Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

ROMAN TRABURA, Veselost osamění obrazy, tempery

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 05. 04. - 31. 05. 2000

Roman Trabura (1960), žák profesora J. Načeradského a A.Veselého na pražské akademii v letech 1990-1996, se svou malířskou tvorbou začal prezentovat zhruba od poloviny osmdesátých let na pražských výstavách. Romana Traburu lze řadit mezi autory té větve současné invenční české malby, která obecně řečeno pracuje s tématem "jiné" reality, při množství jejích poloh (M.Mainer, A.Střížek, I.Korpaczewski, J.Petrbok, aj.) usilující zároveň o revalvaci klasické malířské formy. Krom toho, že se zde hojně operuje s pocity deprese, frustrace ega a ohrožení individua, jejichž vážnost vylehčuje významová ironie, sociální groteska a jim vévodící pobavený cynismus, pro Traburu je navíc typická koncentrace existenciálního obsahu a podsouvání syrové erotiky. Traburova autorská identita čerpá z evropské nové malby, z transavantgardy a neue wilde i z imaginativní malby americké. Utilitárně pojímané studium dějin umění vyústilo u něj v křižování různých koncepčních linií evropské malby ovlivňujících "ex post" vývoj jeho malby - umění starých mistrů, barokní krajinomalby, novodobé severské exprese, metafyzického symbolismu či naivistického umění.
Ať už jsou Traburovy malby počínaje rokem 1991, coby záznamy postavení individua v současné společnosti jakkoliv kritické, jsou spíše předkládány jako suchá konstatování situace. Nevylučují přitom možnost vyjádření tragédie osamělosti člověka. Jedinec se stává kořistí neosobní dezintegrace a všudypřítomného sociálního traumatu ve všech stadiích věku. Stáří nepomáhá ani líbezná nostalgie krajinné stafáže, chvíle odpočinku vyznívají spíše jako moment rezignace (Babička, 1992; Zeď, 1993). Ideály lásky a citu mládí se hroutí v animální erotiku, čistotu duševního spojení devalvují sexuální pudy a potřeby (Milenci, 1992). Ve směsici romantické kýčovitosti si autor sarkasticky pohrává s nevinností a naivitou postav (Návrat ztraceného syna, 1992; Trubadůr, 1992).
Až na několik výjimek sehraje vždy důležitou roli v Traburových obrazech krajina. Lhostejný, otevřený prostor, zvláštní barevnost při západu slunce, to vše vyvolává pocity nostalgie, neklidu a tísně. Kdy je stafáží figura a kdy krajina, nerozhoduje ani tak povaha výjevu jako spíše kvalita subjektivního vnímání. Příroda poskytuje příběhu ústřední rámec, postavám místo či útočiště. Skýtaná ochrana se zvnějšku ale jeví jako velmi pofiderní, hemží se to zde jedovatými houbami a plazy, hmyzem, úchylnými individui a chorobnými útvary. Tato iluze bezpečnosti se týká i města, kam se od roku 1993 Traburovy postavy přemísťují (Do města, 1993; Zeď, 1993), předlohou se stala nevlídná zákoutí a ulice pražského Žižkova, kde autor žije. S krajinami pracuje však i nadále, jejich expresivní naivistická prostota se v roce 1994 vytrácí a forma, kompozice a barevnost se přimyká holandské barokní krajinomalbě (Studna, 1994; Krysy, 1994; Západ slunce, 1994; Kostel, 1995). Z let 1995-96 pak pochází série tématicky velmi podobných takřka šerosvitových archaizujících monumentálních městských panoramat (Město,1995) s dominantou říčního toku, s jednotnou ptačí perspektivou, navazujících formálně na krajiny z roku 1994. Plátna Vidět Neapol a zemřít (1995) jsou kombinací krajiny a města, sporadicky zalidněná pláň náměstí s šibenicí má podivný mrtvolně bledý kolorit.
Z křesťanské ikonografie a barokní chrámové malby čerpal Trabura okrajově v letech 1995-96 (Obláčky,1995; Nanebevzetí, 1996; Mikulášové,1996). Mikuláš se ale smaží v pekle a duše stoupají na nebesa v erotické extázi. Autorova fantazie plodí obrazy lesa (Houby, 1997), erotickou personifikaci ženského těla (Phallus imphudicus, 1997), kde nad kavernózními houbami namísto světlušek v mechu poletují spermie.
Výstřední pozici zaujímá pak okruh obrazů z let 1994-98, metafyzické vize Woodoo, (1996), New (1997), Pocta Kupkovi (1997) připomínající Váchalův cyklus "Mystici a vizionáři", také surrealistická zátiší Konve (1994), Výčitky svědomí (1997), Staré boty (1997) a serpenciální kompozice Laokont (1997), Jelen (1998), Žlutohnědé hadice (1998), Modrošedé hadice (1998) a Hadi (1998), koncepčně související s biedermayerovskými dekorativními skrumážemi (Biedermayer, 1998), kde se také poprvé u Trabury objevuje symbol oka, jakéhosi supervizora chaosu. Gigantická disneyovská bulva pak kontroluje účelnou marnost existenčního zápasu (Léto ve městě, 1998), existenciálně s ekologickým podtextem působí monumentalizace bezbřehosti a unifikace kolotání městských aglomerací (Provoz, 1998). Zásahy vyšší vůle jsou nelogicky exekutivní (Blesk, 1997; Andělé, 1999), jakýsi vyšší zájem ovládá i autodestruktivní uspokojování a manipulaci konzumní společnosti (Konzument, 1999).
Je autor tím naivním krajinářem, jak se sám opakovaně maluje (Prázdniny, 1991; Krajinář, 1993)? Jsou jeho výjevy skutečně tak neosobní bez jakékoliv stopy autobiografie? Kontrast mezi teorií humanismu, falešnou konsensuální realitou literární a extrémní pravdivostí empirické vizuální reality Romana Trabury je evidentní. Je-li traburovská "jiná" realita odrazem skutečnosti stávající, pak jejím smyslem není rozhodně něco předstírat.

SEZNAM VYSTAVENÝCH PRACÍ:

Obrazy
1. Studna, 1994
2. Krysy, 1994
3. Západ slunce, 1994
4. Kostel, 1995
5. Město,1995
6. Vidět Neapol a zemřít, 1995
7. Houby, 1997
8. Phallus imphudicus, 1997
9. Woodoo, 1996
10. New, 1997
11. Léto ve městě, 1998
12. Blesk, 1997
13. Andělé, 1999
14. Konzument, 1999
15. Nebezpečné muchomůrky,
16. Poslední člověk

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO