Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

MARIE FISCHEROVÁ-KVĚCHOVÁ, skici, obrazy, ilustrace

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 24. 01. - 20. 03. 2002

Lodě. Grado, Itálie, 1912-13, olej na plátně, 35 x 40 cm, sign Když jsem se dozvěděla, že má Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře zájem převzít do svých prostor výstavu "Neznámá Marie Fischerová - Kvěchová" z kabinetu knihovny Národního muzea v Praze, měla jsem radost. Naše máma by měla myslím také. Byla na své rodné město Kutnou Horu náležitě hrdá.
První část kutnohorské výstavy představuje právě zmíněnou přebíranou výstavu - otisky kreseb z jejích bloků (z let 1905-1982), do kterých si pohotově zaznamenávala svět kolem sebe. Sledujeme tu první kresby z "náčrtníku" - jsou to kachlová kamna v bytu v Korunní tř. na Královských Vinohradech, poštovní vozy na dvoře Staré pošty v Kutné Hoře, jsou tu krásné domečky Kralovických uliček / Plzeň-sev. /, kam dojížděla M. Kvěchová o prázdninách za svou druhou babičkou Kvěchovou. Vidíme tu mnoho kreseb ze studijního pobytu v Paříži / listopad 1913- červenec 1914 / a další a další vjemy, které dokumentovala, jak jí je proud jejího dlouhého života Pobřeží z Normandie, Vel le Rose, Francie, 1914, olej na lepence, 32.5 x 40.5 cm přinášel. Už v prvních blocích to jsou děti, které ji zaujaly, když byla na počátku studia Umělecko-průmyslové školy. / Byla tam přijata po absolvování vinohradské měšťanky po půlročním kursu, byla nejmladší adeptkou - říkali jí "Malá"/.
Kromě dětí druhým zájmem a láskou naší mámy byla lidová kultura, kterou ji učila znát její matka, Marie Kvěchová. Z prostorových důvodů bylo možné v Jeneweinově galerii vystavit jen některé studie lidových krojů, jež bylo možné ještě ve 20. až 50. letech na moravských a slovenských vesnicích vidět.
Třetím milovaným zájmem naší mámy byla příroda - studie květin ať šlechtěných nebo těch divokých z luk a polních cest, plnily listy jejích bloků po celý život. Krajinomalbě se věnovala převážně v 10. a začátkem 20. let.
Právě tomuto neznámému úseku jejího díla jevěnován druhý oddíl výstavy. Je tu její klauzurní práce (studie aktu asi z r. 1913 v duchu secese), jsou tu obrázky ze studijního pobytu v Paříži. Bohužel tento pobyt byl předčasně ukončen těsně před vypuknutím první světové války - celá jedna bedna odeslaných obrazů se po cestě vlakem v předválečném chaosu ztratila.
Vyhlídka ze schodiště v Křižovnické ulici, 1912, olej na plátně, 50 x 55.5 cm Známější se naše máma stala po vydání prvních knížek určených dětem. Následovala dlouhá řada publikací různých kvalit, stejně i předlouhá řada sérií vánočních a velikonočních pohlednic, také velmi různých kvalit. Myslím ale, že úroveň dnešních vánočních pozdravů, které dostávám, je hluboko pod bodem vkusu.
Třetí oddíl výstavy představuje výběr z portrétů dětí, ilustrací knižních a lidové poezie. Tu moc milovala a k té se uchýlila za 2. světové války a potom ve dvou dlouhých mezerách, kdy nemohla publikovat. Realizace své knížky "Pro naše děti a mámy" určené těm nejmenším, čerpajícím z lidové poezie, se autorka nedočkala. Malovala ji za 2. světové války, ale když vyšel "Český rok" K. Plicky a Fr. Volfa s ilustracemi K. Svolinského, neodvážila se svou knížku někde nabídnout, aby nebyla obviněna, že byla inspirována "Českým rokem". Nebyla, kniha se jí moc líbila, autorů si velmi vážila. Její knížku vydal Albatros až v r. 1992.
Na Kutnou Horu naše máma často vzpomínala, i když tu po svém narození dlouho nepobyla, asi ve třech letech se stěhovala s rodiči do Prahy, kam byl její otec Otmar Kvěch přeložen. Dojížděla sem později za svými prarodiči na Starou poštu dokud žila její babička Julie Zuvačová. Ta pocházela z rodu Rappéů, kteří zde byli několik generací poštmistry. Dědeček Zuvač byl na kutnohorské reálce profesorem přírodopisu a matematiky. Jejich dcera Marie se provdala za Otmara Kvěcha. Novomanželé bydleli po svatbě v České ulici ( v č. 40?) a tam se jim narodila naše máma. Když měli v r. 1914 manželé Kvěchovi stříbrnou svatbu, dostali od své dcery amatérsky vázanou knížku s několika vzpomínkovými obrázky. Jsou tu vozy na dvoře Staré pošty, je tu kaplička na levé straně České ulice. Tu jsem letos našla v trochu omšelém stavu, našla jsem i dům, kde Kvěchovi bydleli. Před lety působil dojmem, jako by byl určen k demolici, ale dnes je zrestaurován. Dotyčné obrázky z knížky jsou zde v galerii v prvním sále.
Naše babička Marie Kvěchová (my jme jí říkali "Babula") chodila se svou sestrou do dívčí klášterní kutnohorské školy k Voršilkám. Úroveň této školy musela být vysoká. Kromě ostatních předmětů, které "Babula" ovládala, mluvila i plynně francouzsky a německy. Že mluvila německy nebyl v době jejích mladých let div, ale v letech našich studií na gymnáziu s námi třemi vnoučaty dělala úkoly z němčiny i franštiny, psala nám před kompozicemi "taháky". Když chodila se svým budoucím manželem Otmarem Kvěchem, dopisovali si francouzsky, aby se pocvičili, což bylo pro nás vnoučata těžko pochopitelné.
Jsem ráda, že jsem se dožila této výstavy, děkuji co nejsrdečněji všem, kteří se o její uskutečnění zasloužili.

MARIE FISCHEROVÁ - KVĚCHOVÁ
Nar.:24. března 1892 v Kutné Hoře
zemř. 2.června 1984 v Černošicích u Prahy

Studium: 1907-1913, Umělecko-průmyslová škola v Praze (prof. E. Krostová, J. Schusser, Arn. Hoffbauer, J. Preisler a J. Schikaneder; 1913-1914, Academia Colla Rossi, Paříž (studijní pobyt).

Věnovala se převážně ilustrování knížek pro děti, v roce 1916 vychází její první knížka lidových písniček "Našim dětem", dále "Denní život batolátka", Sládkovy "Skřivánčí písně", Kožíškův slabikář, "Poupata", pohádky, "Naše koledy", Klášterského "Chodský písně", B. Němcové "Babička", "Broučci" Jana Karafiáta a další. Velká publikace lidové poezie a pohádek vytvořená za druhé světové války nazvaná "Pro naše děti a mámy" nebyla dosud vydána.

VÝSTAVY
1944 Sezimovo Ústí
1977 Černošice
1981 Ústav teorie a automatizace ČSAV, Praha
1985 Výběr z díla, Zámek Libáň, Staré Hrady
1989 Malá galerie Melantrich, Praha, Výběr z díla
1991 Státní galerie Náchod - zámecká jízdárna, Výběr z díla
1992 100 let od narození, Galerie "U Hlavů" (Albatros), výběr z ilustrací
1993 Polabské národní muzeum Přerov nad Labem, výbor z pohlednic
1996 Okr. muzeum Chomutov - výběr portrétů
1998 gal. Scarabeus - Praha, "Vánoce s MFK" - orig. pohlednic, ván. pohledy,betlémy
2001 Neznámá MFK - kresby z bloků (1905-1982, Knihovna Národního muzea v Praze

Jelena Látalová, leden 2002, Černošice

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO