Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

PAVEL ŠMÍD, Zajíčci a jezdci, Obrazy

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, 05. 03. - 31. 03. 1996

Pavel Šmíd - Zajíčci a jezdci.Na sklonku tohoto století stále více si uvědomujeme onen propastný rozdíl mezi současným výtvarným projevem, tedy přesněji řečeno těmi tendencemi činícími si nárok být tak označovány a mezi uměním minulosti. Od nástupu moderního a postmoderního umění (není lepšího příkladu než sofistikovaný nadhled a esoterismus Marcela Duchampa) na začátku 20.století po současnost, jsme si vědomi stále více se stupňující eskalace a úsilí umění vymanit se z úzké a mírně omšelé košile (ale stále pevně ulpívající) antického estetického kánonu anticipujícího na dlouhá staletí naši klasickou evropskou tradici.
Základní problém při posuzování moderního umění, následně pak i jeho současných projevů, tkvěl a dosud tkví v mylné identifikaci pojmů umění a krása. Pojmová stránka věci ale mírně pokulhává za realitou, uvážíme-li, že je mnoho uměleckých předmětů, jež lze jako krásné označit jen s pocitem vnitřní, vědomé schizofrenie a sebeklamu. Estetické definice podmiňující umění krásnem jsou dnes shledávány jako nevyhovující a daleko flexibilnější i pravdivější je estetická teorie Benedetta Croceho, definující umění jako intuici. Popřípadě klademe-li rovnítko mezi pojmy umění a výraz, umělecký projev je pak vyjádřením konstantní lidské senzibility. Tyto výklady jsou daleko spíše schopny pojmout umění ve všech jeho historických proměnách a dovolují nám chápat oč dnes běží. Velká témata dříve tak oblíbená, si dnešní umělec může dovolit parafrázovat nebo podávat s patřičnou dávkou odlehčení tak jako toho využívá postmoderna. 80.léta byla u nás duchem postmoderní kultury poznamenána do té míry, že na ně nyní navazuje plynule generace mladých autorů, buď již nastoupivších nebo teprve nastupujících. To platí zejména o čerstvých absolventech výtvarných škol, na které klade škola jiné požadavky než dřívější tradiční akademické odborné školení a to hlavně v požadavku vyšší intelektualizace autora i jeho projevu.
Pavel Šmíd patří ke generaci těchto mladých umělců opouštějících nebo opustivších akademické závětří s různými ideály - přidat se k stávajícímu proudu proudu postmoderny, vyplavat nad hladinu anebo se vydělit jiným způsobem, rozhodně však ne s úmysly vyčkat "až se to přežene". S odstupem lze již vysledovat ve Šmídově tvorbě určité rysy. Je to cykličnost jemu samému umožňující uvědomit si možnosti různých cest a přes zpětné hodnotící soudy pochopit sebe sama. Grafické počátky zobrazující "divnej svět" (prosakující útržkovitě i do dnešní Šmídovy malířské polohy), následující postmortální cyklus, kdy se Šmíd vyrovnával s pocitem "vlastního smutku" a dekorativní obrazy kombinované s výšivkou (poskytující možnost pomocí vyšívání vytvářet lineární prostorovou představu času) analyzující užití čisté barvy, byly východiskem pro ucelený cyklus Zajíčci a jezdci, kterému se nedá upřít fabulace a metanarativní charakter. Mýtická postava jezdce dává tušit historizující rozměr uvádějící nás kamsi zpět, popřením souvislostí a předpokladu smyslu děje se ocitneme ale znovu tady a dnes. Není minulosti bez přítomnosti.
Výstava Pavla Šmída není retrospektivou. Skrze Šmídovu výpověď máme šanci pochopit chaos doby Je iniciací i ve smyslu zprostředkování vztahu výtvarné dílo-konzument. Je dalším stádiem iniciace nutné k pochopení doby. Doby, kdy křivka vyjadřující kvantitu informací dosahuje závratných výšek. Informace nám již nejsou podávány, ale jsme jimi obklopováni. Doby, kdy informační tok stírá rozdíly mezi západní a východní kulturou a umožňuje vytvářet basement kultury kosmopolitní. Tyto zřetele se promítají i do výtvarného umění a autoři mohou čerpat bez omezení ze všech předcházejících složek vývoje vědy, poznání i kultury. V případě Šmídově je to hlavně historismus, zastoupený zde postavami mýtických jezdců a vynucující si fabulaci celého cyklu. Absolutní volnost nejen autorská, ale i volnost v chápání současného uměleckého díla ponechává osudu výsledek sdělení. Tato hra s hodnotami, hra s velkými tématy, je nejen hrou autora ale i konzumenta (diváka). Nemá omezení a pravidla. Obrácení smyslu, užívání protikladu - hrdinou je zajíc, potvrzuje další markantní aspekt Šmídových hříček - sociální kriticismus, podávaný s ironickým nadhledem. Dějová posloupnost odehrává se ovšem v čase, v čase jehož rozměr nevíme přesně kde a jaký je, ale stále ho cítíme. Šmídovi Zajíčci a jezdci jsou nám další informací, informací o umění a čase.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO