Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

LUDĚK FILIPSKÝ, Otevřené pole, Práce z let 1990-2000

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 10. 11. - 25. 01. 2001

Luděk Filipský  pouutník na moři 1996, papír, indigo 70x73cmJednoho dne prosil nějaký muž zenového mistra Ikkjúa: "Mistře, mohl byste mi, prosím, napsat několik základních pravidel nejvyšší moudrosti?" Ikkjú okamžitě vzal kus papíru a štětec a psal: "Pozornost". "To je všechno?" zeptal se muž. "Nechcete ještě něco doplnit"" Ikkjú tedy napsal dvakrát po sobě" "Pozornost, pozornost". "Nuže" řekl muž podrážděně, "opravdu nedokážu v tom, co jste napsal, rozeznat nic duchaplného". Nato Ikkjú napsal tříkrát po sobě: Pozornost, Pozornost, Pozornost.". Nazlobeně se muž domáhal odpovědi: "Co to slovo "pozornost" vlastně má znamenat? Ikkjú jemně odpověděl: "Pozornost znamená pozornost".
Možná by se slušelo, vzhledem k povaze těchto zenových pro nás paradoxních historek, vlastně teď již mlčet. Ale zahajujeme výstavu výtvarných děl, toho co nazýváme uměním, a to zasluhuje naší pozornost, přeloženo: ztišené vnímání, v dnešním světě svištícím rychlostí světla. A pokud jde o ono označení umění, je bohužel v češtině zavádějící. Podsouvá totiž představu, že to je něco, co se lze naučit a tedy umět. Ale ve skutečnosti je umění vždy průzkumem neznámého, ukazováním dosud neviděného, dosud nepovšimnutého, je vzrušením nad světem, který se v umění jakoby znovu a znovu rodí a objevuje. Je jitřením naší pozornosti k životu, ke světu, k existenci. Není tu k uspokojení naší radosti z toho, že jsme rozeznali věci, krajiny, figury, které již známe, ale upozorňuje nás, že svět je řeč ukrytého smyslu, řeč o nás k nám. Ani svět, ani umění uprostřed něj se nikomu nepodává jako na dlani, vyžaduje si naši pozornost.
Právě takovou pozornost a otevřenost si vyžaduje pochopitelně i tvorba Luďka Filipského. Má za sebou cestu v mnohém společnou s dalšími výraznými příslušníky generace 70.let, k níž náleží. Rovněž počátky jeho samostatné cesty jsou spojeny s nedořečenými výtvarnými problémy neveselého konce let 60. Tehdy české umění velmi svérázným způsobem rozvádělo podněty takzvané Nové figurace do podoby, jež byla také označena jako česká groteska. Ta pak dostává během let 70. apelativní podobu se silným etickým nábojem. Středem jejího zájmu se stává především člověk vržený do nepřízně světa. Člověk a prostor, člověk a místo, orientace člověka v prostoru světa, nalézání nejvlastnějšího místa, z něhož pak může individualita vidět svět a ty druhé. To jsou témata generace. Proto většina malířů z ní tak často svým dílem vstupuje do třetí dimenze a zároveň sochaři často užívají malířské prostředky. Vyzývá je k tomu nejen existenciálně vnímaná situace člověka, ale také vědomí, že jsou již zbavení povinností avantgardnosti, kterou umění mlčky ukládalo moderní umění 20. století. Ocitli se v době pomoderní, ačkoliv to nijak zvlášť nedeklarovali.
Tvorba Luďka Filipského se dnes odvíjí ve dvou základních podobách. V tradiční dvourozměrné ploše obrazu a v útvarech na pomezí sochy, objektu a obrazu. Problém člověka v prostoru světa z nich nezmizel i když podoby figury tu nejsou vyslovené. Stále, ale je tu ve středu člověk, který klade otázku po tom kde a jak se ocitá. Ve chvílích vzniku díla je to malíř a potom každý, kdo s dílem vstoupí v kontakt.
Rozměrná plátna - objekty jako by nebyly definitivním tvrzením, zobrazení nalezené jistoty, ale jen ani ne vteřinovou sekvenci neustálého pohybu hmoty, prostoru a světla, bleskovým nahlédnutím právě emitovaného kvanta, které v mžiku změní svou podobu a rysy. Už teď je všechno ve cela jiném stavu. Křivky , které protínají vzdutě a pukající roviny hmoty- světla nebo světla - hmoty nejsou kresbami podob, ale zábleskem drah kmitajících částic. Svět je pro Filipského neobyčejně vzrušující místo proměny, pohybu a z nich paradoxně vyplývající stability. A místo hodné údivu. Údiv je hybnou silou a počátkem pochopení. Filipského oblíbený filosof řekl, že počátkem všeho je údiv nad tím, že je něco spíše nežli nicota.
Jako vynořování, jako vyvolávání filmu, který exponoval neznámo kdo, by se dala popsat práce Luďka Filipského se dvěma rozměry plochy litého papíru. Jako by zároveň s jeho hmotou se zjevují povědomé znaky nebo vyznačené dráhy částic, komet, struktura kosmu. Papír se třepí, je drásán, někdy prosvítá jako by polozakrýval, pooodhaloval průchod jinam, jako by člověka vyzýval k cestě, k sebeorientaci v prostoru.
Úvodní slovo k výstavě nemůže být vyčerpávající interpretací, nejvýše snad pootevřením pomyslných dvířek. A tak mi dovolte, když už jsem zenovou historkou začal, abych i jednou skončil. Snad uvedu na pravou míru mé předchozí počínání.
Mnich se zeptal zenového mistra: "Která otázka je ze všech nejdůležitější?" Mistr odvětil: "Je to ta, kterou položíš se zavřenými ústy."

Ivan Neumann

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO