Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

PAVEL CARLSBADER, UTA DORRA (Německo), Dvojice - různé pozice, umění papíru

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 06. 05. - 28. 06. 1998

Pavel Carlsbader, Uta Dorra-Poutače teplaPráce umělců Pavla Carlsbadera (1945) a Uty Dorry (1944) z Mannheimu není v České republice neznámá a naše veřejnost se s ní mohla setkat již na několika výstavách v uplynulých letech. Na samostatných výstavách se představili v Národním technickém muzeu v Praze (1994) v Malovaném domě v Třebíči (1995) a v Galerii výtvarného umění v Ostravě (1997).
Společným jmenovatelem práce Pavla Carlsbadera a Uty Dorry je papír, který je jim oběma nejdůležitějším výtvarným médiem. Papír, je médium provázející lidstvo od svého vzniku. Vynález papíru spolu s písmem dal naší civilizaci prostředek k převádění obsahu z oblasti sluchové, zvuků v oblast znakovou - znaky, symboly, a tím sdělování vjemů, pojmů a jejich vztahů jiným jednotlivcům, časově nebo místně vzdáleným. Informace jím konzervované jsou vzájemným pojítkem lidstva v přítomnosti, ale spojují i dobu minulou s přítomností. Vedle tohoto svého nesporného významu pro uchovávání kulturního dědictví a jako obecného nosiče informací vstoupil do světa umění jako médium dvourozměrného výtvarného projevu. Řada umělců, s ním pracuje programově tak, že se neomezuje jen na toto jeho užití, ale chápou ho jako svébytný materiál. Materiál relativně levný a dostupný, přitom s vlastními nároky a omezeními, ale také nabízející řešení, která jiný materiál nenabízí.
Pavel Carlsbader vytváří plastické objekty a prostorové instalace upomínající především na informativní schopnosti papíru. Volná tvorba Carlsbaderova osciluje mezi industriálním designem, objektem, instalací, koláží. Její technicistní ráz podporuje zejména záměrná volba materiálu, tj. užitkových variant průmyslového papíru, reklamních plakátů a tiskovin i jeho čisté základní podoby, ale i naturel autorův a snad i prostředí, kde nyní umělec žije a tvoří. Jeho díla odpovídají extrovertnímu charakteru autora a zároveň obsahují určitou míru "národního" specifika, sterilitu, úspornost a lapidárnost při užití barvy a znakovosti elementů syntaxe díla.
Rozeklanost přístupu Carlsbaderova vyvažují introvertní výtvarná sdělení Uty Dorry. Spolupráce s divadelními scénami i její původní studijní zaměření na scénografii a divadelní výtvarnictví ji nasměrovalo na jemnější chápání kvalit barvy a textury materiálu. Je vedena k osobitému citlivějšímu, ale současně i estetizovanějšímu vyjádření. Pod formálním povrchem je skryt i obsah určitého sdělení, jímž jsou pocity kritičnosti a introvertní snaha o obranu vlastní identity a udržení schopnosti senzitivity. A ten je bezpochyby základem pro aktuálnost její tvorby, jestliže podobnými pocity se může dnes namnoze zaobírat většina "civilizované" populace. Její koláže z barevných ručních papírů se prolínají s plastickými objekty nástěnnými i prostorovými. Vedle možná až přespříliš ženského přístupu Uty Dorry je Carlsbaderova práce striktním a nekompromisním předkládáním formulací či jednotlivých pokusů o vyjádření k danému zpracovávanému tématu. Kromě snahy o temporaci jednotlivých úseků tvorby a jejich provázanost a překračování zde objevujeme i smysl pro asociativnost a sociálně kritickou grotesku.
Podrobnější a detailnější možnost k pochopení individuality autorů a této konkrétní výstavy nabízejí ovšem jejich vlastní slova, která zde snad můžeme citovat. Utta Dorra říká: "K napětí v dialogu materiálu a barvy přispívám záměrným nasazením rudé - červené barvy. Podřizuji této barvě výstavní plochu nyní prací Červený prostor (1998), rozkládající se při bližším ohledání v řadu jednotlivých částí a vycházím přitom z vlastního pocitu jejího chápání jako začátku a konce všeho. Červené nebo rudé barvě patří hieratické prvenství již z hlediska časové posloupnosti a historického vývoje chápání i užívání barvy v jejím základním významu. Byla první, kterou člověk definoval, pojmenoval a to ve všech kulturách světa. Její optická elementární vlastnost je současně vnímána s jejím symbolickým významem. Je samozřejmě barvou krve, jež je ve většině civilizací ztotožňována se sídlem duše. Z hlediska mechaniky každá emoce stupňující hladinu adrenalinu v krvi, zrychluje její cirkulaci - cirkulaci červené krve. Asociativní vlastnosti této barvy způsobují bezděčně nejenom glorifikaci životně důležité tekutiny, jsou schopny vyvolat i jiné představy. Červená symbolizuje zároveň oheň. V zemích vyprahlých žárem slunce, kde teplota ohrožuje život je tato barva synonymum pro nepřirozené, démonické. Pro krajiny definované mrazem má červená barva pozitivní význam, je nositelkou života. Tak jako teplo, je kvalita vnímání červené barvy ve své síle nejmocnější jen v bezprostřední vzdálenosti. Její blízkost pak určuje i konkrétní pocit vnímání čehosi reálného. Kromě pojímání červené jako určité duchovní metafory je stejně dobře i barvou matérie."
Pavel Carlsbader - vyprahlá srdce 1998.jpg Na druhé straně se Pavel Carlsbader vyjadřuje takto:
"Moje práce je trvalým sledováním tématu stopy, nabízejícím řadu možností. Stopa může být zakódovanou informací pohybu - posunu do určitého směru. Stopa je záznam minulosti s významem pro přítomnost ale i s možností časového přesahu do budoucna. Může poutat pozornost na blížící se událost anebo ji naopak obracet zpět k prošlému. Takovou informaci obsahuje konečně i můj odchod do emigrace v roce 1968. Vysvětlení a vodítko k pochopení mého přístupu k tvorbě obsahuje, doufám snad i má poznámka, že na cestě zanecháváme stopy. Před konečnou prací existuje množství informací. Dílo před dílem. Jednotlivé úseky a díly nakonec skládají celek. Do popředí se posunují fragmenty, které v původním významu stály v pozadí. V této souvislosti se výpověď stopy mění v mnohapolohové prisma odrážející realitu. Člověk rozeznává části formálního původu - tvar, materiál. Geometrická seskupení, kulovité tvary, tubusy či role papíru přebírají funkci grafických znaků v instalacích. Až na závěr se stává zřelelným jejich řazení do logických formací, kde se syntéza celku prolíná s analýzou částí. Zrcadlí v sobě vlastní vzpomínku původu."
Tyto citace jistě napoví více než obecnější slova úvodem. Název výstavy obou umělců Dvojice - různé pozice respektuje jejich schopnost odlišit se i vzájemně se harmonizovat. Nabízí také konfrontaci různých přístupů naplňovaných ale prostřednictvím jednotícího materiálu - papíru. Materiálu opomíjeného, protože samozřejmého, ale spjatého s veškerou naší kulturou.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO