Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

BOHUSLAV REYNEK 1892-1971, co zemí jest a co již není, grafické dílo 1930-1970

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 15. 04. - 31. 05. 2000

S básněmi a grafikami Bohuslava Reynka (1892-1971) se česká veřejnost prvně setkala v polovině 60. let. Po dlouhé odmlce jeho grafické dílo znovu objevila první rozsáhlá retrospektivní výstava v Galerii hl. města Prahy, která na začátku 90. let po dva roky putovala po mnoha muzeích a galeriích v Čechách i na Moravě, a vzbudila velký zájem o Reynkovo dílo. V jeho úvodu stojí několik výrazných portrétů, které namaloval kolem roku 1910, kdy jej svébytný výtvarný názor načas spojil s umělci zakladatelské generace českého moderního umění. K ranému dílu patří také řada linorytů ze začátku 20. let, jejichž knižní formát a expresivní černobílé formy souvisí s obdobím Reynkova zájmu o knihu a jeho překladatelskou spoluprací s okruhem Florianova vydavatelství Dobré dílo ve Staré Říši na Moravě. Další kapitolu Reynkova díla tvoří vzácný soubor kreseb a pastelů , které vznikly na přelomu 20. a 30. let během letních pobytů s rodinou v Grenoblu, odkud pocházela jeho žena, francouzská básnířka Suzanne Renaud. Reynkovy kresby a pastely z okolí Grenoblu, z kraje Dauphiné a Provence mají půvab bezprostředních záznamů a jejich malířské vidění forem a cit pro barvy ukazuje, že jeho pozdější grafické dílo je založeno na zkušenosti z malby a všeobjímajícím pohledu, v němž se prožitek krajiny stává neoddělitelnou součástí výtvarného projevu. Výstava soustřeďuje soubor grafických listů z obsáhlého grafického díla, které vytvořil Bohuslav Reynek technikou leptu nebo suché jehly (často ve spojení s barevným monotypem) od roku 1933 do konce 60. let v rodném domě v Petrkově u Havlíčkova Brodu.
Bohuslav Reynek kladení do hrobu 1960, suchá jehla s monotypem 280x195mm Grafické listy, vystavené v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory ve Vlašském dvoře, představují Reynkovy krajiny a zátiší spolu s obrazy, do nichž jsou prolnuty obrazy z bible. Z jejich zhuštěné grafické sítě s lyrickým výrazem grafických linií se vynořují novozákonní témata a skládají christologický cyklus Pašijí, který je zde připomenut v době Velikonočních svátků. První grafiky z Reynkovy rané grafické tvorby odkazují na začátek 30. let, která Reynek v čase křesťanských svátků - o Velikonocích a na Vánoce - odesílal blízkým přátelům. Tyto grafické listy s náměty ze života Ježíše Krista vyjadřují životní zkušenost básníka a jeho pohled obrácený současně do paměti lidstva i k blízkým lidem. Nejčastěji je skloněný ke zvířatům a nepatrným tvorům, ke květům v zahradě, ale i v okně nebo na stole, k obyčejným věcem kolem sebe. Obrazy, v nichž se vrství a prostupují motivy z okolí Petrkova a krajina Českomoravské vysočiny, soustřeďují pohled na stěny domovského stavení, na dvůr a zahradu, na místa, k nimž přicházejí spolu se slovy bible i biblické obrazy. Jejich formy jsou pozdní ozvěnou symbolistní tradice českého umění a básník je zaznamenává osobitým grafickým rukopisem, který spojuje intuitivní citlivost předmětného zobrazení s expresívním výrazem strukturální abstrakce. Dnes v nich lze spatřit i předobrazy nové citlivosti 60. let, které shrnují do zhuštěné metaforické podoby osobní zkušenost básníka v dějinném světě, v němž žijeme.
V 60.letech si Reynek získal úctu kulturní veřejnosti a zachoval si její přízeň i tehdy, když se jeho grafické práce nesměly vystavovat. Právě v 70. a 80. letech byly Reynkovy básně nesčetněkrát opsány a vyšly v mnoha samizdatových edicích, podařilo se uskutečnit i několik komorních výstav jeho grafických prací. Dnes je zřejmé, že Reynkovo dílo bylo vyloučeno z veřejného prostoru galerií, protože se básník ve své literární i grafické tvorbě nikdy nezřekl religiózních obsahů a křesťanského poselství. Nepřizpůsobil okleštěné normě kultury své básnické dílo, ani svůj život. Jeho výtvarný výraz dospěl v nejtěžším období přelomu 40. a 50. let k existenciálnímu podobenství Joba a na práh abstraktní formy. Přestože jeho dílo nesmělo být po léta vydáváno a vystavováno, po více než půl století je znali a vysoce oceňovali především básníci a umělci z přátelského okruhu neoficiální kultury.
Na počátku nového tisíciletí, kdy zvažujeme odkaz křesťanství a význam jeho výzvy, lze považovat za satisfakci, že lidé různých generací objevují Rynkovo poselství. Poznávají, že jeho grafické obrazy vyrůstají z celistvé zkušenosti přirozeného světa a z kořenů středoevropského básnictví. V jejich expresívním kaligrafickém poli je zapouzdřeno vyjádření krize moderní doby, jejíž důsledky poznamenaly dějiny 20. století. V tomto kontextu dnes stále jasněji vystupuje význam Rynkových obrazů blízké krajiny, do které vstupují básníkovy vize, aby ji chránily uvnitř obzoru evropské křesťanské tradice a uchovaly v ní poslední stopy zapomenuté země jako domova. Reynkovy grafiky i básně z posledních let zaznamenávají pohled na okolní krajinu a rodný dům se zahradou, kde se zpřítomňují biblické vize Narození Páně, Ukřižování a Piety, ale i další obrazy křesťanských legend, spolu s archetypy přírodních dějů. Objevují krajinu, kde jako by srůstalo "co zemí jest a co již není" a sakrální skutečnost se otevírala lidské zkušenosti. Ohnisko Reynkova díla tvoří tajemství stvoření, které se zpřítomňuje v jeho básnickém výrazu. Slova jeho básní a jeho obrazy prosvětlují místa, v nichž Reynek žil jako básník, a neztratil ani v bídě víru a naději. Dávají nám zahlédnout důvěrné chvíle každodennosti, zabydlené obyčejnými věcmi i zvířaty, a sdílet s nimi blízkost domova. Vyprávějí ze zlomků meditací složený příběh Joba, ztělesňující cestu básnické a křesťanské vydanosti. Příběh, jenž se stále děje teď a tady - na zemi, a odhaluje nám zde jinak neuchopitelnou celistvou podobu světa složenou jako ve velikonočním vajíčku v Boží plnosti času.

Věra Jirousová

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO