Dům U havířů - 1.patro, Šultysova 154/2, 284 01 Kutná Hora, IČ:71006206

Otevřeno: Po - Ne  09:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 hodin
první sobotu v měsíci vstup pro veřejnost ZDARMA
(v době výstavy)
Kontakt: +420 327 512 347, gfj@kh.cz
Ředitel galerie Mgr. Aleš Rezler: + 420 724 703 008, rezler@kh.cz

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ZŘIZOVACÍ LISTINA ROZPOČET VÝSTAVY SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

KAREL HLAVÁČEK 1874-1898, Výtvarník a kritik

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Vlaąský dvůr, 20. 05. - 31. 07. 1998

Karel Hlaváček - fonopis ke sbírce Mstivá kantilena Karel Hlaváček, bude jistě pro většinu z nás asociovat dekadentní a symbolistickou básnickou tvorbou. Jeho básnická sbírka Mstivá kantiléna (1898) je již trvale zástupným dílem české dekadence přelomu století. Přesto Hlaváčkovo jméno představuje pro někoho jen pouhé jméno, nebo slovníkové heslo či oddíl školní čítankové literatury. Postavení a význam osobnosti Karla Hlaváčka (1874-1898) pro české výtvarné umění konce 19.století je zatím stále opomíjen a nedoceněn. Tato osobnost představující konglomerát duševního uměleckého a intelektuálního potenciálu byla schopná se projevit v neuvěřitelně krátkém čase pouhých 9 let vymezených roky 1889 až 1898, kdy byl jeho vývoj výtvarný i literární přerušen zákeřnou chorobou a ukončen předčasným úmrtím slibné osobnosti v pouhých čtyřiadvaceti letech. Podobný osud předčasně přerušené životní i tvůrčí linie jej pojí s jinou rozporuplnou a geniální osobností básníka Karla Hynka Máchy, či neúnavného tepatele společenských nešvarů novináře, kritika a básníka Karla Havlíčka Borovského.
Od 20.května má veřejnost možnost setkat se s takřka kompletním výtvarným Hlaváčkovým dílem, doplněným o četné archiválie (osobní korespondenci, dobové dokumenty, fotografie, první vydání jeho básnických sbírek, knihy o K.Hlaváčkovi, aj.) ale také vybranými výňatky z básnické a kritické tvorby. Celkový přehled Hlaváčkova díla čítajícího celkem 182 exponáty je instalován do 31.července 1998 ve Vlašském dvoře v prostorách Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory. Kresby, akvarely, návrhy na plakáty, frontispice knih, typografické značky, ex libris a archiválie byly do Kutné Hory zapůjčeny takřka výhradně z oddělení uměleckých sbírek a literárního archívu Památníku národního písemnictví v Praze, několika málo exponáty doplnily kolekci i sbírky Moravské galerie v Brně a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Základ výstavy, pod názvem Karel Hlaváček, výtvarník a kritik (1874-1898), již část veřejnosti shlédla v Galerii výtvarného umění v Litoměřicích v dubnu a květnu 1998. Kurátorem obou výstav litoměřické i její rozšířené verze kutnohorské je Otto M.Urban.. Je zároveň autorem textu katalogu, který vydala k výstavě Galerie výtvarného umění v Litoměřicích za finančního přispění Jeneweinovy galerie v Kutné Hoře.
Karel Hlaváček- Et tour est effrayant, kresba křídou na papíře, 282x232mm Přes jasný a zřejmý význam výstavy pro pochopení Hlaváčkovy osobnosti vůbec, proběhly zatím v médiích pouze sporadické ohlasy, v lokálním kutnohorském tisku dokonce s chybami anebo krajně povrchního rázu. Pokud je to zároveň znakem míry obecné informovanosti o Hlaváčkově díle a přístupu k němu, je bohužel i pravdou, že tato výstava je na dlouhá léta patrně poslední příležitostí pro ty, kterým není po 100 letech zatěžko přesvědčit se jak vysoko přesahoval Hlaváček kontext své doby. Hlaváčkův neklidný duch, jeho nadstandartní umělecké ambice a výzkumy, které realizoval bez skrupulí, stejně jako přistupoval ke kritice literární a výtvarné, nás provází od začátku až do konce výstavy. Pozornému divákovi jistě neunikne, že jakoby dobový ráz tvorby je jen vnějším krycím obalem pro vnitřní obsah a smysl, který autor sledoval. O to více do očí bijící pak je ale ostrý rozpor mezi výňatky z Hlaváčkova kritického díla, jež jsou kritikami ozdravně nekompromisními a ostrými, polemikami vedenými se znalostí věci a jeho zdánlivě
nekontroverzními návrhy knižních záhlaví, typoornamentů a plakátů (návrh plakátu pro průmyslovou výstavu; Liquer I-III, 1897), jakoby repeticemi soudobého secesního estetického modelu. Kromě seriální řady mnoha vystavených autoportrétů odrážejících různé stavy duše, z nichž první pochází z roku 1895, posledním je tužková skica na novinovém papíře z tísnivé doby nejistoty těsně před smrtí, zůstává patrně nejdůležitějším cyklus kreseb Prostibolo duše (1897), inspirovaný sbírkou Arnošta Procházky. Je extraktem všeho, co může Hlaváčkovo výtvarné dílo představovat a nabízet - směsici symbolismu a exprese, démonismu, sociální kritičnosti a ironie. Byla to především doba samotná, kdo stál u zrodu výjimečné osobnosti a díla Hlaváčka vůbec, díky Hlaváčkovi pak zpětně se můžeme dozvědět a pochopit cosi z té doby i o nás.

Aleš Rezler

Revitalizace Sankturinovského domu / IROP

Celoroční výstavní program Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

PLÁN VÝROČNÍ ZPRÁVY ROZPOČET SEZNAM VÝSTAV JENEWEINOVA SBÍRKA HISTORIE KUDY K NÁM KATALOGY

© 2001-2017 KutnaHora.INFO