Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MICHAL ?AR?E, Plovoucí v čase, plastiky 1994-1999

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 25. 11. - 30. 01. 2000

Michal Šarše (1956) patří k sochařům mladé generace nastupující v polovině osmdesátých let. V době jeho první samostatné výstavy v Regionálním muzeu v Kolíně (1988) měl za sebou již několik účastí na výstavách skupiny Corpora S (M.Axmann, D.Černý, J.Mikeska, M.Šarše, P.Šlegl, P.Štěpán), která vznikla jako úzké spojení umělců téže generace, sjednocovaných obecně řečeno kontemplativním charakterem jejich tvorby, obsahující nezřídka princip spirituality a specifikované existencionálními náhledy na postavení individua ve společnosti. Zmíněná kolínská výstava zahrnovala zejména cyklus Poutníků, rozevlátých figur s mysticko-symbolickým podtextem, dřevěných plastik s výrazem akcentovaným dráždivou lineárně vaskulární barevnou polychromií. Tato i předchozí prezentace byly potvrzením Šaršeho inklinace k materiálu s výrazovými možnostmi splňujícími požadavky, které kladl na dílo a zároveň vyhovující autorovu naturelu směřujícímu k formám spojovaným s prapočátky trojrozměrného výtvarného vyjádření. Dřevo s nímž autor téměř bezvýhradně pracuje, sloužilo totiž vedle kamene, kosti či hlíny, jako výtvarný materiál již od počátku vzniku výtvarné kultury vůbec. Vedle této výlučnosti "časového" prvenství patří k jeho přednostem i relativní dostupnost a snadnost opracování. Nicméně se nevyhýbá ani kombinaci dřeva s kamenem, kovem, plastikem, trávou, slámou, oblázky, betonem.
Autorem proklamované souvislosti jeho tvorby s tradicí východoasijského umění, pronikají do jeho díla od poloviny devadesátých let a to dvojí cestou. Vedle umělcova vzdáleného původu a snad i přirozené osobní příbuznosti s oblastí Dálného východu to byl také stálejší kontakt se sbírkou asijského umění Národní galerie v Praze, kde se přímo podílel na tvorbě expozice na Zbraslavi v roce 1998.
Šaršeho sochařská tvorba byla a je do jisté míry velmi literární, co se týče plynutí motivů, které obsahuje, konceptu neuzavřeného díla, snahou o sdělování příběhů plynoucích v čase po linii nekonečné, prolínající se s jinou, či zpětně zakřivené. Ne nepodstatné jsou mnohokrát i rysy záměrné autobiografičnosti. Obliba v kontrastech forem, barev, nebo hladkosti opracovaného povrchu s primitivní hrubou drsností, v náhodné alternaci materiálové, je výtvarnou obdobou fabulačních postupů literárních střídajících obrazy, motivy a charakteristiky ve snaze o větší akceleraci děje, výstižnost situace či charakter postav. S inspirací východoasijskou kulturní tradicí nakládá autor velmi volně, její aspekty probleskují z děl bez nároku hlásit se k striktnímu vyjádření spojovanému s konkrétním historickým údobím, lokací nebo školou. Jednotlivé části plastik se skládají do celku s neuchopitelným významem. Náznaky smyslu věcí a života plynou se stejnou lehkostí jako řetěz slov či strof čínské básně, obtáčejících se kolem jádra sdělení, skrytého neomalené všetečnosti zběžného čtenáře.
S moderní evropskou sochařskou tradicí, ale souvisí ještě početný cyklus reliéfů Doteky a Rozhovory v kuchyni (1995-96), řada intimních autobiografických výpovědí. Šarše kompiluje objemy z různých forem, elementů s vlastní "pamětí", tvarově upomínajících na jejich původ, coby jednotlivých dílů použitého nábytku, jejichž tvarová různost je stavěna do protikladu s ručně řezbovanými artefakty či stylizovanými archetypálními figurami. Jednotlivé reliéfy se podvědomě řadí jako listy z imaginárního deníku, jehož autor čerpá ze vzpomínek vlastních nebo členů rodiny. Senzitivita autora se obrací ke "kolektivní" paměti v omezeném rodinném měřítku jako ke zdroji zkušeností a emocionálních zážitků výtvarně zhodnocovaných, revalvovaných a promlouvajících o to intenzívněji, čím víc chápeme privátnost jejich sdělení. Existencionální svědectví osobního prožitku využívají kontrastu bílé a černé polychromie k sugerování pocitu úzkosti (Oplakávání, 1995; Dopis dědovi, 1995). Stopy individua v proudu času, času chápaného jako klíč k pochopení všech obecných zákonitostí existence, najdeme v celém Šaršeho díle. Také zmíněná variace forem spojených s projevy kultury předvěké i soudobé svědčí o předkládání sekvencí z do jisté míry generalizovaného pojetí životní pouti jedince, v jejímž průběhu je nucen se vyrovnávat s identickými pocity, emocemi a prožitky, ať se jedná o individuum příslušející časově k historické etapě dávné minulosti či nejnovější současnosti. K těmto závěrům nás vedou i několikadílné plastiky a reliéfy věnované tématu odchodu, ve smyslu ukončení fyzické existence nebo úniku z tíživé, úzkostné situace (Odchod, 1996). Čtyřem reliéfům Odchod z roku 1995 i dvoudílné plastice Odchod (1999) je společné užití jednotné polychromie, bílé nebo červené. Barva je mu expresívním a emotivním prostředkem k akcentaci sochařského díla. Šarše využívá také její schopnost opticky unifikovat všechny plastické elementy díla a dodat mu dojem objemové kompaktnosti. Tento efekt doplňuje pak plastický detail, užívaný ve smyslu ryze estetickém nebo významovém. Významový detail a jeho účel přebírá schopnosti zástupného symbolu, asociativního nebo personifikačního. Figura nebo její část je symbolem lidského jedince (Odchod), technický prvek kovového kužele (Oplakávání) autorovi představuje symbol konkrétní osoby.
Ať už se nyní Šaršeho plastiky hlásí k tradici asijské či jiné, jim vlastní moduly estetické i formální jsou na konci dvacátého století plně zařaditelné do kontextu soudobého českého sochařství, jehož vývojové fáze respektují.

SEZNAM VYSTAVENÝCH PRACÍ:

1/ ODCHOD (4 části), 1994, 190 cm (v.), dřevo, polychromie, kombinovaná technika
2/ ODCHOD (4 reliéfy), 1995, 130x60 cm, dřevo, polychromie, kombinovaná technika
3/ ODCHOD (5 částí), 1995, 500 cm (d.), dřevo, kombinovaná technika
4/ ROZHOVORY V KUCHYNI (10 reliéfů), 1995, 50x40 cm, dřevo, kombinovaná technika
5/ BÁSEŇ, PLUJÍCÍ ČÁSTI, 1996 -1999, 300 cm (d.), dřevo, polychromie, kombinovaná technika
6/ BÁSEŇ (8 částí), 1999, 800 cm (d.), dřevo, polychromie, kombinovaná technika
7/ BLOUDĚNÍ (3 reliéfy), 1999, 60x60 cm, dřevo, kombinovaná technika
8/ ODCHOD, ÚTĚK (2 části), 1999, 130 cm (d.) a 140 cm (d.), dřevo, kombinovaná technika
9/ PLYNUTÍ (3 části), 1999, 600 cm (d.), dřevo, kombinovaná technika

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO