Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

BETWEEN NATURE AND CULTURE, Mezi přírodou a kulturou, americká grafika

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 05. 02. - 30. 03. 1999

Výstava Mezi přírodou a kulturou: americká grafika je velkou příležitostí k představení bohatosti amerického výrazu v současné grafické tvorbě českým příznivcům. Toto téma směřuje ke zkoumání dvou odlišných stránek americké povahy - dominance naší převažující lidové kultury prostřednictvím neustále expandujících přesvědčovacích prostředků a vytváření mýtů, kontrastujících s vášnivou láskou k přírodě a volnému prostoru, který je právě tímto charakterovým rysem ohrožován, využíván, zkoumán i deformován, přičemž tato ohrožená kategorie vyúsťuje v cosi exotického.
Sběrači lesních plodů, 1990 Obě strany našeho amerického charakteru mají v sobě citlivý smysl pro kritické otázky, rozpoznávání ideálů, chybných koncepcí a skutečností, spojených s americkým snem i naší vlastní historií. Tato soudobá grafika v sobě nese jeho vizuální stránku. Díla výmluvně hovoří o složitostech pomocí prostých ikon a symbolů, používajících subtilní i široce narativní obrazy, s výraznou ironii i respektem k nedotknutelným podstatám.
Je samozřejmé, že díla těchto umělců se vyznačují nesmírnou rozmanitostí, která je neodmyslitelnou součástí různorodosti amerických grafiků, žijících daleko jeden od druhého, převážně jako učitelé v akademických prostředích. Přesto všichni tito umělci využívají plnou bohatost tohoto vrtkavého média, kterým grafická tvorba je a jež může být částí jakéhokoli uměleckého trendu, spojeného s historickými tendencemi grafických výrazových prostředků, zahrnujících jak tradiční přístupy, tak i inovační směry, odrážející osobní výraz v graficky bohatých obrazech.

V oblasti kulturní kritiky tvoří Adriane Herman své vlastní absurdní reference na spotřební kulturu ve Čtyřech ročních obdobích, prostřednictvím našich potravních fetišů a emočního uspokojování. Její Malované brambůrky jsou pak doslova nové definice barevných návrhů nemožných snů moderního života. Obě díla používají pro své hravé nápady komerční technologie a prezentace. Uspořádání vícenásobných tisků Randyho C. Boltona ve Velkém vodopádu vytváří horko-sladkou hříčku přirozeného následku. Tyto vytříbené sítotisky nostalgicky připomínají ilustrace dětských pohádkových knížek a v Sběračích lesních plodů předkládají metaforu nevinnosti, jež kontrastuje s nevlídnou pravdou.
Mohutné poselství linorytů Billa Ficka nám vypráví o tom, co jsme si schopni sami sobě způsobit. Příběh vojáka a Skrytá zuřivost Nášlapná mina, tyto monumentální grafické listy obsahující hrůzu lidské přirozenosti a konflikt humanity, jsou protkány rozmáchlými řezy a hrubým tlakem zvyšující jejich grafický účinek. Podobně Thom Shaw tvoří tíživé obrazy sociálních střetů ve svém rozsáhlém dřevorytu Hegemonie / Skrytá fúrie: Co s tím má co dělat láska? a klade otázky o ztrátě lidské přirozenosti v proudu urbanistické expanze v díle Portréty: divné cesty. Užití dřevorytové tradice je zde díky emocionálnímu výrazu upřímné a autoritativní.
Adele Henderson rozvinula ve své Abiogenezi č.8 bohatou škálu pseudovědeckých forem. Jsou výsledkem vrstev litografického tisku, jejích vlastních kreseb a nalezených obrazových zdrojů s náznaky přírodního vývoje, jež byl zmechanizován a nakonec deformován i v Heteronomní č.3. Postavy v dílech Jeanine Coupe Ryding‚ Potápěč a Mytí existují osamoceně ve zděšené, zvětralé, neukotvené, ztracené a potopené krajině. Fyzický povrch jejích grafických listů zaznamenává bohatost řezů v tiskové desce, stejně tak oplývá mnoha vrstvami barvy.
Tom Christisen používá maso coby obětní ikony v díle Kuře č.4, inspirován přitom svátky Díkůvzdání a nadbytkem. Estetika jeho litografií obsahuje i atmosféru nebezpečí dotyku a elektrického šoku v Hlavním rozvaděči č.3. Robin McCloskey kombinací fotoleptu s monotiskem v Proudu sleduje nostalgicky smysl paměti a ztracený čas. Úmoří je portrétem idylického, ale neveselého venkovského prostředí, navždy ztraceného v naší společné minulosti. Používá svůj autobiografický příběh, aby hovořila jménem naší všeobecné kulturní zkušenosti.
Nášlapná mina, 1996 Litografie a hlubotisk Podkožní Leslie Koptcho zaměřené na zkoumání přírody jsou introspekcemi pulsování mikroskopického života. Její párové obrazy se pohybují mezi vědou a abstrakcí, intenzivně barevné i subtilní v Beznázvu. Lisa Drost energicky naplňuje své grafiky miriádami fragmentárních odkazů na bujný růst a vegetativní spletence. Její grafiky Les a Výměna SIU kombinují tiskové prostředky, které odrážejí celou složitost kontextu. Ellen Price naopak ve svém leptu Podepřené zaznamenává křehkost přírody, kde botanické vzorky v našem městském prostředí potřebují umělé opory. V jejích grafikách je jemná sdělnost imprese a Ovoce a květiny nám nabízejí něžný ornament někdejší hojnosti.
Vysoké reliéfní tisky Paula Stewarta Bílá krajina a Pastviny na ručním papíru jsou zdá se vyjádřením povahy a výrazu samotné země. Navozují představy leteckých pohledů a map a zpřítomňují prastaré geologické síly, které utvářely zemi. Právě tak obsahují řezy, vruby a jizvy zaznamenávající počátky kultivační činnosti eskalující až k rozsáhlým zemním pracem, jež neodvolatelně mění tvářnost krajiny.
Svítání Sary Tabbert asociuje dojem bohatého splynutí s přírodou - rašeliništi, lišejníky a korály, uvědomuje nás o tom, že existují masivní ničivé geologické síly mimo čas i lidský vliv. Tyto drobné dřevoryty pracují s rozmáchlostí pojmu monumentálního prostoru, zejména v díle Na ohonu tajfunu s náznakem Mont Denali, uvnitř detailních vzorků. Bob Nugent tvoří zase exoticky podivný pocit přírodního života, zdánlivě jen v rychlosti načrtnutý a zachycený těsně před vyhubením. Jeho četné cesty do Amazonie ovlivnily Sertáo #1 a Sertáo #3 (portugal. -"divočina"). Grafické listy s hluboce vyleptanými liniemi, skvrnami vytrácející se barvy a náhodnými zbytky navozují přirozený dojem chátrání a tlení.
Světelné lunety Marka Richieho zachycují slabou vrstvu atmosféry. Tympanon - východ a Klenba Laramie tvoří jakési sakrální lunety s využitím neobvyklých forem a reliéfních technik, jež se pokoušejí zachytit zkázu nebes prostřednictvím pohybu vzduchu a světla. Takeshi Takahara používá zbytky textilií pro své hlubotisky plné opakujících se značek a masivních strukturálních sil spojených proti minutovým nuancím energie. Proud X se opírá o napětí mezi temnou, mostu podobnou formou a jemnou větévkou pod ní, zatímco v Proudu VII forma srdcovitého tvaru sbírá a zadržuje vibrující energii.
Kolébka, 1997 Nona Hershey ve svých hlubotiscích uvádí přírodu do pohybu. V díle Větve, Jaro ožívají stromy i větve a proplétají se v pomalém tanci - ovšem v tanci umírajícího opadávání. Ságy větvoví #1 vyprávějí o životních formách, jež jsou zkroucené, vyděšené i zjizvené a mluví i o boji uvnitř života. Karen Kunc tvoří ve svých dřevorytech ikony přírody i jazyka. Znamení sleduje význam náhodných vztahů v přírodě, které jsou možná původem i zdrojem komunikace. Věčnou otázku klade Kolébka, otázku rovnováhy mezi otevřeností a nechápavostí, realitou a iluzí. A konečně David Morrison úmyslně "zasazuje" prostředí do svých jemných popisných litografi, vytvářejících nepřirozené, šamanské formy z přírody samé v Ikoně Penlandského lesa. Příroda je znovu přišpendlována i udržována v rovnováze a její krása je pod dohledem v Zátiší s křížením pro výsostně lidské, duchovní hledání.
Tato skupina umělců představuje skutečný výběr mezi doslova stovkami jiných zajímavých, zasvěcených amerických grafiků, u nichž bychom našli jiná témata i jiné vzájemné vazby. Tento výběr umělců je však pro mne obzvláště zajímavý, protože jsem velkou obdivovatelkou jejich tvorby a mnoho z nich již dlouhá léta dobře znám. A tito umělci se formou grafického díla velmi přesvědčivě vyjadřují k tomu, co je nám všem společné - k vazbě lidstva a přírody.

 

Zátiší s křížemPastvinybez názvu, 1998Proud X 1998

 
 
 
 
 
 

Karen Kunc

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO