy. Otevřeně iracionálním je i Důstojník a slunce (1993-95) s předváděnou fascinací individua abnormalitou slunečního kotouče, objemu je nadřazena plošnost. Prostřednictvím Chatové oblasti I a II (1997-98), vyjadřuje Merta pocit dezintegrace lidské společnosti, bílá plocha izoluje vztahy mezi chatkami i jejich potenciálními obyvateli. Osamoceností až zbytečností obecně se zabývá poněkud panteistický obraz Dočkaly se pozdvižení (1999-00) využívající bílou plochu s již ověřeným výsledkem, volně nahozené vývraty stromů stoupající vzhůru působí téměř sakrificielně. U obrazů z let 1999-00 Horolezcům - Modrý samet a Červená maska představující zjednodušené varianty kyslíkových masek je funkcí bílé maximálně definovat základní tvar. Význam sofistikovaných názvů podsouvajících vysvětlení a smysl děl ustupuje před náruživostí čisté a jasné Mertovy malby, jejímž nejpůvodnějším smyslem je ona sama.

SEZNAM VYSTAVENÝCH PRACÍ:

Obrazy
1. Tři okraje, 1992 -1997
2. Řez, 1997
3. Zakletá princezna, 1994-2000
4. Zemní koruna, 1993-1997
5. Dočkaly se pozdvižení, 1999-2000
6. Chatka, 1996-1997
7. Tajemství 1999
8. Zemědělské práce, 1994-1997
9. Semkly se, 1996-1999
10. Oranžové vesty, 1995
11. Náušnice, 1993-1999
12. Důstojník a slunce, 1997
13. Chatová oblast, 1997-1998
14. Marina se skloněnou šíjí II, 1993-1999
15. Klidný, mladší, zahleděný člověk, 1994-1997
16. Zevnitř, 1994-1999
17. Zpěvačka, 1995
18. Horolezcům (Modrý samet), 1999-2000
19. Pestrý tlumič, 1992-2000
20. Velký nákup, 1993-1997
21. Lom, 1991-1997
22. Vyvržené insignie, 1993-1997
23. Žluté obočí, 1999
24. Milovnicím umění (Objednávka Lenky Mertové), 2000

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO