Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

Vilma Vrbová-Kotrbová / obrazy
ze sbírek GVU Klatovy - Klenová

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 18.01. - 31.03.2007

Výstavu Vilmy Vrbové Kotrbové jsme zařadili do výstavního plánu GFJ ze zcela logických důvodů

Výstavu Vilmy Vrbové Kotrbové jsme zařadili do výstavního plánu GFJ ze zcela logických důvodů. Malířka Vilma Vrbová – Kotrbová, která patří k nejvýznamnějším českým umělcům 20. století se v Kutné Hoře 14.října 1905 narodila. V rámci dějin českého výtvarného umění zastupuje tradicionalistickou, neavantgardní linii, která měla své zázemí v prostředí Umělecké besedy, jejíž členkou Vilma Vrbová - Kotrbová byla. Školení na pražské AVU u tehdy předního portrétisty profesora Vratislava Nechleby jí dalo kvalitní technický základ, z něhož celý život vycházela. Od jiného ze svých profesorů Emanuela Dítěte převzala smysl pro lineární kompozici, od Adolfa Hofbauera pak cit pro plošnou skladbu barev.

Od roku 1932, kdy poprvé vystavuje s Uměleckou besedou, se již její malířský styl i pojetí tvorby jevily jako zcela vyhraněné. V jejím díle dominoval dětský portrét a žánr a dodnes zůstala nejvýznamnější představitelkou těchto malířských kategorií. Po počátečním období, kdy měl její styl výrazně staromistrovský ráz, postupně proměňovala barevnou škálu, která posléze dostala fauvizující, výrazně barevnou podobu.

Výrazová síla ranných děl z počátku třicátých let čerpala z empatických schopností autorky vcítit se do bezelstné duše a otevřenosti srdce dítěte, do zázračnosti a upřímnosti dětského světa. Vrbová Kotrbová pracuje zdánlivě těmi nejprostšími obsahovými prostředky. Věnuje se fyziognomii a mimice tváře, výrazu očí, sklonu a držení hlavy, náznaku pohybu, postoje nebo posazení. Nesplývavým rukopisem barvy nanáší v hmotné vrstvě zrnité povrchové struktury. Barvy drží v temperové škále pastelových odstínů ojediněle zvýrazněných barevným detailem. V souvislosti s kvalitami barvy u Vrbové Kotrbové se mluví o tzv. belle matiére, tj. tzv.krásné hmotě.

Její plné uplatnění nastupuje až v šedesátých letech, kdy jsou obrazy pojednány v sumarizovaných tvarech a velkých barevných plochách. Dochází k abstrakci iluze prostoru a čistě malířskými prvky dosahuje expresivního účinku díla. Kolorismus temnějších ale plných barevných tónů zvýrazňuje emotivitu obrazů. Malířka v tomto období směřuje k filosofičtějšímu pojetí tvorby, kdy se zabývá nejenom individalitou dětského modelu ale i kontextovými vazbami sociálního prostředí konkrétního dítěte a zobrazováním okolního světa.

V sedmdesátých letech po smrti manžela malířky (1972), slavného restaurátora Františka Kotrby (1907-1972), v touze vyrovnat se s osudem se barevná paleta autorky opět rozjasňuje a malba nabývá nového optimismu. Naplno se probouzí opět její pracovní elán a energie. Ze sedmdesátých let ostatně také pochází nejpočetnější celek obrazů této výstavy. Kompletně celý soubor je zapůjčen do Kutné Hory (kde se zatím nikdy její samostatná výstava nekonala) z majetku Galerie Klenová-Klatovy. S Klenovou je osobnost Vilmy Vrbové - Kotrbové nedílně spjata. Zdejší panství patřilo rodině její maminky, rozené Snížkové. Přestože Vrbovi žili v Praze, kde její otec působil jako středoškolský profesor, na Klenové trávili prázdniny a pošumavská krajina se již v dětství natrvalo zapsala do jejího nitra. Zde se také seznámila se svým manželem sochařem a malířem Františkem Kotrbou, který tehdy pracoval na nedalekém Týnci, a celý život pak na Klenovou zajížděli na letní byt a mnoho dětí z okolí Klenové se stalo jejími modely. Vilma Vrbová - Kotrbová věnovala Galerii na Klenové nejen podstatnou část svého díla, ale jako poslední přímá dědička též nesmírný nemovitý majetek, který jí byl navrácen v rámci restitucí. Přestože je autorka s Kutnou Horou spojena “jen” jako s místem svého rodiště a podstatnou část svého života uměleckého i osobního prožila v Praze, kde (22.prosince) roku 1993 zemřela, cítili jsme, že výstavní program věnovaný významným uměleckým autoritám regionu by nebyl tak zcela úplný bez prezentace jejího díla v Jeneweinově galerii. Díky laskavosti Galerie Klatovy-Klenová můžeme tedy nyní předložit veřejnosti celek sestávající ze 44 obrazů, který představuje průřez autorčiným dílem.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO