Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

XVII.SYMPOZIUM SOUČ.VÝTVARNÉHO UMĚNÍ JENEWEIN – KUTNÁ HORA
(BAŠTÝŘ Jiří, CZIROKOVÁ Renata,
FORMAN Pavel, MAREK Jiří)

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 08.09. - 22.10.2017
30.06. - 13.07.2017: workshop

Sympozium současného výtvarného umění JENEWEIN – Kutná Hora se stalo jedním z nejvýznamnějších projektů městské galerie v Kutné Hoře vůbec. Představuje konglomerát nejrůznějších cílů, které má Galerie Felixe Jeneweina splňovat – podpora současného výtvarného umění, cílené shromažďování nových sbírkových předmětů, aktualizace Jeneweinova díla, sběr badatelského a vědeckého materiálu, dokumentace současných tendencí ve výtvarném umění, vlastní specifická výstavní činnost, kulturní a výchovně-vzdělávací funkce a v souhrnu pak prezentace tohoto všeho veřejnosti. Oporu projektu skýtá fakt sedmnáctileté tradice konání sympozia i dlouhodobá finanční podpora ze strany zřizovatele galerie a nejrůznějších grantových fondů mezi nimiž zaujímá nejvýznamnější pozici Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury České republiky, Fond kultury Středočeského kraje a další.

Hlavní téma sympozia je stabilní, tzn. Reflexe Jeneweinova díla v současném výtvarném umění s následujícími podtématy: náboženský historismus a exaltovanost, mortalita, religiozita a její morální a duchovní potence, existencionalismus ve výtvarných oborech malba, kresba a kombinované techniky.

V rámci sympozia vytváří Galerie Felixe Jeneweina periodicky opakovanou tvůrčí dílnu, která poskytuje možnost současným výtvarným umělcům reagovat přímo v historickém prostředí města Kutné Hory na výlučnost introvertního malířského a kresebného díla Felixe Jeneweina (1857-1905). Dalo by se předpokládat, že Kutná Hora svojí historickou architektonickou vybaveností představuje sama o sobě potenciál, který ovlivňuje kohokoliv účastného v umělecké tvorbě. Pro umělce, kteří během první poloviny července na workshopu sympozia pracují, znamená toto prostředí vítaný rámec, nicméně sem přijíždějí již s vlastním uměleckým názorem a programem, díky němuž jsou také k účasti v tomto projektu zváni. Letošního sympozia se zúčastnili Jiří Baštýř, Renata Cziroková, Jiří Marek, Pavel Forman a Martin Zemanský.

Jiří Baštýř po absolvování střední umělecké školy grafické v Jihlavě, vstoupil v roce 2010 do ateliéru kresby Jitky Svobodové na Akademii výtvarných umění v Praze. Po roční stáži v Intermediálním ateliéru I Milana Knížáka, pokračoval ve studiu v ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Jeho nejvýraznější doménou je klasická figurální kresba, kterou propojuje s médiem malby jak na papírové podložce tak na plátně. Během sympozia překomponovával motivy z vlastních starších obrazů, kresba uhlem je zafixována na bílé ploše plátna (Malý bílý, 2017; Stín titána. Remix II, 2017) a i přes užití barvy rámující figurální téma (Remix, 2017). Jiří Baštýř se jako bezprecedentní kreslíř vydal cestou komparace jeneweinovských obsahů s vizuálními metaforami anatomických zkreslení a anomálií. Změti nahých figur s deviantními výrazy nejsou oslavou lidského těla, ale kresebnou zkratkou aktualizovaného dekadentního obsahu. Baštýřova expresivní kresba vztahující se ve výrazu k excitované dramatické dynamice barokní figurální kresby sama o sobě konvenuje jeneweinovským náboženským tématům. Přiblížit se k Jeneweinově práci v základním povahovém rysu jeho díla, k figurální kresbě, nečinilo Jiřímu Baštýřovi sebemenší problém. V působivosti celku můžeme najít pak u Baštýře i určitou souvztažnost k jakémusi dobovému historizujícímu žánru.

Renata Cziroková je od roku 2012 další výraznou reprezentantkou Petrbokova ateliéru kresby pražské AVU. Absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti v letech 2007-2011, pokračovala dále jeden rok ve studiu kresby u doc. Josefa Daňka na Ostravské univerzitě. Další rok strávila v kanadské provincii Québec na Bishop's University v Sherbrooku. V Galerii Felixe Jeneweina se představila před dvěma lety na výstavě Ponořit! Dive! Tauchen – ponorky ve výtvarném umění a naznačila zájem o hlubší témata, skrytá v jednoduchých námětech. Zpracovávala téma válečného konfliktu a skrytých lidských osudů prostřednictvím autentických obrazů námořní válečné techniky. V Kutné Hoře letos v červenci vytvořila existenciální plátna s náměty osamění (Černá vdova, 2017; Kozičky, 2017; Žena v šátku, 2017). Vyjadřuje se bezděčně i k postavení žen v destabilizovaných oblastech světa (Orgasmem za mír, 2017), díky osobní zkušenosti, kterou nabyla během ročního studijního pobytu v Izraeli. Jeneweinova postava Jidáše (Jidáš, 2017) je u ní transponována do postavy supa skloněného nad obětí, Cziroková se zde sdůvěřuje podobně jako Baštýř kresbě a zdá se, že ani pro ni není barva nejdůležitějším výrazovým prostředkem. Malba se opírá více o kresbu. Ostatně nejpřesvědčivější vůbec jsou ty její práce, které se drží v jednoduchých černobílých tónech. Jednoznačně pak k devizám Renaty Czirokové patří smysl a cit pro příběh a náladu.

Pavel Forman je mezi účastníky letošního sympozia autorem s nejvýraznější profesní praxí. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1997-2001, odchází do Berlína, kde studoval na Humboldtově univerzitě a pak na Univerzitě umění až do roku 2006. Po návratu do Čech završil studium doktorátem filosofie na Palackého univerzitě v Olomouci v roce 2015. Svou uměleckou tvorbu prezentuje na domácí scéně od roku 1999. K prvním významnějším účastem patřila výstava Cizí těla v pražské Galerii NoD v roce 2004, v letech 2005 - 2007 se jeho práce objevují na přehlídkách soudobé malby v berlínských galeriích. K jeho uměleckému etablování se na mezinárodní scéně přispěly i jeho zahraniční umělecké pobyty v Litvě, Holandsku, Portugalsku (2009), Dánsku (2010) a Irsku (2011). V současnosti působí jako odborný asistent v ateliéru malby Ostravské univerzity. Věnuje se malbě, monumentálním malířským instalacím, streetartu a poezii. Malba Pavla Formana je výrazně ovlivněna streetartovou formou. Používá spreje a šablony pro nejrůznější podklady – zeď, dřevo, plátno. Mísí abstraktní výraz s realistickou fikcí. Výrazným prvkem je kontrast mezi abstraktním pozadím s rastrem, popřípadě opakujícím se dekorem a realistickým motivem, často figurálním. S oblibou používá tělesné deformace, metamorfózy zvířat a lidí. Pracuje s významovou metaforou (Srdce, 2017; Vypuknutí nákazy, 2017), popartovou symbolikou a personifikací, satirou a ironií (Booz, 2017; Věštkyně, 2017). Užívání sprejů s výraznými tóny logicky odpovídá jeho smyslu pro barvu a kolorismus.

Jiří Marek studoval v letech 2011-2014 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby u prof.Jiřího Sopka, v roce 2014 přešel do ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Jeho projev se vyznačuje vážnou hravostí, výběrem civilních běžných témat vyznačujících se osobní intimitou ať jimi jsou střechy domů, zátiší domácího stolu, části interiérů, městská zákoutí nebo nejrůznější detaily. Jiří Marek má sklon ke zvláštní lomené barevnosti, opozitní ke koloristickému jemnému detailu, kterým centralizuje plochu plátna. V letošním roce upoutal na výstavě diplomantů ateliéru kresby AVU v Colloredo-Mansfeldském paláci v Praze. Soustředěnou a ucelenou malířskou instalací, která střídala monumentálnější formáty s intimními detailnějšími pracemi komorního formátu. Introvertní malba Jiřího Marka zaujme koncentrovaným zájmem o zobrazení vnějšího a vnitřního světa. Tento sofistikovaně filosofický přístup k práci upomíná na podobné postupy, které bychom mohli sledovat u Igora korpaczewského, Sopkova odborného asistenta. Jiří Marek se k tématu sympozia vyjádřil sérií dvanácti menších olejomaleb, zdánlivě spolu nesouvisejících, přesto malířsky vyzrálých a naprosto věrně popisujících soudobé pocity reagující na temně religiózní Jeneweinovy práce (např. Here niether, 2017; Confession, 2017; Gloves, 2017).

Martin Zemanský vystudoval v letech 1999-2003 Střední uměleckoprůmyslovou školu hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové. Zemanského malbu můžeme charakterizovat jako expresivní naivně primitivistický projev. Spojnici k Jeneweinovi představují v případě jeho prací na sympoziu obrysové linie figur vymezující objemy a i jednotlivé části postav. Z kultivovaného projevu Jeneweinova čerpají pastelovější barevnost, jinak si ponechávají svou dravost a expresivní živelnost. Je jisté, že oproti obvyklé Zemanského malbě, jsou výsledky ze sympozia ovlivněny příkladem puristické studijní kresby Jeneweinovy. Velmi příznivě vyznívá jeho cyklus Masky I – III (2017), kompromis mezi vlastní identitou a Jeneweinem. Plátno Havíři (2017) oproti nim je už typickým konstruktem Zemanského malířské energie a barevného vnímání. Co se týká duchovní podstaty Jeneweinova díla, zaujímají vůči ní Zemanského práce zcela sekularizovaný odstup.

XVII.ročník sympozia byl ve své podstatě další konfrontací nejrůznějších svébytných přístupů k malbě, možností vyjádřit se ke konkrétnímu tématu, poskytoval prostor k vymezení se vůči přetrvávajícím hodnotám humanisticko morálního příkladu Jeneweinově. Generačně smíšené setkání zdá se přineslo vůli profesionální práce i tvůrčí lehkosti.

sympozium BAŠTÝŘ J.,  Remix, 2017, uhel, akryl, 202,2 x 172,8 cmsympozium CZIROKOVÁ, R., Orgasmem za mír, 2017, olej, uhel, pl., 150 x 130 cm_

sympozium FORMAN, P., Booz, 2017, akryl, pl, 150 x 130 cmsympozium MAREK, J., Love and death, 2017, olej, pl., 30 x 25,2 cm

sympozium ZEMANSKÝ, M., Masky III, 2017, akryl, plátno 120 x 100 cm

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO