Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JIŘÍ MACEK 1941-2008 IN MEMORIAM

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 11.10. - 31.12.2013

 

Umělecké dílo Jiřího Macka je takřka naprosto neznámé, přesto byl velmi dobře známou kutnohorskou osobností v letech 1982-2008. Narodil se 24.března 1941 v Praze jako prvorozený syn v rodině ing. Jaroslava Macka (1911-1967) a Ludmily Mackové, roz.Rozsívalové (1917-1984). O tři roky později se narodil bratr Jaroslav, o další tři roky déle sestra Ludmila. Jiřího otec Jaroslav pocházel z Jasenné, z vesnice na půl cesty mezi Vsetínem a Zlínem. Osud ho ale zavál do Prahy, kde založil rodinu. Díky tomu Mackovi žili v Praze – Dejvicících, kde také Jiří vychodil základní školu. Od mládí rád kreslil, jako někteří jeho vrstevníci také v té době získal základy hudebního vzdělání ve hře na klavír. Jako desetiletý sólově vystupoval na školním koncertu. Po absolvování základní školy, studoval Střední průmyslovou školu stavební v Benešově 1956-1958. Byl to počátek jeho přátelství s Jiřím Vejvodou, bratrem mladšího Josefa Vejvody slavného jazzového bubeníka. Poslední rok střední školy (1959) a maturitu absolvoval v Praze ve Zborovské ulici. Přátelí se s Milošem Vávrou. Středoškolské roky znamenaly pro něj zájem o vlnu italského neorealismu ve filmu, literatuře a výtvarném umění a především intenzívní zájem o kresbu. Mezi jeho prvními dochovanými kresbami a pastely z padesátých let najdeme desítky studií krajiny v okolí Benešova i studie městských a příměstských výjevů z Prahy. Byly to počátky, díky kterým ale získal zkušenosti v kresbě, schopnost vidět a pozorovat námět, zachycovat důležité a potlačit marginální. Získával i cit pro barevné vidění. Po dvouleté vojenské službě nastoupil v roce 1962 jako projektant v Projektovém ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Pokračuje ve výtvarné činnosti, vznikají jeho první abstraktní kresby, v roce 1963 i jeho první abstraktní obrazy. Pracuje s olejomalbou, v sedmdesátých letech pak olej vystřídá akryl. Rok 1963 je nejen počátkem Mackových abstraktních obrazů. Spolu s bratrem Jaroslavem zkouší i různé další výtvarné techniky. Píše svou první báseň, zajímá se o hnutí amerických beatníků, s přáteli ze studií se pokouší neúspěšně uspořádat první výstavu v Praze. Pokouší se také o studium scénografie na DAMU.

V polovině 60.let, zejména kolem roku 1966, se aktivně účastní hapeningových aktivit skupiny Aktual, utvořené Milanem Knížákem. Studuje výtvarné umění související s geometrií, studuje organické struktury materiálů ve vědeckých časopisech z oboru metalurgie a astronomie. Zkoumá zákonitosti geometrických vztahů, prvotně ale vychází ve své vlastní práci vždy od konkrétního předmětu od přírodní morfolofie, nebo reálného předmětu či prvku. Ten pak rozkládá na základní geometrické schéma a volí barvu podle vlastního záměru kompozičního s tím, že jednotlivé barevné tóny odvozuje od barevného spektra existujícího v daném prostředí, které ho kë konkrétnímu obrazu inspiruje. V šedesátých letech také vznikají jeho zásadní tématické cykly, jako je Pocta geometrii, Body. Začal pracoval na svém rukopise Stručný průvodce indickou filosofií, kniha díky které dlouhodobě studoval východní náboženství a filosofie, která ale nikdy nebyla vydána a dokončena.

10.července 1968 podniká první cestu do Francie, se svou přítelkyní a budoucí ženou Jelenou Haningerovou a s bratrem Jaroslavem. Vlakem přes Cheb, Norimberk, Frankfurt do Paříže a na jih do Marseille. Bratr Jaroslav po příchodu sovětských vojsk do Československa zůstává ve Francii natrvalo. Jiří s Jelenou se vrací 29.srpna do Čech. V roce 1969 proběhla druhá samostatná výstava Jiřího Macka v Galerii Svoboda v budově Melantrichu na Václavském náměstí v Praze. V letech 1971 – 1982 pracuje jako projektant v Metrostavu, účastnil se zde například projektu stanice metra Palmovka. Manželství s Jelenou, započalo oficiálně v roce 1973 a skončilo rozchodem obou partnerů. V roce 1982 se Jiří žení znovu se Zuzanou Hamplovou a zakoupili společně historický dům v Kutné Hoře v Orelské ulici. Je to začátek jeho trvalého spojení s Kutnou Horou. Zátěž, které se vystavil koupí a rekonstrukcí domu, pro něj znamenala, že v 80. letech vystřídal různá zaměstnání od nočního hlídače, přes topiče, dělníka v chemické továrně po projektanta. Umělecká činnost šla téměř do pozadí i když nikdy neustala. Vedle malby a přípravných studijních kreseb k obrazům se Jiří Macek věnoval i fotografii. V roce 1986 a 1987 se zúčastnil nezávislých výstav 5. a 6. svárovských Konfrontací v Praze. Byly to výstavy nastupující generace výtvarných umělců, kde se prezentovala i řada starších autorů a které se staly významným předělem v aktivitách nezávislé výtvarné scény druhé poloviny 80.let. Konstituovala se zde například skupina Tvrdohlaví. Jiří Macek se tak dostal do kontaktu s aktivním proudem mladší generace a udržoval kontakt s celou řadou autorů jako Jiří David, Stanislav Diviš, Antonín Střížek, Tomáš Císařovský, Vladimír Skrepl, Laco Teren a mnoho dalších. Koncem 90. a začátkem nového století se zajímá i o novou generaci nastupujících autorů a seznamuje se s Jakubem Špaňhelem, Petrem Pastrňákem, Davidem Hanvaldem, Karlem Štědrým a dalšími. Absolvoval studijní cesty do Francie, Itálie, Německa, Maďarska, Ruska, Kazachstánu a Slovenska. Přátelil se s básníkem Janem Balkem a vystupoval s hudební skupinou Krásné nové stroje jako recitátor jeho básní. Jiří Macek zemřel 22.3.2008 v kolínské nemocnici po náhlém krvácení do mozku. Výstava s názvem In Memoriam zhodnocuje umělecký význam osobnosti Jiřího Macka. Mackovy výtvarné experimenty datované zhruba od roku 1956 ústily v šedesátých a sedmdesátých letech v malbě k výsledkům, jimiž se plně řadí do vlny české geometrie a konstruktivismu té doby.

 

Bez názvu, 1967, digitální tisk, 2013, 100x90cmKrajina, 1967, olej, plátno, 114 x 105 cmVelká scéna, 1965, olej, plátno, 88,5x88,5cm

Pocta geometrii. Body, 1969, olej, plátno 81,5x81,5cmPocta geometrii. Body, 1969, olej, plátno, 80,5x80,5cmPocta geometrii.Body, 1969, olej, plátno, 80x80,5cm

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO