Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MAX ŠVABINSKÝ, grafické dílo, ze sbírek GVU Ostrava

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 03. 04. - 20. 06. 2003

Básník a můza detail 1931 - dřevorytNaposledy se s dílem Maxe Švabinského mohli návštěvníci Jeneweinovy galerie v Kutné Hoře setkat v roce 1960. Tehdy bylo veřejnosti představeno 20 kreseb a 120 grafických děl, jejichž výběr provedli společně paní Zuzana Švabinská, autorka vůbec prvního soupisu Švabinského díla a PhDr.Ludvík Páleníček (1904-1991), který se jako historik umění v tehdejší době mnohokrát podílel na prezentaci Švabinského díla.
Díky bohatosti sbírkových fondů Galerie výtvarného umění v Ostravě bylo možné sestavit opět výstavu, která je takřka chronologický průřezem Švabinského tvorby a přitom zohledňuje všechny její podstatné rysy. Ve srovnání s výstavou v roce 1960 i tato vedle mnoha velmi známých autorových děl obsahuje mnohé další méně známé práce, jejichž význam byl autorovi obsahově a formálně verifikační.
Švabinského dílo si opětovné prezentace zasluhuje. Výrazně zasáhlo do vývoje českého výtvarného umění a má tedy svou stálou "edukativní" funkci. Bez ohledu na dobový kontext svého vzniku je i z dnešního pohledu možné v něm nalézt nadčasové prvky obecně vlastní výtvarnému umění, jako je umělecká imaginace, kreativita a spojení s reálným podnětem. To vše poslední v návaznosti na formální bravuru představuje významný vzor mnoha dalších uměleckých generací.

Aleš Rezler

Vlastní podobizna 1917 - dřevorytOstravská galerie má ke Švabinského dílu poměrně úzký vztah již od dob založení budovy Domu umění, v níž dnes sídlí, tj. od roku 1926. Švabinský se právě zde několikrát v meziválečném období představil ostravskému publiku a několik svých děl i Spolku Dům umění věnoval. Ta se, spolu s grafikami a kresbami, které zakoupil od autora sběratel a mecenáš Domu umění František Jurečka, stala po 2. světové válce základem akvizičního programu krajské galerie, zřízené na počátku 50. let. Počet Švabinského děl stále narůstal. V současné době se zastavil na čísle čítajícím bezmála 250 grafických listů a kreseb. Z nich 79 tvoří konvolut představený v kutnohorské Galerii Felixe Jeneweina. Kresby a grafiky zastoupené v tomto výběru postihují všechny podstatné polohy autorova díla. Tak například kresebné práce, Malíř 1917 v jejichž čele stojí Ela před květovanou pohovkou, jasně ukazují, že Švabinský byl v českém prostředí ve své době nepřekonatelným mistrem pérové kresby. Studie k jedné z monumentálních malířským kompozic meziválečného období, ke Žním, zase ukazují kam se Švabinského malířské a kreslířské dílo posouvalo v dalších letech. Co se týká grafiky listy jako např. Letní noc, Babička se psem Jelivášem, Snímání z kříže, Velký lov, Rajská sonáta, či Básník a múza, Jan Křtitel a další dokládají Švabinského nevyčerpatelnou tvůrčí potenci a mistrné ovládání jednotlivých grafických technik. Z nich v období před 1. světovou válkou využíval především lept a mezzotintu. Charakteristickým médiem jeho meziválečné torby a pozdního tvůrčího období se stala litografie. O Švabinského díle se kromě období přelomu 19. a 20. století nedá říct že je komplementární k dobovým výtvarným avantgardám. Dostalo se mu však oficiálního uznání a oficiálních státních malířských zakázek a tak logicky necítil potřebu proměny své výtvarné řeči. Navíc působil jako profesor na grafické speciálce, zřízené při Akademii v roce 1910, kterou vedl až do roku 1927, kdy jej vystřídal František Tavík Šimon. Vychoval zde další generace českých grafiků. Mezi jeho žáky patřili např. Václav Silovský, Jan Rambousek, Petr Dillinger, Eduard Milén, Vojtěch Sedláček či Karel Štika. Ti se ke svému učiteli stále hlásili a dále rozvíjeli grafickou tvorbu směrem jdoucím ve stopách svého učitele.
Max Švabinský byl a je nepřehlédnutelnou osobností českého výtvarného prostředí. Jeho skutečný význam však poněkud znehodnocuje přílišné nadhodnocení jeho díla, které, jak již bylo řečeno, zůstává mimo hlavní proudy výtvarného umění 1. poloviny 20. století. O nové zařazení jeho tvorby do souvislostí českého umění minulého století se pokusila PhDr. Jana Orlíková, autorka loňské výstavy ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Snad i výstava v Galerii Felixe Jeneweina v Kutné Hoře napomůže k novému zhodnocení díla Maxe Švabinského.

Martin Mikolášek, GVUO

SEZNAM VYSTAVENÝCH DĚL

Pieta 1906Karel Vejrych u harmonia, 1899
kresba perem

Babička se psem Jelivášem, 1906
lept

Babička v šálu, 1906
lept, papír

Paní Švabinská, 1906
lept, papír

Léto, 1906
lept

Selský dvorek, 1906
lept

Před snímáním z kříže (studie), 1906
lept

Sv. Jan Křtitel 1930 - dřevorytPieta střední, 1906
lept

U klavíru, 1907
lept

Antonín Sova, 1907
suchá jehla

Hanuš Schwaiger, 1907
lept

Park, 1908
suchá jehla

Letní den (velký), 1908
lept

Matka s dcerou, 1910
lept

Podobizna J.V. Myslbeka, 1910
kresba perem

Bílá kamélie (střední), 1910
mezzotinta

Ranní lov malý, 1911
lept
Gr 6593

Ela před květovanou pohovkou, 1911
tuš s akvarelem, papír na plátně

Ranní lov - velký, 1912
lept

František Palacký, 1912
litografie

Arkadie, 1913
lept

Orání v mlze II, 1913
lept s akvatintou

Lesní cesta, 1913
lept

Déšť, 1913
lept

Pole s mandeli, 1913
lept

Na malinách, 1913
lept

Bříza, 1913
lept

Stromek, 1913
lept

Oráč, 1914
lept

Podobizna Stanislava Palkovského, 1915
tuš

Olšiny, 1917
suchá jehla, papír

Malíř, 1917
lept

Dívka s mašlí - Ička, 1917
dřevoryt (xylografie)
Gr 8045

Vlastní podobizna, 1917
dřevoryt (xylografie)

Josef Mánes, 1917
dřevoryt (xylografie)

Zjevení (Rajská sonáta), 1917
dřevoryt (xylografie)

Návrat z lovu (Rajská sonáta), 1917
dřevoryt (xylografie)

Předjaří (Rajská sonáta), 1918
dřevoryt (xylografie)

Zlatý večer, 1919
dřevoryt (xylografie), papír

Podobizna stavitele Jurečky, 1919
kresba perem

President T.G. Masaryk, 1919
dřevoryt (xylografie

Únos (Rajská sonáta), 1920
dřevoryt (xylografie)

Mýtus, 1921
Lept

Bedřich Smetana, 1923
litografie

Ženský akt; Studie ke žním, 1924
uhel

Zahrádka, 1930
litografie

Tmavé zátiší, 1930
litografie
Gr 7956

Krajina s duhou, 1930
litografie

Mraky při západu slunce, 1930
litografie

Předjaří ve Stromovce, 1930
litografie

Sv. Jan Křtitel, 1930
dřevoryt (xylografie)

Povadlé květiny, 1931
litografie

Akt sedící ženy zezadu, 1931
litografie

Zátiší černé a bílé (Zátiší s jablky), 1931
litografie

Poloviční akt, 1931
litografie

Torzo, 1931
litografie
Gr 1170

Básník a Můza, 1931
dřevoryt (xylografie)

Blížící se bouře, 1932
litografie

Lesy a mraky, 1934
litografie, papír

Satyr spí, 1938/39
litografie

Satyr v shromáždění bohů, 1938/39
litografie

Satyr a dívka u potoka, 1939
litografie

Červnové poledne, 1940/41
dřevoryt (xylografie)

Žena dívající se z oblaku, 1943
litografie

Kytice velká, 1944
litografie podtisk, papír

Apokalyptický jezdec, 1944
litografie

Zvířata naslouchají zpěvu Satyra, 1944
litografie
Gr 8296

Satyr zpívá hymnus na les, 1944
litografie

Satyr zpívá hymnus na chaos, 1944
litografie

Satyr a žena v lese, 1944
litografie

Hymnus na moře v noci, 1944
litografie

Krajina u Průhonic, 1945
litografie podtisk

Satyr předpovídá vlet člověka do vesmíru, 1945
litografie

Misericordia, 1950
litografie

Motýli II., 1951
litografie

Motýli VI., 1951
litografie podtisk

Velká kytice růží, 1954
litografie podtisk

Fráňa Šrámek, 1956
litografie podtisk

Stabat Mater (velká), 1958
litografie podtisk

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO