Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MILOSLAV POLCAR - VEDLE, PŘES A SKRZ
obrazy, grafika, objekty

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 03.12. - 31.12.2009

Kráčíme po povrchu hlubin země, která uchovává veškeré stopy historie, naší i své vlastní. Prostřednictvím vědomí jsme schopni uvědomovat si vztahy, které nás s ní také spojují. Významným faktem je, že v naší vizuální kultuře je trvale usazen obraz archetypu. Je natolik silný, že je schopen nás ihned přenášet do jiných časových rovin a zprostředkovává obecně spojení s kulturou celého lidstva. Bylo řečeno, že umění má schopnost naznačovat duchovní obsah, jehož ekvivalent ve smysly vnímatelném světě neexistuje. Podle Martina Heideggera je umění dějinami v bytostném smyslu, protože je zakládá. Na počátku 21. století se zatím ukazuje, že jakkoliv byl vývoj civilizace a kultury strmý, jsme schopni se v umění obracet ke stále platným hodnotám i když s nimi zacházíme s jiným empirickým vědomím. Pokud bychom hledali zdrojové proudy, díky kterým získalo dílo Miloslava Polcara své podoby, sáhneme s největší pravděpodobností do několika kulturních oblastí, které spolu zdánlivě nesouvisí ani časově ani geograficky. Mluvíme teď o prehistorických formách evropských megalitických kultur a neolitu, šamanismu a totemismu evropském i americkém, mluvíme o umění ukijoe-e japonských dějin nebo o čínské kaligrafii. Vedle těch exotických měly stejný význam i zdroje domácí - jihočeské kořeny Miloslava Polcara a studium na vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde získával profesní zkušenosti a vědomosti v ateliéru profesora Zdeňka Sklenáře a profesora Václava Menčíka, posledního z asistentů prof. Emila Filly. Pro Miloslava Polcara měli ve své době jistě význam pedagogové oba. Zdeněk Sklenář, který výjimečným způsobem převáděl formu východní kaligrafie do abstraktního umění, byl ale s odstupem času pro Polcara vzorem rezistentnějším.

K písmu měl Miloslav Polcar těsnější vztah i vzhledem k předchozímu odbornému školení typografickému. Uvědomoval si tak význam písma jako znaku, jeho samostatné estetické kvality a samozřejmě i jako nositele sdělení a základního prvku jazykového a komunikačního systému, který prochází naší kulturou až do současnosti. V osmdesátých letech se v Polcarově tvorbě objevuje fiktivní model strukturálního kaligrafického znaku záměrně odkazujícího ke svému základu v ideografickém písmu. Tyto znaky se v Polcarových obrazech vyskytují ve větších celcích řazených vertikálně i horizontálně usazeny v ploše dynamizované barevnými tahy štětce nebo otisky barvy z matrice, podle zvolené techniky. Leckdy bývá vyrytá struktura znaku nebo strukturální formy ponechána bez barvy a využívá pouze slepotiskové kvality nebo je s ní úsporně doplňována v kontrastu černé a bílé.

V devadesátých letech jsou kaligrafické znaky více nahrazovány ústředním motivem archetypálního tvaru výrazně abstraktního typu, odkazujícího k totemickému obsahu. Pracuje tak se symbolem hlavy nebo tvaru, kterému přiřazuje konkrétní význam (Posel, 1988). Do jeho práce vstupuje termín „osobní archeologie“, který je výstižný pro její obsahové zaměření. Plné zaujetí vizuálním archaismem vychází také ze studia archetypálního neolitického tvarosloví. Princip dodržování kompozice se zřetelným hlavním motivem totemického obrysu akcentuje koncentraci při „čtení“ díla. Tvar bývá vyplněn změtí šrafur a ornamentů. Nejsme schopni ale identifikovat jeho identitu a definovat ho jakkoliv geograficky či etnicky. Stávají se tak konfiguracemi přírodních sil a vytváří spojnici mezi současností a minulostí.

Využívá li Polcarovo umělecké dílo východního a prehistorického dekorativismu, je zároveň poučené z forem moderního umění. Bylo ve svých počátcích spřízněno s meditativním proudem českého umění a ovlivněno znaky lettrismu, ve svých polohách soudobých se přiklonilo k polohám strukturální abstrakce. Opírá se ve svém

základu o kresbu a grafické cítění a to se projevilo ve všech disciplínách, jimiž se Miloslav Polcar vyjadřuje – v grafice, kresbě, malbě i objektové tvorbě. Studium v ateliéru monumentální tvorby pražské vysoké uměleckoprůmyslové školy v letech 1967 až 1973 přispělo jistě k Polcarově inklinování k rozměrnějším formátům.

Disciplína malby i grafiky se vzájemně propojuje, když Polcar otiskuje strukturální podklad z ryté dřevěné matrice na silnou plstěnější papírovou podložku a tisk barvy z plochy doplňuje malířsky i kresebně barevnou vrstvou při tvorbě obrazů na papíře. Se stejným principem se setkáme i v jeho grafických listech (vyjma litografie), které ale vyžadují využití speciální barvy hlubotiskové popřípadě ofsetové. Polcarův projev se vždy vyznačuje kultivovanou tlumenou barevností, která se výjimečně rozsvětluje, opouští-li charakteristické kombinace černé, hnědé, okrů a běloby a v poslední době dokonce sahá více k „monochromatičtějším“ sdělením (Hlava, 2008; Strážce, 2008).

V posledních letech došlo u Polcara k očistění barvy nejen v grafice ale i v prostorové tvorbě, kterou můžeme chápat buď samostatně nebo jako logické vyústění předchozí fáze tvorby. Zájem o prostor a jeho vyjádření je evidentní v původních reliéfních tiscích. Zaznamenáme ho v prvních objektech monumentálních knih pokrytých strukturami a kresbou vystavených v Památníku písemnictví (1992), v kovových stélách instalace na Staroměstské radnici (1998) a nejsoučasněji ho dokládá cyklus instalací Model prostorové situace I-V (2008), z dřevěných prvků a ploch, na jejichž stěnách je přenesena kresba a malba. Forma dvourozměrná se zde rozvinula a propojila s trojrozměrnou a vešla do prostoru.

 

Kaligrafie I, 1990, komb.technika na papíře,  dřevořez, karborundumHlava, 2008, komb.technika na papíře, 128x101cmLežící figura, 2008, komb.technika na papíře, 97x132cm

Maskovaná krajina, 2008, dřevořez, 100x70cmModel prostorové situace I, 2009, dřevo, dřevořez, tisk, 150x150x150cmModel prostorové situace III, 2009, dřevo, dřevořez, tisk, 150x150x150cm

 

Biografie

MILOSLAV POLCAR

* 3.2. 1947, České Budějovice

 

STUDIA

1967-1973 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, atelier monumentální malby (prof. Z .Sklenář, V. Menčík); 1992 jmenován Docentem na Karlově Universitě. Věnuje se volné tvorbě /malba, kresba, grafika, objektová tvorba/. Žije a tvoří v Praze Kolovratech

 

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

1983 Malá galerie Čs. Spisovatele, Praha; 1988 Památník národního písemnictví, Praha; 1989 Galerie Mladá Fronta, Praha; 1990 Klášter Plasy (s J. Kornatovským); 1992 Galerie Knopiáda UK, Praha; Kunstverein Bayer Dormagen, Kloster Knechsteden, Německo; 1993 Galerie Zlatá Lilie, Praha; Náprstkovo muzeum (s J.Dvořákem), Praha; Galerie Mánes, Praha; 1994 Středoevropská galerie Praha; 1995 Zastupitelství ČR, Bonn, Německo; Kulturní centrum Steinfurt; Městská galerie Wedlingen (s I. Šebestíkem); 1996 Siegen Galerie am Alten Garden, Německo; 1997 Český rozhlas, Praha; 1998 Staroměstská radnice (s L. Vilhelmovou), Praha; 2009 Jedna z druhé, Chodovská tvrz, Praha

 

SKUPINOVÉ VÝSTAVY

1975-1979 Výstavy mladých, Galerie Mladá Fronta, Praha; Galerie U Řečických, Praha; Kramářova galerie, Praha; Galerie Hollar, Praha; 1980 Současná Česká kresba, Dům umění, Brno; 1981 výstava pedagogů Kvv, Karolinum, Praha; Mail Art Show, Austrálie, Los Angeles, USA, Itálie; 1982 International Art Show Mail Art, New Jersey, USA; Fantastic art, Teatro contadino muse arbortorio, Itálie; 1983 Současná česká grafika, Frágnerova galerie, Praha; 1984 Volná tvorba ilustrátorů SPN, Galerie Metro Hradčanská, Praha; 1985 Paper art, Institut průmyslového designu, Praha; 1988 Bruselský pavilon /salon/, Praha; 1989 Galerie Čs. Spisovatele, Praha; 1989 Výtvarníci na podporu OF, Dům U Kamenného Zvonu, Galerie hl.m.Prahy, Praha; Grafika, Musaion, Praha; 1990 České současné umění, Galerie Victor Hugo, Paříž, Francie; 1991 Nachbärn, Norimberk, Německo; 1992 Česká grafika, Berlín; 1993 International Biennale of Grafic Art, Ljubljana, Slovinsko; Mezinárodní grafika, Saga, Francie; 1994 Česká grafika SČUG Hollar, Národní galerie, Bratislava; Čs. grafická tvorba, Graz, Rakousko; 1995 Biennale grafiky, Bělehrad; 1996 Poselství znaku, Inter-Kontakt-Grafik (putovní výstava), Abu Dhabi, Spojené arabské emiráty; Ankara; Istanbul, Turecko; Teherán, Irán; Rijád, Saudská Arábie; Tel Aviv, Izrael; Hefa , New Delhi, Indie; Manila, Filipiny; Peking, Čína; Soul, Korea; Yokohama, Japonsko; 1996 Mezinárodní výstava grafiky, Dublin, Irsko; Ilustrace k Máchovu Máji, Galerie Hollar, Praha; Divadlo Labyrint, Praha; Jičín; Mini Print, Galerie Hollar, Praha; Černá a bílá, Čapkova galerie, Praha; Grafika roku, Staroměstská radnice, Praha; Grafika roku – laureáti ceny, Středoevropská galerie, Praha; Bienále grafiky, Ostrava; 1997 Současná česká grafika, Vilnius, Litva; Grafika, Tubingen; Mini Print International, Cadaqués, Portugalsko; Mezinárodní bienále grafiky, Ljubljana, Slovinsko; Čs. Grafika, Varšava, Polsko; Mezinárodní trienále grafiky, Krakow, Polsko; Mistři světové grafiky, Györ, Maďarsko; Liege, Belgie; 1998 100 měst, Polsko; Česká a slovenská současná grafika, Institute of technology, New York, USA; Bienále současného umění, Trevi Flasch Art Museum, Itálie; Inter-Kontakt-Grafik, Staroměstská radnice, Praha; 1999 Mezinárodní Trienále grafiky, Rio de Janeiro, Brazílie; Československá grafika, Johanesburg, Jižní Afrika; Československá grafika, Pretoria, Itálie; 2000 Československá grafika, Národní Galerie Morélie, Mexiko; 2001 Československá grafika, Univerzitní institut ,,Capella Pappacod“, Neapol, Itálie; Museo de Bellas Artes/ Národní galerie Argentiny/, Buenos Aires, Argentina; Galerie Foyer Radnice, Ottawa, Kanada; Canbera, Austrálie; 2002 Jubilanti, Galerie Hollar, Praha; Půl století proměn moderní grafické tvorby, galerie Mánes, Praha; Hosté, Trnava, Slovensko; 2003 Grafika roku, Staroměstská radnice, Praha; Sdružení Hollar, Jihočeské muzeum, České Budějovice; Ze sbírek Památníku národního písemnictví, Letohrádek Hvězda, Praha; 2004 České současné umění, Audobiac, Francie; 2005 Grafické techniky 2, Galerie Hollar, Praha; 2006 Rytina, Městský palác Templ, Mladá Boleslav; Litografie, Galerie Hollar, Praha; 2007 Mladá Boleslav; Jubilanti, Festival grafiky, Galerie Hollar, Praha; Hollar-pocta, Clam-Gallasův palác, Praha; Grafika, Muzeum Mariánské Týniště; 2008 Autorská kniha v prostoru, Horizonty myšlení, Galerie Hollar, Praha.

 

CENY

1991 Silver prize , Mezinárodní trienále grafiky, Praha; 1995 Grafika roku, cena Asociace volné grafiky; 1997 Grafika roku, cena hlavního sponzora

 

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH

Národní galerie Praha odd. malby, kresby, grafika; Památník Národního písemnictví, Praha; Muzeum moderního umění, Gyor, Maďarsko; Universita Karlova Praha a soukromé sbírky - Itálie, Německo, Francie, Švýcarsko, Anglie, Irsko, USA, Spojené arabské emiráty, aj.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO