Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

JAROSLAV ALT
výběr z malířské tvorby 1948-2004

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 01.04. - 20.06.2004

JAROSLAV ALT

Tato akce se koná pod záštitou starosty města Kutné Hory pana Ivo Šalátka a za finančního přispění Středočeského kraje a města Kutné Hory.

Zátiší s fotoaparátem, 1949Malíř a restaurátor, Jaroslav ALT (*1927), se natrvalo usadil v Kutné Hoře v roce 1949. Tehdy třiadvacetiletý, ještě student figurální malby u prof.Holého a speciální školy malířských a konzervačních technik prof. Bohuslava Slánského, se do rodiště své manželky přestěhoval, aby krátce na to zde založil rodinu. Zdá se, že volba nového působiště měla krom jiného i čistě praktické důvody. Kutná Hora mladému absolventovi akademie poskytla jedny z prvních význačnějších pracovních příležitostí. Za všechny jmenujme obnovu nástěnných maleb v chrámu sv.Panny Barbory v letech 1955-1962. Je jisté, že to byla právě restaurátorská práce (a nejenom v Kutné Hoře), co zapsalo Jaroslava Alta do širšího povědomí laické i odborné veřejnosti.
Cesta na Svitalce, 1999, ol. 73x100cmBez potřebné průpravy odborné, bez znalostí teoretických i praktických, bez talentu, který se projevil u nadaného malíře v plné míře již během studia, by asi těžko bylo možné, aby se Jaroslav Alt stal záhy jedním z nejvýznačnějších českých restaurátorů. Nicméně předpokladem této práce, kdy se restaurátor musí takřka bezvýhradně identifikovat s uměleckým výrazem autora, jehož dílo konzervuje či rekonstruuje, je také dostatek sebekázně, pracovitosti, poctivosti, a především důkladné znalosti řemesla nikoliv jen zevrubné. To vše je nutné zmínit před tím, než se setkáme s volným dílem Jaroslava Alta. Přestože je jeho osobnost redukována mnohdy do polohy "jen" restaurátorské, je a zůstal především dobrým umělcem.
Jaroslav Alt patří ke generaci, v níž dodnes září jména jiných významných osobností českého výtvarného umění jako jsou malíři Josef Jíra, František Ronovský, sochař Olbram Zoubek nebo restaurátor Ivan Gruber. Generaci, která společně prošla školením na akademii v nelehké atmosféře poválečných let. Jaroslav Alt i jeho spolužáci měli štěstí, že profesoři, kteří tehdy na Akademii výtvarných umění v Praze působili, patřili prostě mezi ty nejlepší, které mohli mladí adepti výtvarného umění potkat. Holý, Sychra, Nejedlý, Nechleba, Rada, V.V.Štech, to byla plejáda individualit a uměleckých a intelektuálních vzorů.
Autoportrét z pražského ateliéru, 1970, ol. 60x100,5cmNejvýznamnější úlohu pro počátky malby Jaroslava Alta měl ovšem vliv profesora Miloslava Holého, jehož projev se formoval pod vlivem Van Goghovým, Cézannovým a Munchovým a jako takový poskytoval vedle kvalit osobnostních i pedagogických, jistotu vzoru hodného následování a plně v kontextu nejenom specificky českém ale i evropském. Holého trvalé zaujetí krajinomalbou (samozřejmě vedle portrétu, zátiší a figury), barevné cítění a výtvarný projev vůbec, se promítaly do formy a výrazu, s nímž se Jaroslav Alt mohl konfrontovat. Krajina se také uplatnila v pozdější realistické malířské tvorbě Jaroslava Alta nejmarkantněji. Stalo se tak nejenom dle příkladu Holého, přispělo k tomu i autorovo vlastní velice jasné vědomí sounáležitosti s krajinou rodné Vysočiny, jejíž fenomén působil tak inspirativně v minulosti i na jiné české malíře - krajináře přelomu 19. a 20. století, jako byli Antonín Slavíček, František Kaván, Antonín Chittussi, Jaroslav Panuška a další.
Moře u Baby Sultany, 1964Jako se v čase vyvíjí krajina, vyvíjela se i Altova malba, od tlumených tónů a věcné malby sledující objektivitu zobrazovaného v olejích z 50. a 60.let (Maltézské náměstí, 1948; Havlák,1953) spěla přes jadrnou formu a barevnost (Moře u Baby Sultany, 1964) k dekorativní barevnosti zelení (U Lipek, 1978) se zářivějšími akcenty červení, žlutí a tlumené běloby objevující se v obrazech z let 80. (Zima, 1986; Na Svitálce, 1978). V posledních letech je malba ve svém výrazu ještě více dekorativnější, těžící z kontrastu a střídání své razantnější podoby s měkkostí lyrických pastelových tónů v jedné ploše a je mnohdy více osobnější (Rozhněvaní dědci, 2000; Zátiší s broskvemi, 2003). Charakteristickým znakem Altovy krajinomalby je vyhledávání excitovaných nálad, které nabízí monumentalita krajiny otevřené či komornější. Symbol takové vypjatosti představují oblaka. Těžké objemy mraků a jejich obrysy jsou opsány dílčími liniemi půlkruhů (U Květinova, 1963; U lipek, 1978; Cesta na Svitalce; 1999 ), vymezující je jako statické solitérní objekty levitující v prostoru.
Vysočina, U Květinova, 1963, olej, 110x150cmPovětšinou horizontální kompozice pláten z Vysočiny zprostředkovávající s úspěchem intenzivní zážitek s výraznou stopou důvěrnosti k tomuto tématu se propojují s podobným kompozičním řešením pohledů z cest. Olej Moře u Baby Sultany z roku 1964 je příkladem dramatické mariny přednesené pastózní malbou odpovídající povaze zobrazeného námětu - střetu dvou živlů. Moře bylo podnětem i k dalšímu obrazu Lodě v Sasnitz (1966), kde vyvažují bílé plochy lodí tmavé modře vodní hladiny přetínané vertikálami stožárů.
Přes tvaroslovné krajinné prvky jako horizont, detail, obloha, první plán, aj., je jinou a přece jen asi významnější dominantou malby Jaroslava Alta barva. Exteriér otevřené krajiny s přímým denním světlem, které mění v průběhu denní (i roční) periody barevné spektrum na povrchu všeho viditelného, představuje trvale barevný model a zdroj inspirace. Umělce, obdařeného barevnou senzitivitou a současně i zaujetím a vůlí k práci s barvou, vybízí k barevné konstrukci toho, co nesouvisí se smyslovým vnímáním v pravém slova smyslu, toho co je z větší části výtvarnou hyperbolou a subjektivní reflexí reality.
Zima v Kutné Hoře, 1954, olej, 110x151cmZ portrétní tvorby Jaroslava Alta jsou vystaveny portréty individuální. Autoportréty - jsou jak dokladem zápasu proti stagnaci vývoje umělecké formy, tak způsobem sebereflexe postihující výtvarnými prostředky individualitu umělecké osobnosti. Nejstarší z nich pocházejí z dob studia (Autoportrét studentský, 1948; Autoportrét s cigaretou, 1951) a jsou střídány již od počátku portréty konkrétních osob - autorových prvních modelů (Stará paní, 1950; Student Mba, 1950) až po ty poslední z rodinného prostředí umělce. Sem patří zvláště dětské podobizny (Vnuk, 1992) v jasném barevném podání ateliérové malby a s citlivým vyhledáváním objemu. Výjimečné postavení v řadě portrétů zaujímá patrně Autoportrét z ateliéru (1970) svojí volnou stylistikou, volbou formátu a propojením postavy s prostorem. Je asi nejlepším důkazem ukotvenosti autorovy práce v době vzniku tohoto obrazu.
Kutná Hora, 2004, ol., 137,5x228,5cmU většiny obrazů i kreseb Jaroslava Alta je základem bezprostřední kontakt, ať už s krajinou, zobrazovaným předmětem, osobou - smyslovou skutečností vůbec. Každá malba je tedy obrazem konkrétní reálné situace. Pak také může vzniknout obraz, či studie plně autentická a svěží, která je bezprostředním záznamem vytvořeným přímo na konkrétním místě. Při preferování této popsané tvůrčí metody přímé malby se Jaroslav Alt nezříká ani jejího kombinování s postupem analýza - syntéza, tj. revokací zážitku později zpracovávaného v ateliéru s důrazem na vlastní představivost a invenci. Výhodou je pak zejména možnost neodchylování se od vlastní charakteristické výtvarné formy.
Výstava Jaroslava Alta je po sedmi letech dalším retrospektivním zúročením jeho volné tvorby. Tvorby, která nepodléhá dobovým excesům a jež má sobě vlastní setrvalé hodnoty. Přes všechny vlivy, které stály u jejího zrodu a jsou v ní stále zakódovány, si uchovalo dílo Jaroslava Alta vlastní tvář a je osobitým příspěvkem zvláště současné české krajinomalby. Má nejenom charakter niterné výpovědi o rodném kraji, ale je i chronologickým dokumentem osobních prožitků autora.

_____________________________________________________________________________________________

Biografie autora

JAROSLAV ALT, * 30.7.1927, Květinov u Havlíčkova Brodu. Malíř a restaurátor. Po maturitě na reálném gymnáziu v Havlíčkově Brodě a Humpolci byl v roce 1947 přijat na Akademii výtvarných umění v Praze do figurální školy prof. Miloslava Holého a později do speciální školy malířských a konzervačních technik prof. Bohuslava Slánského. Studium ukončil v roce 1953. Od roku 1949 střídavě tvoří v Praze (ateliér v Dejvicích), Kutné Hoře (trvalé bydliště) a na rodné Vysočině. Po absolutoriu v roce 1953 působil v ateliéru prof. Slánského na akademii sedm let jako odborný asistent, kdy se podílel na založení nového studijního oboru - restaurátorství. V rozmezí let 1960 až 1964 byl předsedou restaurátorského oboru Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1966 se účastnil na vzniku tvůrčí skupiny restaurátorů - malířů Skupina 66, jejímž byl mluvčím a členem až do roku 1970. Vzniku této skupiny předcházela činnost skupiny R 64 (v níž J.Alt začínal) sdružující programově pouze restaurátory, bez ohledu na jejich volnou tvorbu. V současné době je stále častější malířský pobyt J.A1ta na rodné Českomoravské vysočině. Jeho rozsáhlá činnost restaurátorská je téměř padesátiletá. Mimo jiné se podílel také na výzdobě Betlémské kaple v Praze a na realizaci filmů Jan Hus a Jan Žižka.

Zastoupení ve sbírkách
Kancelář prezidenta republiky, Národní divadlo v Praze, Ministerstvo kultury České republiky, Město Kutná Hora, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, ČML Humpolec.

Studijní cesty
Francie, Holandsko, SSSR, Maďarsko, Belgie, Rakousko, Jugoslávie, NDR, SRN, Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Itálie, Řecko

Bibliografie
Matějková, E.: Kutná Hora. S.104-105, SNKLU, Praha 1962. - Neumann, J.: Průvodce Obrazárnou Pražského hradu. S.4, Orbis Praha 1964. - Vítovský, J.: Gotické nástěnné malby v Kozohlodech. Památky a příroda. Čís.8. roč.36, s. 456-460, Státní ústav památkové péče v Praze, Orbis, Praha 1976. - Umělecké památky Čech. S.190-191, díl 2 / K-O, ČSAV Academia, Praha 1977. - Alt, J., Alt, J.(ml.), Hradcová, B., Daniel, L.: Nově restaurované malby Mistra Smíškovské kaple. Československý svět, S. 140 - 147, Orbis, Praha 1987. - Malá československá encyklopedie. S.119, díl 1 / A - Č, ČSAV Academia, Praha 1984. - Pozdně gotické umění v Čechách (část J.Krásy). S. 266, Odeon, Praha 1978. - Jelínek, J.: Kutná Hora. S.105, Tisková, ediční a propagační služba, st.podnik, Praha 1990. - Ambiente - die Kunst zum Leben. No. 1-2, s.130, München 1991. - Alt,J, Altová, B.: Nově odkryté malby v chrámu sv.P.Barbory. Krásné město. Čís.2, s.16-17, Kutná Hora 1991. - Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců - dodatky. S. 18. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1994. - Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. S. 6, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1994. - Kdo je kdo v České republice 94/95. Modrý jezdec spol. s r.o., agentura Manon, Praha 1994.

Seznam vystavených prací

1 Student Mba, 1950
olej na plátně, 80,2x73,2cm

2 Stará paní blondýna, 1950
olej na plátně, 92x62cm, sign., dat. (vlevo dole)

3 Autoportrét s cigaretou, 1951
olej na plátně, 50x40,5cm, nesign., nedat.

4 Autoportrét, 1957
olej na plátně, 46,5x38cm, sign.,dat. (vpravo dole)

5 Havlák. Na Vysočině, 1953
olej na plátně, 39,5x49,5cm, sign., dat. (vlevo dole)

6 Zima v Kutné Hoře, 1954
olej na plátně, 110x151cm

7 Jakub v Kutné Hoře, 1960
olej na plátně, 110x150cm

8 U Květinova. Vysočina, 1963
olej na plátně, 150x110cm

9 Moře u Baby Sultany, Bulharsko, 1964
olej na sololitu, 99x72,5cm, sign., dat. (vpravo dole)

10 Lodě v Sasnitz. Rujana. Německo, 1966
olej na plátně, 65x85cm, nesign,

11 Autoportrét v klobouku, 1966
olej na plátně, 100x73cm

12 Autoportrét, 1967
olej na plátně, 46,5x38cm, sign., dat. (vpravo dole)

13 Autoportrét z pražského ateliéru, (1970)
olej na plátně, 60x100,5cm, nedat., sig. J.Alt (vlevo nahoře)

14 U Lipek. Vysočina, 1978
olej na plátně, 73x100cm, dat., sign.

15 Autoportrét z pražského ateliéru (1979)
olej na plátně, 60x100,5cm, nedat., sign. J.Alt (vlevo nahoře)

16 Vzpomínka na malíře Stanislava Doležala, (1983)
tempera, 63x67,5cm

17 Zima, 1986
olej na plátně, 82x100cm, sign., dat. (vpravo dole)

18 Vysočina. Chalupy, 1987
olej na plátně, 150x120cm

19 Kytice, 1990
olej na plátně, 81x100cm

20 Vnuk, Portrét Jakuba, 1992
olej na plátně, 70x60,5cm, sign., dat.

21 Portrét sochaře Smrkovského, 1993
olej na plátně, 75x74,5cm

22 Hospoda na Svitalce, 1999
olej na plátně, 100x73cm, sign.dat.,

23 Cesta na Svitálce, 1999
olej na plátně, 100x73cm, sign., nedat.

24 Rozkvetlá jabloň, 1999
olej na plátně, 120x120cm

25 Rozhněvaní dědci, 2000
olej na plátně, 120x120cm, sign., dat. Jaroslav Alt 2000 (vpravo dole)

26 Pivoňky v atelieru na chalupě, 2001
olej na plátně, 80,5x100,2cm sign., dat. (vlevo dole)

27 Podzimní kytice, 2002
olej na plátně, 57x43,8cm, sign., dat. (vpravo dole)

28 Kosatce, 2002
olej na plátně, 100x100cm, sign., dat. J.Alt 02 (vlevo dole)

29 Jiřina, 2003
olej na plátně, 100x73cm

30 Zátiší s broskvemi, 2003
olej na plátně, 64x71,5cm, sign., dat. (vpravo nahoře)

31 Modré kosatce, 2003
olej na plátně, 100x100cm

32 Hospoda na Svitalce, 2003
olej na plátně, 73x100cm, sign., dat. Jaroslav Alt 03 (vpravo dole)

33 Na Svitalce, 2003
olej na plátně, 100x73cm, sign., dat (vlevo dole)

34 Kutná Hora, 2004
olej na plátně, 228,5x137,5cm, sign. dat. Jaroslav Alt 04 (vpravo dole)

35 Starý Sozopol, 2004
olej na plátně, 146x146cm, sign. dat. Jaroslav Alt 04 (vlevo dole)



Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO