Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

OLDŘICH KULHÁNEK
grafika

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 07.04. - 19.06.2005

"Můj názor, mé přesvědčení je, že umělec by měl ve své práci podat zprávu o sobě, o čase a místě, kde žije. Umělec by měl odkrývat přetvářku (či lež) establishmentu, odhalovat, co se děje s člověkem, manipulaci a dehumanizaci člověka. Umělec by měl podat zprávu o duši současníka ."

OLDŘICH KULHÁNEK

OLDŘICH KULHÁNEK - grafika Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlašský dvůr, 07.04. - 19.06.2005.

Tato výstava se koná pod záštitou starosty města Kutné Hory pana Ivo Šalátka za finančního přispění Středočeského kraje, Českomoravské stavební spořitelny, Pivnice Dačický v Kutné Hoře a za podpory České pošty,s.p.

cyklus Prohibiti, Hurá, 1968, leptAutorem úvodní citace, která může být chápána jako motto celé výstavy, je grafik a kreslíř Oldřich Kulhánek. Oldřich Kulhánek studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1958-1964 u profesora Karla Svolinského. Je bezesporu řazen k našim Hommage a Claudio Monteverdi, 1972, leptnejlepším současným výtvarným umělcům. Jeho stálým výtvarným objektem je člověk, sleduje jeho proměny, zobrazuje ho v alegorických výjevech v nejrůznějších životních situacích a peripetiích, které ho během života potkávají nebo potkat mohou. Výrazně kriticko - humanistické principy se promítají do všech jeho grafických listů. Prezentace grafického díla této známé umělecké osobnosti byla do výstavního programu Galerie Felixe Jeneweina u zvláštní příležitosti vydání nové české známky k výročí narození Mikuláše Dačického z Heslova, jejímž autorem je právě Oldřich Kulhánek.

Rudolf Omagio il Pitori Rudolfini, 1989, leptPo vzájemné dohodě s autorem vystavuje Galerie Felixe Jenewena nyní výběr z jeho tvorby z let 1967-2004. K nejstarším zde prezentovaným pracím patří cyklus jedenácti grafických listů nazvaných později Prohibiti, kdy se autor přikláněl k proudu nové figurace. Prohibiti vznikal v letech 1967-1971. Pozoruhodný je nejenom tím, že spadá do té části Kulhánkovy tvorby kdy se věnoval ještě zcela plně technice leptu, ale také proto, že vysloužil autorovi pozornost státní bezpečnosti a způsobil jeho zatčení, uvěznění a následné restrikce v podobě nucené umělecké přestávky v prezentování díla i získávání jakýchkoliv veřejných zakázek. Tato situace trvala prakticky až do konce 70.let.

Ve zmíněném cyklu se objevuje zájem o zobrazování detailu, ale především o figuru, či její část, jako lidskou tvář a to v dobově aktuálních situacích. Kulhánek se soustřeďuje na deformace fyzické - psychické i sociální, evokuje deviace a absurditu společensko-politického prostředí Československa v 60.letech. Jiným rysem je výrazně ilustrační ráz těchto listů. Vychází nejen z rozčleňování plochy po vzoru komiks (např. Což tedy činiti budeme; Hurá, Nástěnka; Rozcvička; Černá hodinka), ale i z častého prolínání a zapojování textu a komentáře do obrazové plochy. Kulhánkova tvorba již od počátku volně osciluje mezi grafickou tvorbou volnou a užitou. Prohibiti jsou příkladem slévání obou těchto přístupů. Charakteristické pro Prohibiti je i polytematičnost, narativnost, prolínání několika dějových vrstev. Z jedné obrazové plochy je zřejmé vícero dějů. Anatomické detaily jsou zde kombinovány s detaily struktur tvořených liniemi, body, předměty, poznámkami, symboly, náznaky prostorů, konkrétními postavami (Mao Ce Tung, Stalin).

Parabola č.1, 2000, litografieV sedmdesátých letech se Oldřich Kulhánek věnuje hojně kresbě a grafické listy z tohoto období působí oproti kriticko absurdistickým Prohibitům velmi klasicisticky a vážně.

Dieta č.1, Fat free, 2003, litoNěkteré z nich inspirovány předsádkami starých knižních tisků, jiné ve volnějším duchu, ale jednotně je jejich hlavním motivem portrét či figura v duchu klasicistické či renesanční tradice. Přísně realistická virtuózní kresba je základem pro citlivé znázornění psychologie zobrazované osobnosti (Hommage a Claudio Monteverdi, 1972). Obrazová plocha je mimo portrét vždy doplněna o dobový detail v historizujícím stylu (Claudio Monteverdi - Gira il nemico insidiozo, 1972). Těch nemnoho listů zde vystavených předznamenává nicméně velmi reprezentativní cyklus, který vznikl v roce 1989, tak říkajíc "ex post" po rozsáhlém projektu Rudolf II. a Praha (1997), dokumentující komplexně veškeré kulturní dění v Praze a zejména uměleckou produkci císařského dvora na přelomu 16. a 17.století. Příchylnosti Oldřicha Kulhánka ke starým mistrům nemohl tento zdroj inspirace uniknout. Rudolfinský cyklus Apotheosa Rudolfa II, Omaggio al pittori Rudolfini, Hudební zátiší, Hommage a G.Arcimboldo, Astronomia a Alchymia navazují na práce sedmdesátých let. Zásadně je prostor je věnován portrétu a opět doplněn o zdobné prvky jako atributy příslušného slohového období (Apotheosa .) či profesními (Alchymia, Astronomia) do něhož je situováno téma grafického listu (réva, akanty, perlovec, stuha, florální motivy, hudební nástroje). Cyklus je dokonalým propojením autorova smyslu pro kresbu v duchu humanisticko renesančního kánonu. Plocha se nevyhýbá opět ani textu. Tyto autorské postupy způsobily v devadesátých letech to, že získal v devadesátých letech Oldřich Kulhánek celou řadu významných zakázek v oboru užité grafiky. V letech 1992-1993 vytvořil návrhy nových českých bankovek, od roku 1994 se věnuje též tvorbě známkové. Je autorem návrhů poštovních známek s portréty významných českých a evropských osobností z oblasti kultury, politiky, filosofie, umění (např. Voltaire, Georgius Agricola, Johannes Marcus Marci, Ferdinand.Peroutka, Přemysl Pitter, Jan Lucemburský, Karel IV, Václav IV., Zikmund Lucemburský, T.G.Masaryk, Vítězslav Nezval, aj. .).

Job, 2003, litoPočínaje rokem 1980 se grafické dílo Oldřicha Kulhánka začíná odehrávat ne již v technice leptu, ale umělec dává přednost vlastnostem litografie, která je schopna zcela vyhovovat jeho nárokům kreslířským. V cyklu Parabola (2000) je zřejmá koncentrace autora na tělo jako hlavní motiv umístěný do plochy s naznačeným nekomplikovaným pozadím. Vizuální sdělení je interpretováno výhradně prostřednictvím modelace těla, či významem jeho pozice. Figura vyznívá studijně a anonymně, anonymní je záměrně i prostor, kde je umístěna. Ve zřejmé paralele k Parabole jsou i cykly z roku 2003 - Job a Dieta. Oproti Parabole je Job deklarací zájmu o umělecké vyjádření pomocí bolestně exaltovaných póz a situací. Obsahově se opírá volně o literární předlohu, o biblický příběh těžce zkoušeného muže, nespravedlivě trpícího, ale setrvávajícího ve víře. Cykly Pád či Speciální dialog souvisí s oním soustředěním autora na figuru její možnosti gestuální, polohovací, modelově vytvářející a evokující pocit dynamiky, pohybu, životních situací. Jsou připomínkou toho, že člověk statikem dějů, je nucen komparovat a čelit životu. Kulhánek figuru v základní prostorové ploše fázuje, komponuje, násobí a variuje. Figurální kresba Kulhánkova není jen projevem profesionální výtvarné estetiky je monumentem lidství samotného.

Součástí expozice obsahující celkem 53 děl je samozřejmě i výtvarný návrh známky Mikuláš Dačický z Heslova, její lineární rozkresby, návrh obálky prvního dne a realizovaný aršík známek včetně obálky. Tyto exponáty zapůjčilo pro výstavu Poštovní muzeum a Česká pošta.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO