Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

KAREL VALTER, ETA, ETA, ŽLUTÍ PTÁCI, I. část, obrazy 1969-1989, drobné kresby a malby 1948-1995

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 31. 08. - 30. 11. 2001

Smrkov, 1964, tužka,28x35,5cm
Vratkov, 1975, suchá jehla, 24,5x25,5cm
Vrby, 1978, suchá jehla, 27x24,5cm

Horské pole, 1971, papírotisk, 33x45cm
Kry, 1956, tužka, 24x33 cm
Modrá ohrada, 1985, olej na plátně, 105x116cm
Kraj lesa, 1977, suchá jehla, 15x24cm

Zátiší v Šíchově Vesci, 1988, papírotisk, 42x60cm
U nás doma, 1948, tuš, 22,5x31cm
Zátiší v lese, 1989, olej na plátně, 105x116cm

Karel Valter se narodil roku 1909 v Českých Budějovicích. Počátky jeho umělecké tvorby se datují do přelomu 20. a 30.let. V letech 1931-1938 patřil s Josefem Bartuškou a Oldřichem Nouzou k nejradikálnějším členům avantgardního českobudějovického uměleckého sdružení Linie. Valterův soubor stříkaných akvarelů z roku 1930 a další nezobrazující práce s organickými vztahy linií a ploch byly teoretikem Jiřím Valochem v Encyklopedii českého výtvarného umění hodnoceny jako naprosto ojedinělé v českém umění svým směřováním ke konstruktivní skladbě. Další práce období let třicátých zasahující do oblasti vizuální poezie a pak surrealismu, koláží a imaginativních maleb byly vývojovým základem k nejcharakterističtějšímu Valterovu projevu, jímž se od 50.let soustředěně zaobírá - krajinomalbě.
Krajinomalba obecně představovala vždy jeden z nejvýznamnějších oborů výtvarného umění. Pomineme-li její počátky v antice, musíme překročit notný časový úsek až do století patnáctého, kdy teprve počátky individualismu byly předpokladem k jejímu uměleckému osamostatnění. I když zezačátku byla ještě součástí malby figurální, plnila již své historicko-dokumentární funkce záznamu dobového lokálního prostředí. Největšího rozkvětu dosáhla (po baroku) jak známo v 19.století. Přes obecné znaky romantismu, byla jedním z prostředků, jimiž se vydělovaly národní kultury, včetně české. Zdálo se tehdy, že se nedají hranice české krajinomalby posouvat přes výsledky generace Mánesovy, Kosárkovy, a Mařákovy školy. To však brzy vyvrátil impresionismus, postimprese i modernismus.
Ani po výčtu předchozích příkladů není vůbec nadnesené, řekneme-li, že Karel Valter patří k těm umělcům, kteří se zasloužili o to, že česká krajinomalba si jako obor udržela svou platnost. Dokázal posunout krajinomalbu kvalitativně vpřed a udržet její význam. Valtrovy obrazy se nikdy neomezovaly na bezduchý přepis skutečnosti, byly vždy prosyceny niterností osobního prožitku a soustředily se na proměnlivost fenoménu přírody jako takového. V závěru již dospívá k tomu, že se nesoustředí ani tak na krajinu, jako na přírodu samu. Právě k její jedinečnosti si sám kdysi poznamenal: "Každá chvíle v přírodě je totožná s ojedinělostí. Co bylo včera, už se neopakuje".
I přes několik zahraničních studijních cest v šedesátých letech, které přinesly mnoho výsledků uměleckých (kresby a zvláště grafické listy) je tvorba Karla Valtera vždy spojena především s rodnou krajinou jižních Čech. Důvěrně známé prostředí je tím, k čemu se může každý vyjádřit nejlépe a Karel Valter měl tak trochu štěstí, že to byly právě Jižní Čechy, kraj tak specifický ve své bohatosti, s osobním kouzlem, plný svěžesti, zádumčivosti, zářivosti, tajemnosti. Přesto, že zachycoval konkrétní motivy vždy převažuje to, co by se dalo nazvat duší přírody. Své motivy sbíral v letech 1935-1975 především na Kaplicku (Velešín, Besednice, Kaplice), po roce 1975 pak na severozápadním Táborsku (Jistebnice, Nadějkov, Vratkov, Brtec, Smrkov, ..). K mnoha obrazům bylo předlohou ale také prostě "jen" nejbližší okolí Tábora, kde Karel Valter žije prakticky nepřetržitě od roku 1940.
V průběhu 60.let hraničí Valterův malířský projev s abstrakcí (Vrána, 1969), od konce let 60. pak se trvale usazuje v expresivním vyjádření s náznaky lyričnosti obsažené v množství detailů (větve, listy, kameny, vážky, apod.) s nimiž nakládá volně, stejně jako později s celkem a přetransformovává je dle potřeb vlastní imaginace. Ostatně převážná většina olejů Valterova typického formátu 105x116cm, který si oblíbil od začátku 70.let, zde vystavených, pochází právě z tohoto období (1970-1989). Modrá ohrada z roku 1985 patří k nejskvělejším z toho druhu, kde Valter pracuje s velkým reálným krajinným detailem. Kořen, Starý strom napadený mravenci, Dotýkání stromů z roku 1986 by se k němu daly přiřadit též, i když detail se stává spíše syntaktickým prvkem barevné a tvarové imaginace. Po roce 1987 se Valterův analytický přístup ke krajině opět přiklání k abstraktní poetice s pregnantnějším kolorismem ohraničených a jasných barevných akcentů (Zátiší v lese,1989; Na kraji lesa, 1989; Slabikář přírody, 1989) tak jak ho známe z papírotisků, představujících poněkud odlišnou polohu Valterova díla.
Řekli jsme-li, že Karel Valter je fotografem, malířem i grafikem, malířem je především, a to přímo bytostným. Vše, co reálně v krajině vidí a vnímá, se mu mění v barevné tvary. Jak vynikajícím koloristou je, si uvědomíme určitě nejsnáze, setkáme-li se s jeho grafickým projevem, zvláště barevnými papírotisky, i když těžiště jeho práce zůstává vždy v malbě. Jeho viděním poznáváme krajinu i přírodu jinak, neotřele a otvírá nám cestu k ní jako k jednomu velkému hlučnému barevnému dobrodružství.
Jakoby na okraj Valter zachycuje stopy lidské činnosti v krajině, její dnešní nedílné součásti (stroje, orba, lidé). Příroda je přitom ale vždy něčím nadřazeným. Člověk je jí pohlcován a jeho působení jakoby organicky absorbováno, alespoň v té její vizuální podobě jak ji Valter vždy předkládá, ani tak neprostý určitého optimismu jako spíše s vědomím pochopení vztahu zodpovědnosti člověka a přírody.
Přes obdivuhodný časový úsek jímž Valter prošel, jeho tvorba nikdy nezabředla do pouhého formalismu a naopak nabízela vždy něco nového, což jen dokládá jak vyspělým malířem Karel Valter je. Naopak jeho tvorba je natolik otevřená ve své příkladnosti, že Valterův vzor přilákal k následování i celou řadu současných českých krajinářů mladší generace (I.Ouhel, F.Hodonský, Z.Kříž, V.Svoboda, aj.).

KAREL VALTER
Biografie

narozen: 17. 2. 1909 v Českých Budějovicích
studium: 1924-1928 Učitelský ústav v Českých Budějovicích; 1933-1935 Vysoká škola pedagogická v Praze

1928-1938 učil na škole v Českých Velenicích
1932 vykonal odborné zkoušky z kreslení a matematiky
1936 uzavřel manželství s učitelkou Pavlou Mikuláškovou
1938-1940 po mnichovském diktátu, násilném obsazení pohraničí a přesídlení učil v Mladé Vožici
1940-1943 a 1946-1971 učil v Táboře, odkud pocházela jeho manželka
1943-1945 pro napomáhání odboji vězněn v Táboře, Kladně a koncentračních táborech Terezíně a Buchenwaldu
1984 zasloužilý umělec

Věnuje se malbě, kresbě, grafice, ilustraci a fotografii. Žije v Táboře

Členství
českobudějovické umělecké sdružení Linie (1931-1938); Sdružení jihočeských výtvarníků (1939-1950); Blok socialistických výtvarných umělců (1945); Svaz československých výtvarných umělců (1950-1968); budějovická tvůrčí skupina Kolektiv (od r. 1962); tvůrčí skupina Index (1966-1968); Svaz českých výtvarných umělců (1970-1989); Unie výtvarných umělců - Asociace jihočeských výtvarníků (od r.1990); výtvarný odbor Umělecké besedy.

Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie, Praha; Galerie hl.m.Prahy; Moravská galerie, Brno; Alšova jihočeská galerie, Hluboká n.Vltavou; Západočeská galerie, Plzeň; Východočeská galerie, Pardubice; Oblastní galerie výtvarného umění, Jihlava; Galerie moderního umění, Hradec Králové; Státní galerie výtvarného umění, Cheb; Galerie umění, Karlovy Vary; Severočeská galerie, Litoměřice; Husitské muzeum, Tábor; Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou; Jihočeské muzeum, České Budějovice; Kancelář prezidenta republiky; Ministerstvo kultury ČR a soukromé sbírky v ČR i zahraničí.

Seznam vystavených prací

Obrazy 1-19
1. Krajina u Stružince, 1964, olej na plátně, 96x116cm
2. Jihočeský kout, 1969, olej na plátně, 105x98cm
3. Vrána, 1969, olej na plátně, 105x116cm
4. Pole, 1970, olej na plátně, 116x105cm
5. Černé pruty, 1970, olej na plátně, 120x90cm
6. Střemcha, 1976, olej na plátně, 105x116cm
7. Popínavé rostliny, 1982-84, olej na plátně, 116x130cm
8. Žlutí ptáci, 1984, olej na plátně, 105x115cm
9. Remízek na Petrovicku, 1985, olej na plátně, 116x105cm
10. Modrá ohrada, 1985, olej na plátně, 105x116cm
11. Starý strom napadený mravenci, 1986, olej na plátně, 105x116cm
12. Kořen, 1986, olej na plátně, 105x116cm
13. Dotýkání stromů, 1986, olej na plátně, 105x116cm
14. Svízel, 1987, olej na plátně, 105x116cm
15. Rezavý drát, 1987, olej na plátně, 105x116cm
16. Slabikář přírody, 1988, olej na plátně, 116x105cm
17. Zátiší v lese, 1989, olej na plátně, 105x116cm
18. Malé políčko, 1989, olej na plátně, 105x116cm
19. Na kraji lesa, 1989, olej na plátně, 105x116cm

Drobné kresby a malby 1-52
1. Studie koní, 1948, tuš, 22,5x30,5cm
2. U nás doma, 1948, tuš, 22,5x31cm
3. Kry, 1956, tužka, 24x33cm
4. Krajina s oblakem, 1963, pastel, 22,7x29,4cm
5. Kaplicko, 1963, tuš, pastel
6. Kaplicko, 1963, tužka, 28,5x38,3cm
7. Pluh, 1963, tužka, pastel, 31x39cm
8. Smrkov, 1964, tužka, 28x35,5cm
9. Děkanské skaliny, 1964, tužka, pastel, 31,3x38,7cm
10. Památný strom, 1965, tužka, 33x37,7cm
11. Stránka ze skicáku, 1969, tužka, pastel, 21,5x29,3cm
12. Žena s dítětem, 1972, pastel, 21,5x27cm
13. Na poli, 1974, tužka, barevné tuše, 26,3x44,5cm
14. Louka, 1975, pastelky, 22,5x25,5
15. Krajina s mraky, 1975, tužka, pastel, 31,5x39,2cm
16. Kozlík, 1979, tempera, 11x10,5cm
17. Procházka, 1980, perokresba akvarel, 18,5x13,5cm
18. Čekající, 1980, kresba tužkou, 21,5x10cm
19. Večer, 1981, kolorovaná malba tuší, 16,5x26cm
20. Skříň v lese, 1981, tužka tempera, 16,5x26cm
21. Paní se slepicí, 1981, tempera, 13x18cm
22. Maska, 1983, kresba tuší, uhel, 15x11cm
23. Houští u Podola, 1983, akvarel, 15x24cm
24. Strom a žebřík, 1983, barevné tuše, 20x10cm
25. Květ, 1983, tempera, 17x15cm
26. Stromy, 1983, kresba tuší, 24x14cm
27. Fantasmagorie, 1983, perokresba tuší, 11x15cm
28. Biograv v Plumlově, 1984, kolorovaná perokresba, 11x15cm
29. Rozhovor, 1984, kolorovaná perokresba, 11x 15,5cm
30. Dvě hlavy, 1984, kolorovaná perokresba, 11x15cm
31. Padlý kmen, 1985, tuš, akvarel, 34,5x42cm
32. Měňavka, 1985, kresba tužkou a pastely, 15x22,5cm
33. Vstupující příroda,1985, běloba na černém papíře, 17x14cm
34. Stromy nad vodou, 1985, kresba tuší a akvarel, 15x11cm
35. Vstupující příroda, 1985, běloba na černém papíře, 22x15,5cm
36. Kůň naložený tmou, 1985, kresba tuší, 11x15cm
37. Pták, 1986, kresba tuší, 14x21cm
38. Bouře, 1986, kresba barevnými tušemi, 10,5x20cm
39. Křídlo, 1986, kresba uší, 11x15cm
40. Pohled z mého okna, 1987, tuš, akvarel, 11,8x20,7
41. Jednoho rána, 1989, tužka, akvarel, 24x30cm
42. Podlaha lesa, 1989, tuš, akvarel, 22,5x26,5cm
43. Čihadlo, 1992, akvarel, 20,5x29,7cm
44. Hra, 1994, tempera, 22x31cm
45. Skalisko v Lužňáku, 1995, tuš, 21x21cm
46. Vegetace, nedat., kolorovaná perokresba, 10,5x16cm
47. Na kamenech, nedat., perokresba tuší, 10,5x16cm
48. Nová Ves u Čížové, nedat., kresba tuší, 15x21cm
49. Krajina, nedat., tempera, 14x15cm
50. Stromy, nedat., voskové pastely, 14,5x10cm
51. Vstupující příroda, nedat., běloba na černém papíře, 24x16,5cm
52. Paní a figury, nedat., kresba tuší, 9,5x15,5cm


Suché jehly 1-23
1. Dřevorubec, 1955, suchá jehla, 14,5x19,5cm
2. Vratkov, 1975, suchá jehla, 24,5x25,5cm
3. Večer na Vratkově, 1976, suchá jehla, 36x49cm
4. Vratkovský ateliér, 1976, suchá jehla, 35,5x49,5cm
5. Vratkov, 1976, suchá jehla, 36x49cm
6. Muž z koncentráku, 1976, suchá jehla, 35,5x49cm
7. Kraj lesa, 1977, suchá jehla, 15x24cm
8. Hora v Českém Středohoří, 1977, suchá jehla,14,5x24,5cm
9. Šíchův Vesec, 1977, suchá jehla, 14,5x24cm
10. Vrby, 1978, suchá jehla, 27x24,5cm
11. Domek, 1978, suchá jehla, 25x27cm
12. Sloupořadí svatopetrského chrámu, 1978, suchá jehla, 25x27cm
13. Campania, 1978, suchá jehla, 25x27,5cm
14. Pompeje, 1978, suchá jehla, 25x27,5cm
15. Za Salermem, 1978, suchá jehla, 24,5x27,5cm
16. Holandsko, 1978, suchá jehla, 24,5x27cmm
17. Zámek de Sadié (Balzac), 1978, suchá jehla, 24,5x27cm
18. Capri (Tiberiův palác), 1978, suchá jehla, 25x27,5cm
19. Balvan v Pintovce, 1978, suchá jehla, 27x24,5cm
20. Starý pluh, 1983, suchá jehla, 21x24cm
21. Borová větev, 1983, suchá jehla, 24x33cm
22. Spící pták, 1983, suchá jehla, 24x33cm
23. Motokros, 1983, suchá jehla, 24x33,5cm

Papírotisky 1-40
1. Na cestě do Delft (Řecko), 1967, papírotisk, 36x45cm
2. Obraz v Taverně pod Akropolí v Athénách, 1967, papírotisk, 37x45cm
3. Ostrov v moři (Capri), 1968, papírotisk, 33x45cm
4. Akvadukt, 1968, papírotisk, 33,5x45,5cm
5. Comedia del'arte 1968, barevný dřevořez, 30x40cm
6. Zrození kamene, 1969, papírotisk, 33x45cm
7. Listy, 1969, papírotisk, 45x33cm
8. Vysoký kámen, 1969, papírotisk, 45x33cm
9. Pradávno, 1969, papírotisk, 33x45cm
10. Kořen, 1969, papírotisk, 33x45cm
11. Doupě vichřice, 1970, papírotisk, 45x33cm
12. Balvan a dřevo, 1970, papírotisk, 33x45cm
13. Nebeský lustr, 1971, papírotisk, 58x44cm
14. Borovice, 1971, papírotisk, 33x45cm
15. Horské pole, 1971, papírotisk, 33x45cm
16. Lykabetos (Athény), 1971, papírotisk, 44x58cm
17. Křoví, 1971, papírotisk, 44x58cm
18. Stůl, 1971, papírotisk, 44x58cm
19. Tůň, 1971, papírotisk, 58x44cm
20. Silvestrovská noc - Konfety, 1972, papírotisk, 44x58cm
21. Růžové rukavice, 1974, papírotisk, 58x44cm
22. Dívka s kyticí, 1979, papírotisk, 50x41cm
23. Pole pod lesem, 1980, papírotisk, 45x60cm
24. Modrý len, 1980, papírotisk, 45x60cm
25. Hroncova Lhota, 1980, papírotisk, 45x60cm
26. Píšťala pro noc, 1981, papírotisk, 45x59,5cm
27. Objekt, 1981, papírotisk, 60x45cm
28. Krajina s lomem, 1982, papírotisk, 45x60cm
29. Slunečná krajina, 1982, papírotisk, 45x49cm
30. Idol v krajině, 1985, papírotisk, 42x60cm
31. Stroje, 1985, papírotisk, 42x60cm
32. Vzpomínka na park ve Vrchotových Janovicích, 1986, papírotisk, 42x60cm
33. Zákoutí s trnkou, 1986, papírotisk, 42x59,5cm
34. Tři kozy, 1986, papírotisk, 42x60cm
35. Kosti, 1986, papírotisk, 42x60cm
36. V proutí, 1986, papírotisk,42x60cm
37. Kopec, 1987, papírotisk, 42x60cm
38. Větev jasanu, 1987, papírotisk, 62x42cm
39. Zátiší v Šíchově Vesci, 1988, papírotisk, 42x60cm
40. Podzimní zjevení, 1988, papírotisk, 42x60cm

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO